Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 50/2022-70

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Millerovou v právní věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 30 199 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku 8 487 Kč s úrokem z prodlení z částky 8 487 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, a to po splátkách 500 Kč měsíčně, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, vždy do každého posledního dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá co do:

-) částky 21 712 Kč

-) úroku z prodlení 30 199 Kč od 12. 11. 2021 do 17. 12. 2021 ve výši 8,5 %

-) úroku z prodlení z částky 21 712 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku 8 487 Kč s úrokem z prodlení z částky 8 487 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, a to po splátkách 500 Kč měsíčně, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, vždy do každého posledního dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do:</b> <b>-) částky 21 712 Kč</b> <b>-) úroku z prodlení 30 199 Kč od 12. 11. 2021 do 17. 12. 2021 ve výši 8,5 %</b> <b>-) úroku z prodlení z částky 21 712 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň – sever dne 24. 1. 2022 se žalobce domáhal zaplacení částky 30 199 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 11. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %.

2. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 26. 11. 2020 dohodu o narovnání a o splátkovém kalendáři, kterou v plném rozsahu nahrazují práva a povinnosti smluvních stran ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo uzavřené mezi žalobcem a žalovaným ze dne 22. 1. 2020. Dle článku 1 dohody činí celková dlužná částka ke dni uzavření dohody 36 332 Kč. V souladu s dohodou se smluvní strany dohodly, že žalovaný se zavazuje žalobci uhradit částku ve výši 36 312 Kč, a to formou 24 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 513 Kč měsíčně, splatných vždy do konce příslušného měsíce, počínaje měsícem prosinec 2020, a to na bankovní účet věřitele bankovní účet. V článku 3 bylo stranami dohodnuto, že v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv měsíční splátky je žalobce oprávněn žalovaného vyzvat k úhradě celé zbývající dlužné částky, a to ve lhůtě alespoň 30 dnů od doručení výzvy. Žalovaný uhradil následující splátky:

-) k 5. 1. 2021, 1 600 Kč

-) k 16. 2. 2021, 1 600 Kč

-) k 26. 3. 2021, 1 400 Kč

-) k 30. 4. 2021, 1 513 Kč

3. Dne 11 10. 2021 byl žalovanému zaslán přípis„ výzva k úhradě“ – zesplatnění s výzvou k úhradě dlužných splátek za měsíce duben, květen červen, červenec, srpen a září 2021 ve výši 9 017 Kč do 30 dnů od doručení výzvy s tím, že nebudou-li dlužné splátky uhrazeny v souladu s článkem 3 dohody, celá dlužná částka bude zesplatněna. Výzva byla žalovanému doručena dne 12. 10. 2021, žalovaný však ničeho neuhradil, dlužná částka se stala splatnou ke dni 11. 11. 2021.

4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, uvedl, že o existenci závazku se dozvěděl až v den doručení elektronického platebního rozkazu a návrhu na vydání EPR tedy 1. 2. 2022, do tohoto data neměl o existenci závazku tušení. Následnou kontrolou výpisu z účtu, který je veden u obec spořitelny zjistil, že v období od 22. 1. 2020 do 3. 9. 2021 došlo k několika transakcím, o kterých nevěděl. Dne 22. 1. 2020 bylo na účet žalovaného připsáno 5 000 Kč, téhož dne z účtu odešlo 2 000 Kč, Kč 1000 Kč a Kč 2 000 Kč, a to ve prospěch účtu bankovní účet. Dne 30. 1. 2020 bylo na účet žalovaného připsáno 3 000 Kč, dne 31. 1. 2020 odešlo 100 Kč, 1 500 Kč a pak 31. 1. 2020 1 000 Kč opět ve prospěch účtu bankovní účet. Dne 24. 3. 2020 bylo na účet žalovaného připsáno 2 400 Kč a následně 27. 3. 2020 odešlo 3 000 Kč ve prospěch účtu bankovní účet. Dne 8. 6. 2020 bylo na účet žalovaného připsáno 6 000 Kč, dne 8. 6. 2020 odešlo 5 000 Kč, dne 9. 6. 2020 20 000 Kč tentokrát ve prospěch účtu bankovní účet. 24. 6. 2020 bylo na účet žalovaného připsáno 800 Kč, téhož dne odešla stejná částka, tedy 800 Kč ve prospěch účtu bankovní účet. Dne 27. 8. 2020 bylo na účet žalovaného připsáno 13 000 Kč, 27. 8. 2020 odešlo 2 000 Kč ve prospěch účtu číslo, téhož dne 2 000 Kč a 1 000 Kč ve prospěch účtu bankovní účet. 28. 8. 2020 Kč 1 500 ve prospěch účtu bankovní účet, dne 29. 8. 2020 3 000 Kč ve prospěch účtu bankovní účet a 30. 8. 2020 400 Kč ve prospěch účtu bankovní účet. Žalovaný neměl o popsaných finančních tocích tušení, s penězi nedisponoval, zmíněné převody finančních prostředků neprováděl, žádal tak soud o přezkoumání celé záležitosti. Není si vědom toho, že by podepsal dohodu o narovnání, domnívá se, že se stal obětí podvodu. Dále uvedl, že 4 splátky, a to ze dne 5. 1. 2021 v částce 1 600 Kč, 16. 2. 2021 ve výši 1 600 Kč, 26. 3. 2021 ve výši 1 400 Kč a dne 30. 4. 2021 ve výši 1 513 Kč neodešly z účtu žalovaného. Žalovaný se neorientuje s prací na počítači a na internetu, internetové bankovnictví na doporučení dcery sice měl zřízeno, ale nikdy je nevyužíval. Neví, jak se bankovnictví na internetu obsluhuje.

