Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
108 C 119/2022-33
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 4 612,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 4 612,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 24. 8. 2021 do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba o zaplacení částky 4 612,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 24. 8. 2021 do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 4 612,50 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastnicemi byla formou elektronických prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaná se nejprve zaregistrovala na internetových stránkách žalobkyně webová adresa. Na základě úspěšné registrace byla žalované v informačním systému žalobkyně založena klientská sekce přístupná žalované na shora uvedených internetových stránkách žalobkyně a sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaná následně prostřednictvím své klientské sekce požádala o poskytnutí úvěru za podmínek uvedených ve smlouvě o úvěru. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované výpisem z účtu, případně výplatními lístky žalované za rozhodné období a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů. Z doložených listin vyplynula dostatečná výše čistých příjmů žalované ke splacení úvěru. Následně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 26. 7. 2021 Smlouvu o úvěru číslo prostřednictvím klientské sekce tak, že žalovaná odsouhlasila její znění. Smlouva byla následně uložena v klientské sekci žalované. Podle § 562 odst. 1 NOZ má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. Žalobkyně uzavírá smlouvy o úvěru prostřednictvím elektronického systému, jak předpokládáno ust. § 562 odst. 1 NOZ a dovolává se tímto jejich správnosti. Podle smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla dne 26. 7. 2021 žalované úvěr v částce 3 000 Kč odepsáním z účtu žalobkyně převodem na účet č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala, že úvěr splatí jednorázově nejpozději do 23. 8. 2021 společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 925,50 Kč. Žalovaná žalobkyni úvěr ani poplatek ve sjednané době splatnosti neuhradila. V důsledku toho je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení také zákonného úroku z prodlení, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za dobu od 24. 8. 2021 do 9. 4. 2022 v celkové výši 687 Kč.
2. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
Dne 26. 7. 2021 je datována smlouva o úvěru, v níž žalobkyně je označena jako poskytovatel úvěru a žalovaná jako klient. Předmět smlouvy je formulován jako závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 3 000 Kč a tomu odpovídající závazek žalované poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru. Smlouva neobsahuje žádný podpis žalované. Z bankovního účtu žalobkyně bylo dne 26. 7. 2021 poukázáno 3 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet.
3. Žalobkyně svůj nárok v řízení opírala o tvrzení, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 3 000 Kč a žalovaná se jej zavázala za smluvně stanovených podmínek vrátit. Soud má za to, že žalobkyně v řízení neprokázala, že mezi účastnicemi došlo k uzavření smlouvy o úvěru, neboť v důkazech, které žalobkyně navrhla k prokázání této skutečnosti, absentuje jakýkoliv projev vůle žalované, který by směřoval k uzavření smlouvy, z níž by oběma smluvním stranám plynula práva a povinnosti. Skutečnost, že má žalobkyně k dispozici osobní údaje žalované není důkazem o tom, že žalovaná učinila právní jednání směřující k uzavření smlouvy. Za absence smluvního základu nároku žaloby se soud dále zabýval otázkou, zda lze žalobě (alespoň částečně) vyhovět z jiného titulu, a to z titulu bezesmluvního plnění žalobkyně. Rovněž v tomto směru má však soud za to, že žalobkyně neprokázala rozhodnou skutečnost, to je plnění ve prospěch žalované. Je sice zřejmé, že žalobkyně odeslala ze svého účtu částku 3 000 Kč, avšak není prokázáno, kdo je vlastníkem účtu, na který byla částka poukázána. Tudíž není najisto postaven ani subjekt, případné bezesmluvní plnění přijal. Soud proto nemá za prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, z níž by žalované vznikla práva a povinnosti, jejichž splnění se žalobkyně v tomto řízení dovolává a rovněž nemá za prokázáno, že to byla právě žalovaná, kdo přijal bezesmluvní plnění právě od žalobkyně. Soud proto žalobu bez dalšího v celém rozsahu zamítl. Žalobkyně je účastník sporného řízení a leží na ní povinnost skutečnosti rozhodné pro posouzení jejího nároku tvrdit a prokázat. Pokud pak účastník rozhodné skutečnosti netvrdí, či neprokazuje, nastupuje poučovací povinnost soudu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Takové poučení však soud poskytne pouze a jedině tomu účastníku, který se dostaví k ústnímu jednání soudu, neboť jde o poučovací povinnost, kterou má soud pouze a jedině při ústním jednání. K jednání, které bylo ve věci nařízeno, se však žalobkyně nedostavila a zbavila se tak vlastním jednáním možnosti být poučena o potřebě dalšího dokazování o jím tvrzených skutečnostech. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazu o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku.
4. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).