Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
6 C 25/2022-56
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 107 918 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby bylo žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 91 517,00 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 91 517,00 Kč ve výši 8,50 % ročně od 31. 8. 2021 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 16 401,84 Kč a úrok ve výši 71,43 % ročně z částky 76 818,27 Kč od 31. 8. 2021 do 23. 9. 2021 ve výši 3 508,08 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 76 818,27 Kč od 24. 9. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 31. 8. 2021 dosáhne částky 296 308,00 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby bylo žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 91 517,00 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 91 517,00 Kč ve výši 8,50 % ročně od 31. 8. 2021 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 16 401,84 Kč a úrok ve výši 71,43 % ročně z částky 76 818,27 Kč od 31. 8. 2021 do 23. 9. 2021 ve výši 3 508,08 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 76 818,27 Kč od 24. 9. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 31. 8. 2021 dosáhne částky 296 308,00 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala vydání platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 91 517 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu ve výši 16 401,84 Kč. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že dne 8. 11. 2019 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru číslo. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který mu byl vyplacen dne 11. 11. 2019. Žalovaný se zavázal úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 72,29 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách ve výši 6 859 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci. Mezi žalovaným a žalobkyní byla při uzavření smlouvy využita tzv. marketingová akce, čímž došlo k ponížení prvních dvou plátek na jednu polovinu výše uvedené ve smlouvě a zároveň žalovanému vznikla povinnost uhradit jednu splátku navíc, v důsledku toho došlo k ponížení zápůjční úrokové sazby úvěru na 71,43 % ročně. Žalovaný uhradil pouze 18 splátek v celkové výši 116 604 Kč (poslední uhrazena dne 24. 5. 2021) a následně žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Splátka splatná dne 25. 6. 2021 zaplacena nebyla a dne 29. 8. 2021 došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru na částku 90 119,67 Kč (včetně přirostlých úroků). Před zesplatněním úvěru mělo vzniknout žalobkyni právo na úhradu smluvních pokut za prodlení ve výši 998 Kč a na náhradu nákladů ve výši 400 Kč. Od 31. 8. 2021 vznikla dle žalobkyně žalovanému povinnost zaplatit jí smluvní pokutu 0,1 % za každý den prodlení s úhradou nové jistiny, kterou žalobkyně vypočetla na částku 16 401,84 Kč (tj od 31. 8. 2021 do 28. 2. 2022. Žalobkyně tak po žalovaném požadovala v žalobě uhradit částku 91 517 Kč (jistina ve výši 76 818,27 Kč, dlužné úroky přirostlé do zesplatnění ve výši 13 301,40 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náklady vniklé prodlením žalovaného ve výši 400 Kč) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 91 517 Kč od 31. 8. 2021 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 16 401,84 Kč (pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 90 119,67 Kč
od 31. 8. 2021 do vyhotovení žaloby, tj. do 28. 2. 2022) a dále smluvní úrok ve výši 71,43 % ročně z částky 76 818,27 Kč od 31. 8. 2021 do 23. 9. 2021 ve výši 3 508,08 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 76 818,27 Kč od 24. 9. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 31. 8. 2021 dosáhne částky 296 308 Kč.
2. Dne 27. 6. 2022 se uskutečnilo jednání.
3. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
4. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Dle ustanovení § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
6. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Dle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Dle ustanovení § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
9. Dle ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
10. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Dle ustanovení § 1815 občanského zákoníku, k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
12. Dle ustanovení § 1802 občanského zákoníku, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
13. Dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
14. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplývá, že žalobkyně je u České národní banky registrována jako poskytovatel spotřebitelských úvěrů.