5. Usnesením ze dne 11. 3. 2022 č. j.  – 13 soud vyzval žalobce k doplnění žalobního tvrzení s tím, že uznání dluhu není samostatným zavazujícím důvodem. Je tak nutno doplnit žalobní tvrzení za jakých okolností došlo k uzavření úvěrové smlouvy, co bylo jejím obsahem, za jakých okolností došlo k uznání dluhu. S ohledem na to, že žalovaný sporuje uzavření úvěrové smlouvy i uznání dluhu, je třeba navrhnout důkazy k prokázání tvrzení, že uvedené dokumenty byly podepsány, žalovaným předložit originály listin za účelem případného šetření ohledně pravosti podpisu žalovaného.

6. Žalobce doplnil žalobní tvrzení, podáním doručení Okresnímu soudu Plzeň – sever dne 21. 4. 2022. K doplnění žalobních tvrzení žalobce uvedl, že se domáhal zaplacení částky 30 199 Kč s příslušenstvím z titulu dohody o narovnání, o splátkovém kalendáři, uzavřeném dne 26. 11. 2002, kterou v plném rozsahu byla nahrazena práva a povinnosti smluvních stran dle smlouvy o revolvingovém úvěru číslo uzavřené dne 22. 1. 2020. Obsah a uzavření dohody byly stranami sjednány v emailové komunikaci ve dnech 12. 1. 2020 až 2. 12. 2020, žalobce jich zaslal žalovanému emailem, ten ji vytiskl a poslal podepsanou dohodu žalobci poštou. Před uzavřením dohody si žalobce ověřoval totožnost žalovaného dle výplatní pásky za měsíc říjen 2020. Dle žalobce dlužná částka ke dni uzavření dohody ve výši 36 332 Kč je v souladu se smlouvou o revolvingovém úvěru číslo uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným distančně, prostřednictvím elektronických prostředků dne 22. 1. 2020 a rovněž v listinné podobě dne 22. 1. 2020. Dlužná částka je tvořena čerpanou jistinou úvěru a poplatkem za čerpání, smluvním úrokem a smluvní pokutou. Jistinu úvěru tvoří peněžní prostředky poskytnuté žalovanému, a to:

-) částka ve výši 5 000 Kč, poskytnutá dne 22. 1. 2020

-) částka ve výši 3 000 Kč, poskytnutá dne 30. 1. 2020

-) částka ve výši 2 400 Kč, poskytnutá dne 24. 3. 2020

-) částka ve výši 6 000 Kč, poskytnutá dne 8. 6. 2020

-) částka ve výši 800 Kč, poskytnutá dne 24. 6. 2020

-) částka ve výši 13 000 Kč, poskytnutá dne 27. 8. 2020

7. Jistina tedy činí celkem 30 200 Kč. Žalovanému byla poskytnuta na účet uvedený ve smlouvě, č. účtu: číslo 800. Součástí žalované částky je poplatek za čerpání úvěru, jenž dle bodu 5.1 smlouvy činí 20 % z čerpané jistiny úvěru. Poplatek za čerpání úvěru činí celkem 6 400 Kč (1 000 Kč + 600 Kč + 480 Kč + 1 200 Kč + 160 Kč + 2 600 Kč). Dle bodu 6.1 je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly věřitelem poskytnuty, úrok ve výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, po kterém došlo k čerpání peněžních prostředků až do jejich vrácení. jméno 6.1 smlouvy bylo sjednáno, že úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného a je vyúčtován na měsíčních výpisech na revolvingovém účtu, vystavovaných vždy k 10. dni v měsíci. Úrok činí celkem 14 887 Kč (1 615 Kč, 1 842 Kč, 2 522 Kč, 2 079 Kč, 2 279 Kč, 3 931 Kč, 132 Kč, 487 Kč). Poslední složkou žalované částky je smluvní pokuta, která byla sjednána dle bodu 6.3 smlouvy, v něm bylo sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu, či jeho části, že povinen hradit žalobci smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíce prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného a je taktéž účtována na měsíčních výpisech k revolvingovému účtu vystavovaný vždy k 10 dni v měsíci. Součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 605 Kč, účtovaná po částce 121 Kč k 10. 4. 2020, k 10. 5. 2020, 10. 7. 2020, 10. 8. 2020 a 10. 9. 2020. Žalobce eviduje ke dni uzavření dohody částečné úhrady žalovaného ve výši 15 400 Kč, přičemž plnění bylo započítáváno pořadí: 1. smluvní pokuty, 2. úroky z prodlení, 3. náklady spojené s uplatněním pohledávky, 4. úroky z úvěru, 5. poplatky za čerpání úvěru, 6. jistina úvěru. Po uzavření dohody eviduje žalobce platby ve výši 6 113 Kč. Platby žalovaného byly zasílány z účtu číslo 800, vedeného na jméno celé jméno žalovaného, tj. ze stejného účtu, na který byl úvěr poskytnut a dále z účtu bankovní účet, bankovní účet vedených na jméno jméno příjmení. Žalobce tak navrhl, aby si soud od ČSOB vyžádal informace o osobě, na jejíž jméno jsou účty bankovní účet a bankovní účet vedeny a o osobě, či osobách, kteří mají k tomuto účtu dispoziční oprávnění, jako skutečnost významnou pro řízení a rozhodnutí k jichž žalobce nemá přístup. Žalobce navrhl výslech těchto osob. Žalobce dále poukazoval na to, že smlouva o revolvingovém úvěru číslo byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena distančně, prostřednictvím elektronických komunikací, ve smyslu ustanovení , byla uzavřena i písemně v listinné podobě a žalobci byla zaslána poštou. Totožnost žalovaného je ověřena jeho občanským průkazem, výplatními páskami. Smluvní ujednání, včetně ujednání o poplatku za čerpání úvěru, smluvní pokutě, byla mezi žalobcem a žalovaným učiněna elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu, navíc jsou záznamy zachyceny posloupně a systematicky a došlo k určení osoby, která právní úkon učinila. Žalobce dále navrhl, aby si soud u právnická osoba vyžádal informace o osobě, na jejíž jméno je účet číslo 800 veden.

8. Žalovaný jako účastník řízení před soudem opakovaně uvedl, že smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne 22. 1. 2020 s žalobcem nikdy nepodepsal, nikdy rovněž nepodepsal dohodu o narovnání ze dne 26. 11. 2020. Žalovaný uvedl, že má účet u obec spořitelny, č. účtu si nepamatuje. Žalovaný měl v minulosti sice zřízeno internetové bankovnictví na doporučení dcery, avšak nikdy internetové bankovnictví nevyužil. V současné době má přístup k účtu u obec spořitelny pouze žalovaný, žádná jiná osoba, protože žalobce zjistil, že smlouvu o revolvingovém úvěru i dohodu o narovnání za žalovaného uzavřela dcera jméno příjmení. Dcera se k tomuto jednání žalovanému přiznala. Žalovaný však nesouhlasí s tím, aby soud učinil trestní oznámení příslušnému okresnímu státnímu zastupitelství či policii. Před zahájením jednání ve věci samé soud žalovanému sdělil předběžný právní názor o tom, že uzavřená smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 22. 1. 2020 je smlouvou absolutně neplatnou, že tedy bude nutné uhradit pouze bezdůvodné obohacení. Žalovaný je tak ochoten bezdůvodné obohacení, které vzniklo jeho dceři sám uhradit. Protože je však bez finančních prostředků, požádal o možnost splácet dluh po splátkách 500 Kč měsíčně.

9. Podle , každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě sd a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které si tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

10. Podle , výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

11. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US číslo výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především článku 36y.

13. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. značka , dále např. spis. značka se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.