16. Z hodnocení klienta ze dne 8. 11. 2019 vyplývá, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy o úvěru zaměstnaný v název zaměstnavatele a uvedl pravidelný měsíční příjem ve výši 21 500 Kč. Žalovaný dále sdělil, že nežije ve společné domácnosti s manželkou/partnerkou, k formě bydlení sdělil„ jiné“. Pokud jde o jeho výdaje, ty vyčíslil na částku 4 700 Kč (tj. 3 410 Kč jako životní minimum a 1 300 Kč na bydlení). Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance vyplývá, že čistý měsíční příjem žalovaného za září 2019 činil 24 560 Kč a průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za období červenec – září 2019 činil 22 001 Kč. Dle výpisu z účtu žalovaného činila jeho mzda za srpen 2019 částku 20 793 Kč a za září 2019 částku 24 560 Kč. Z výpisu záznamů z registru SOLUS, vyplývá, že bylo žalovanému uděleno skóre 502 a tedy byl zařazen do nejlepšího segmentu klientů.
17. Z předsmluvního formuláře ze dne 18. 11. 2019 a z informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne 8. 11. 2019 soud zjistil, že žalovaný svým podpisem potvrdil, že před podpisem návrhu na uzavření smlouvy převzal jedno vyhotovení tohoto předsmluvního formuláře, který obsahoval informace o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru, o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru a jeho nákladech a rovněž prohlásil, že se seznámil se všemi informacemi podstatnými ohledně spotřebitelského úvěru, souhlasí se zpracováním svých osobních údajů, prohlásil, že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě, nenachází se v úpadku a veškeré informace o své osobě poskytl pravdivě.
18. Z návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru/smlouva o revolvingovém úvěru číslo ze dne 8. 11. 2019 (dále jen„ smlouva o úvěru“) vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovaným bylo uzavřeno ujednání, ve kterém se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit a zaplatit sjednané úroky za poskytnutí úvěru ve výši 72,29 % ročně. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 246 924 Kč, a to ve 36 měsíčních splátkách ve výši 6 859 Kč (částka v sobě zahrnuje jistinu a úrok za poskytnutí úvěru) vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Dle čl. 2 smlouvy o úvěru se žalobkyně s žalovaným dohodli, že žalobkyně je oprávněna na úrocích, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 296 308,80 Kč. Dle čl. 4 smlouvy o úvěru se úvěr splácí anuitními splátkami, v každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru, úrok zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a úroku, tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. Dle čl. 6 smlouvy o úvěru je žalovaný, jestliže se ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 30 dnů, povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tyto smluvní pokuty jsou splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení dané smluvní pokuty. Žalobkyně má dle ustanovení čl. 6 smlouvy o úvěru vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného s úhradou splátky o délce 15 dnů ve výši 200 Kč, náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, je dle čl. 6 smlouvy o úvěru žalobkyně oprávněna odepřít plnění veškerých svých závazků a automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v dne zesplatnění, vzniká mu dle čl. 6 smlouvy o úvěru povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Z dokumentu nazvaného jako vánoční akce podepsaného dne 8. 11. 2019 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným ujednání, kterým se dohodli, že první dvě splátky úvěru budou poníženy na jednu polovinu jejich původní celkové výše uvedené ve smlouvě o úvěru, ostatní splátky zůstanou nezměněny, žalovaný tak bude povinen oproti původnímu splátkovému kalendáři uhradit jednu splátku navíc, a to v kalendářním měsíci bezprostředně následujícím po skončení původního splátkového kalendáře. Celková výše úvěru a celková částka splatná žalovaným zůstávají nezměněny, doba trvání úvěru se prodlužuje o jeden měsíc a dojde k ponížení zápůjční úrokové sazby, o jejíž výši bude žalovaný informován žalobkyní.
19. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru číslo ze dne 12. 11. 2019, včetně dodejky, soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému, že akceptovala jeho návrh na uzavření smlouvy o úvěru a tímto mu oznamuje základní parametry poskytovaného úvěru, a to i s ohledem na využití Vánoční akce, kdy celková výše úvěru činí 100 000 Kč, celková částka, kterou má žalovaný zaplatit činí 246 924 Kč, doba trvání úvěru je 37 měsíců, celková výše splátky činí 6 859 Kč a zápůjční úroková sazba činí 71,43 % ročně. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru vyplývá, že první splátka ve výši 3 430 Kč je splatná dne 25. 12. 2019 (první dvě splátky ve výši 3 430 Kč mají být použity na splátku úroku) a poslední 37. splátka úvěru byla stanovena na 25. 12. 2022.
20. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne 11. 11. 2019 vyplacena částka 100 000 Kč. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný na pohledávku uhradil dne 18. 12. 2019 částku 3 430 Kč, dne 25. 1. 2020 částku 3 430 Kč a dále ještě 16 splátek ve výši 6 859 Kč (poslední uhrazena dne 25. 5. 2021), kdy celkově uhradil částku 116 604 Kč. Z výzev k zaplacení ze dne 26. 7. 2021 a 15. 8. 2021 soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovaného, že nedošlo k úhradě 19., 20. a 21. splátky úvěru a vyzvala ho k úhradě těchto splátek a smluvních pokut ve výši 499 Kč a nákladů za upomínku ve výši 200 Kč a upozornila ho na možnost zesplatnění úvěru. Z oznámení ze dne 29. 8. 2021 soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému, že s ohledem na jeho prodlení s úhradou dlužných splátek o více než 65 dnů došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících z této smlouvy a vyzvala ho k okamžité úhradě částky 91 517 Kč (tj. původní jistina ve výši 76 818,27 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 13 301,40 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 998 Kč a nákladů souvisejících s prodlením ve výši 400 Kč). Z předžalobní výzvy ze dne 7. 2. 2022, včetně podacího archu, vyplývá, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornila ho na možnost jejího soudního vymáhání.
21. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným bylo uzavřeno ujednání, ve kterém se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úrok ve výši 72,29 % ročně, tedy celkem částku 246 924 Kč, a to v pravidelných 36 měsíčních splátkách ve výši 6 859 Kč. Současně s touto smlouvou uzavřel žalovaný s žalobkyní ujednání, dle kterého dojde k ponížení prvních dvou plátek na polovinu a navýšení o jednu splátku, v důsledku toho došlo ke změně zápůjční úrokové sazby na 71,43 % ročně. Částka 100 000 Kč byla žalovanému vyplacena dne 11. 11. 2019. Žalovaný uhradil celkem 18 splátek v celkové výši 116 604 Kč, následně ničeho neuhradil a proto žalobkyně ke dni 29. 8. 2021 prohlásila úvěr za splatný. Po zesplatnění úvěru žalovaný ničeho nezaplatil.
22. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, když se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky do částky 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila podmínku ustanovení § 86 odst. 1 spotřebitelského úvěru, když posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. V řízení bylo prokázáno, že finanční prostředky ve výši 100 000 Kč byly žalovanému skutečně poskytnuty, a to dne 11. 11. 2019. Žalovaný tak byl povinen poskytnuté finanční prostředky vrátit tak, jak se k tomu ve smlouvě zavázal, tedy ve 36 měsíčních splátkách, vždy k 25. dni v měsíci.
23. Vzhledem k tomu, že žalovaný, který je fyzickou osobou, vystupoval při uzavírání a plnění smlouvy o úvěru s podnikatelem mimo rámec své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti i mimo rámec samostatného výkonu svého povolání, tj. jako spotřebitel, a právní předchůdkyně žalobkyně v tomto smluvním vztahu vystupovala v rámci své podnikatelské činnosti, kdy se mimo jiné zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru, tj. jako podnikatel, je nutné aplikovat ustanovení právního řádu sloužící k ochraně spotřebitele, který v daném smluvním vztahu vystupuje jako slabší strana.
24. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by půjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.
25. Mezi žalobkyní a žalovaným byly sjednány smluvní úroky ve výši 71,43 % ročně z dlužné částky. Sjednání úroků u smlouvy o úvěru přímo občanský zákoník považuje za jednu z podstatných náležitost. Je však třeba s ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele, použít ustanovení pro ochranu spotřebitele a zabývat se výší sjednaných úroků. Dle ustálené judikatury, která je použitelná i pro novou právní úpravu, může soud s ohledem na okolnosti konkrétního případu nepřiznat věřiteli nepřiměřeně vysoký úrok sjednaný s dlužníkem, což je úrok podstatně přesahující úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou. Určitým vodítkem zde má být srovnání s úrokovou mírou obvyklou v praxi peněžních ústavů. Nepřiměřený nemusí být úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. V listopadu 2019 se průměrné úrokové sazby na spotřebu celkem uplatňované bankami pohybovaly okolo 8,42 % ročně (údaje jsou čerpány z www.cnb.cz). Přes vyšší míru rizikovosti plynoucí z povahy uvedených úvěrů, má soud za to, že sjednaný úrok ze zápůjčky ve výši 71,43 % ročně, tedy osmi násobek úrokové míry peněžních ústavů, byl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným sjednán v excesivně nepřiměřené výši, kdy tato výše byla sjednána zjevně v rozporu s dobrými mravy, a je proto dle ustanovení § 588 občanského zákoníku neplatné. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyni nesvědčí právo na přiznání smluvního úroku z úvěru, který žalobkyně požadovala ve výši 71,43 % ročně z dlužné částky. Pro případ, že nejsou úroky stanoveny (nebo se k nim nepřihlíží) má dle ustanovení § 1802 občanského zákoníku platit dlužník úroky obvyklé. Jak bylo výše uvedeno, úroky obvyklé činily v době uzavření smlouvy o úvěru 8,42 % ročně.
26. Vzhledem k tomu, že úvěr ve výši 100 000 Kč byl na účet žalovaného připsán dne 11. 11. 2019 a žalovaný zaplatil žalobkyni první splátku ve výši 3 430 Kč dne 18. 12. 2019, činí při úrokové sazbě 8,42 % ročně úrok z poskytnutého úvěru ve výši 100 000 Kč od 12. 11. 2019
do 18. 12. 2019 (zaplacení první splátky) částku 853,53 Kč. Na jistinu tak byla první splátkou zaplacena částka 2 576,47 Kč. Druhou splátku ve výši 3 430 Kč žalovaný zaplatil dne 17. 1. 2020. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z nové jistiny ve výši 97 423,53 Kč (původní jistina ve výši 100 000 Kč po odečtení části první splátky ve výši 2 576,47 Kč) od 19. 12. 2019 do 17. 1. 2020 (zaplacení druhé splátky) částku 674,22 Kč. Na jistinu tak byla z druhé splátky zaplacena částka 2 755,78 Kč (tj. 3 430 Kč – 674,22 Kč). Třetí splátku ve výši 6 859 Kč žalovaný zaplatil dne 25. 2. 2020. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z částky 94 667,75 Kč (nová jistina ve výši 97 423,53 Kč po odečtení části druhé splátky připadající na jistinu ve výši 2 755,78 Kč) od 18. 1. 2020 do 25. 2. 2020 (zaplacení třetí splátky) částku 851,69 Kč. Na jistinu tak byla z třetí splátky zaplacena částka 6 007,31 Kč. Čtvrtou splátku ve výši 6 859 Kč žalovaný zaplatil dne 23. 3. 2020. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z částky 88 660,44 Kč (nová jistina ve výši 94 667,75 Kč po odečtení části třetí splátky připadající na jistinu ve výši 6 007,31 Kč) od 26. 2. 2020 do 23. 3. 2020 (zaplacení čtvrté splátky) částku 552,22 Kč. Na jistinu tak byla ze čtvrté splátky zaplacena částka 6 306,78 Kč. Pátou splátku ve výši 6 859 Kč žalovaný zaplatil dne 23. 4. 2020. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z částky 82 353,66 Kč (nová jistina ve výši 88 660,44 Kč po odečtení části čtvrté splátky připadající na jistinu ve výši 6 306,78 Kč) od 24. 3. 2020 do 23. 4. 2020 (zaplacení páté splátky) částku 588,93 Kč. Na jistinu tak byla z páté splátky zaplacena částka 6 270,07 Kč. Šestou splátku ve výši 6 859 Kč žalovaný zaplatil dne 22. 5. 2020. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z částky 76083,59 Kč (nová jistina ve výši 82 353,66 Kč po odečtení části páté splátky připadající na jistinu ve výši 6270,07 Kč) od 24. 4. 2020 do 22. 5. 2020 (zaplacení šesté splátky) částku 508,98 Kč. Na jistinu tak byla z šesté splátky zaplacena částka 6 350,02 Kč. Sedmou splátku ve výši 6 859 Kč žalovaný zaplatil dne 23. 6. 2020. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z částky 69 733,57 Kč (nová jistina ve výši 76 083,59 Kč po odečtení části šesté splátky připadající na jistinu ve výši 6 350,02 Kč) od 23. 5. 2020 do 23. 6. 2020 (zaplacení sedmé splátky) částku 514,76 Kč. Na jistinu tak byla ze sedmé splátky zaplacena částka 6 344,24 Kč. Osmou splátku ve výši 6 859 Kč žalovaný zaplatil dne 23. 7. 2020. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z částky 63 389,33 Kč (nová jistina ve výši 69 733,57 Kč po odečtení části sedmé splátky připadající na jistinu ve výši 6 344,24 Kč) od 24. 6. 2020 do 23. 7. 2020 (zaplacení osmé splátky) částku 438,68 Kč. Na jistinu tak byla z osmé splátky zaplacena částka 6 420,32 Kč. Devátou splátku ve výši 6 859 Kč žalovaný zaplatil dne 24. 8. 2020. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z částky 56 969,01 Kč (nová jistina ve výši 63 389,33 Kč po odečtení části osmé splátky připadající na jistinu ve výši 6 420,32 Kč) od 24. 7. 2020 do 24. 8. 2020 (zaplacení deváté splátky) částku 420,54 Kč. Na jistinu tak byla z deváté splátky zaplacena částka 6 438,46 Kč. Desátou splátku ve výši 6 859 Kč žalovaný zaplatil dne 23. 9. 2020. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z částky 50 530,55 Kč (nová jistina ve výši 56 969,01 Kč po odečtení části deváté splátky připadající na jistinu ve výši 6 438,46 Kč) od 25. 8. 2020 do 23. 9. 2020 (zaplacení desáté splátky) částku 349,69 Kč. Na jistinu tak byla z desáté splátky zaplacena částka 6 509,31 Kč. Jedenáctou splátku ve výši 6 859 Kč žalovaný zaplatil dne 22. 10. 2020. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z částky 44 021,24 Kč (nová jistina ve výši 50 530,55 Kč po odečtení části desáté splátky připadající na jistinu ve výši 6 509,31 Kč) od 24. 9. 2020 do 22. 10. 2020 (zaplacení jedenácté splátky) částku 294,49 Kč. Na jistinu tak byla z jedenácté splátky zaplacena částka 6 564,51 Kč. Dvanáctou splátku ve výši 6 859 Kč žalovaný zaplatil dne 25. 11. 2020. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z částky 37 456,73 Kč (nová jistina ve výši 44 021,24 Kč po odečtení části jedenácté splátky připadající na jistinu ve výši 6 564,51 Kč) od 23. 10. 2020 do 25. 11. 2020 (zaplacení dvanácté splátky) částku 293,78 Kč. Na jistinu tak byla z dvanácté splátky zaplacena částka 6 565,22 Kč. Třináctou splátku ve výši 6 859 Kč žalovaný zaplatil dne 8. 1. 2021. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z částky 30 891,51 Kč (nová jistina ve výši 37 456,73 Kč po odečtení části dvanácté splátky připadající na jistinu ve výši 6 564,22 Kč) od 26. 11. 2020 do 8. 1. 2020 (zaplacení třinácté splátky) částku 313,55 Kč. Na jistinu tak byla z třinácté plátky zaplacena částka 6 545,45 Kč. příjmení splátku ve výši 6 859 Kč žalovaný zaplatil dne 21. 