14. Žalobcem předloženou smlouvu o revolvingovém úvěru číslo z 22. 1. 2020 soud považoval za absolutně neplatnou. Důvodem neplatnosti je nejen to, že žalovaný se stal obětí podvodného jednání ze strany své dcery jméno příjmení, která za žalovaného úvěrovou smlouvu uzavřela, aniž byla žalovaným k uzavření úvěrové smlouvy zmocněna. I za předpokladu, pokud by žalovaný dceru k uzavření úvěrové smlouvy zmocnil, bylo by nutné smlouvu ze dne 22. 1. 2020, považovat za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení věta 1 . K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti. Aplikace dle ust. je vyloučená. Žalobce zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobce do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absurdně velké navýšení 519 % ročně, a to za stavu, kdy obvyklý úrok při nezajištěném úvěru činil v době uzavření smlouvy 9,48 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžnímiy v případě se splatností do jednoho roku) či dokonce jen 8,19 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžnímiy v případě se splatností od 1 do 5 roků). Dle výše citovaného usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. by tak bylo možné tolerovat maximální navýšení 28,44 % ročně (u úvěru se splatností do 1 roku) či 24,57 % ročně (u úvěru se splatností od 1 do 5 roků). Již s ohledem na uvedené navýšení je nutné považovat znění uzavřené smlouvy za absolutně neplatnou. Pokud uzavře věřitel úvěrovou smlouvu proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence, naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C číslo). Soud by tedy v případě, i pokud by žalovaný zmocnil dceru k uzavření úvěrové smlouvy, považoval úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou, jako celek. Nelze pominout, že smlouva by byla uzavřena adhezním způsobem, žalobcem jako profesionálem, žalovaným jako spotřebitelem. Žalovaný by na formuláři vypracovaném žalobcem nemohl nic uplatnit. Smlouva obsahuje ujednání, že nezaplacené úroky a další plnění přirůstají k jistině. Ujednání o právu požadovat úrok z úvěru sice je v souladu s ustanovením , na druhé straně, ve smlouvách, jejichž účastníkem je spotřebitel se nesmí vytvářet nepřiměřená nerovnováha smluvních stran v neprospěch spotřebitele. Soud se dále zabýval i tím, zda případné nedostatky, tedy absolutní neplatnost uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 22. 1. 2020 mohla zhojit dohoda o narovnání ze dne 26. 11. 2020, o níž žalovaný tvrdí, že ji rovněž nepodepsal. V tomto směru soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu , z kterého vyplývá, že uznání dluhu je právem akcesorickým. Znamená to, mimo jiné, že dohoda o uznání dluhu je platná jen tehdy, vznikla-li platně také pohledávka, k jejímuž zajištění má sloužit. Pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru ze dne 22. 1. 2020, absolutně neplatnou z formálních důvodů musel soud považovat tedy i smlouvu o narovnání ze dne 26. 11. 2020. Žalobci tak mohl vzniknout pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které jiné osobě vzniklo.

15. Žalovaný před soudem prohlásil, že je ochoten žalobci uhradit bezdůvodné obohacení, které sice nevzniklo přímo žalovanému, ale jeho dceři jméno příjmení. Z dokazování vyplynulo, že žalobce ve prospěch účtu žalovaného plnil částku 30 000 Kč, žalobce z neplatně uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 22. 1. 2020 a dohody o narovnání ze dne 26. 11. 2020 obdržel celkem 21 513 Kč, k zaplacení zůstává částka 8 487 Kč. S ohledem na zásadu hospodárnosti řízení, tak již soud neprovedl další označené důkazy žalobcem (dotazy na příslušné peněžní ústav ohledně majitelů účtu), když provedení dalších důkazů by pro žalobce nemohlo být již příznivější. S ohledem na výslovné prohlášení žalovaného o tom, že je ochoten žalobci dlužnou částku 8 487 Kč zaplatit, soud žalovanému uložil uhradit bezdůvodné obohacení ve výši 8 487 Kč, včetně úroku z prodlení z této částky od 18. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, přičemž počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na upomínku k zaplacení dlužné částky. Upomínka byla předána poštovnímu úřadu k přepravě 15. 12. 2021, následujícího dne, tj. 16. 12. 2021 se již upomínka mohla dostat do sféry dispozice žalovaného, žalovaný byl povinen plnit okamžitě, do 17. 12. 2021, v prodlení se ocitl 18. 12. 2021. Ve zbývající výši byla žaloba, jako nedůvodná, zamítnuta.

16. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

17. Žalobce byl ve věci převážně neúspěšný, žalovanému žádné náklady nevznikly, soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.