1. 2021. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z částky 24 346,06 Kč (nová jistina ve výši 30 891,51 Kč po odečtení části třinácté plátky připadající na jistinu ve výši 6 545,45 Kč) od 9. 1. 2021 do 21. 1. 2021 (zaplacení čtrnácté splátky) částku 73,01 Kč. Na jistinu tak byla ze čtrnácté splátky zaplacena částka 6 785,99 Kč. Patnáctou splátku ve výši 6 859 Kč žalovaný zaplatil dne 24. 2. 2021. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z částky 17560,07 Kč (nová jistina ve výši 24 346,06 Kč po odečtení části čtrnácté splátky připadající na jistinu ve výši 6 785,99 Kč) od 22. 1. 2021 do 24. 2. 2021 (zaplacení patnácté splátky) částku 137,72 Kč. Na jistinu tak byla z patnácté splátky zaplacena částka 6 721,28 Kč. Šestnáctou splátku ve výši 6 859 Kč žalovaný zaplatil dne 24. 3. 2021. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z částky 10 838,79 Kč (nová jistina ve výši 17 560,07 Kč po odečtení části patnácté splátky připadající na jistinu ve výši 6 721,28 Kč) od 25. 2. 2021 do 24. 3. 2021 (zaplacení šestnácté splátky) částku 70,00 Kč. Na jistinu tak byla z šestnácté splátky zaplacena částka 6 789,00 Kč. Sedmnáctou splátku ve výši 6 859 Kč žalovaný zaplatil dne 26. 4. 2021. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z částky 4 049,79 Kč (nová jistina ve výši 10 838,79 Kč po odečtení části šestnácté splátky připadající na jistinu ve výši 6 789,00 Kč) od 25. 3. 2021 do 26. 4. 2021 (zaplacení sedmnácté splátky) částku 30,82 Kč. Na jistinu tak byla ze sedmnácté splátky zaplacena zbývající částka jistiny ve výši 4 018,97 Kč (tj 4 049,79 Kč – úrok 30,82 Kč). Jistina tak byla v celém rozsahu zaplacena, kdy navíc žalovaný zaplatil na sedmnácté splátce částku 2 809,21 Kč a navíc ještě uhradil dne 24. 5. 2021 částku ve výši 6 859 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou 13. splátky, když tato splátka byla splatná 25. 12. 2020, avšak on ji uhradil až 8. 1. 2021, žalovaný se tak dostal do prodlení se zaplacením částky 6 859 Kč a je dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit i zákonný úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 6 859 Kč od 26. 12. 2020 do 8. 1. 2021, který činí 26,30 Kč. Na úhradu této částky byl rovněž použit přeplatek žalovaného, kdy žalovaný tedy uhradil žalobkyni o 9 641,91 Kč více, než byl povinen.
27. Vzhledem k tomu, že se poskytnutý úvěr úročí pouze úrokem ve výši 8,42 % ročně, který běžně poskytují banky, došlo k tomu, že žalovaný celou poskytnutou jistinu ve výši 100 000 Kč, úročenou úrokovou sazbou 8,42 % ročně zaplatil. Ze strany žalobkyně tedy nedošlo platně k zesplatnění pohledávky, neboť žalovaný nebyl v prodlení s úhradou dlužné částky (naopak celá jistina i úrok byla již uhrazena). Žalobkyni tak nenáleží ani nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč za prodlení s jednotlivou splátkou, právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, ani nárok na úhradu smluvní pokuty dle ustanovení čl. 6 smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že tedy žalovaný celou pohledávku zaplatil, kdy přeplatek žalovaného pokrývá i právo žalobkyně na kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 26,30 Kč, rozhodl soud tak, že nárok žalobkyně v celém rozsahu zamítl.
28. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1, o.s.ř., podle něhož má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi. Ve věci byl úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.