Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 54/2022-72
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 38.740 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20.400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20.400 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 18.340 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 17.110,03 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5.769,17 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 24.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 24.000 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.600 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20.400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20.400 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 18.340 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 17.110,03 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5.769,17 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 24.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 24.000 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.600 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 2. 12. 2020, která byla postoupena Okresnímu soudu v Bruntále jako soudu místně příslušnému, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 38.740 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 17.110,03 Kč za období od 20. 12. 2016 do 6. 12. 2016, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5.769,17 Kč období od 27. 12. 2016 do 6. 12. 2016, s běžícím úrokem ve výši 23,72 % z částky 24.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s běžícím zákonným úrokem z prodlení ze stejné částky a za stejné období s tím, že právní předchůdce žalobkyně – právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě které žalovaný čerpal částku 24.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Ve smlouvě se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i úrok ve výši 3.360 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 4.800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 9.600 Kč Smlouvou byla sjednána i doplňková služba životní pojištění za jednorázovou částku 580 Kč. Úvěr měl být uhrazen v 58 týdenních splátkách po 730 Kč. Žalovaný však smlouvu porušil, když řádně a včas splátky nehradil, celkem zaplatil toliko 3.600 Kč, kdy naposledy platil dne 25. 4. 2017. Splatnost poslední splátky dle smlouvy měla nastat dne 19. 12. 2016. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Pohledávka k tomuto datu činila 38.740 Kč bez příslušenství. Naposledy byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou, na kterou však nereagoval.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.
3. Soud nařídil jednání na den 26. 5. 2022, přičemž žalobkyně se z něj prostřednictvím svého právního zástupce řádně omluvila, žalovaný se k jednání nedostavil, a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.
4. Ze smlouvy o půjčce včetně smluvních podmínek, ze zákaznické karty, z přehledu splácení, ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, včetně dokladu o odeslání, z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání a z pověření pro soudního exekutora, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaný požádal o půjčku ve výši 24.000 Kč, kde ke své osobě v zákaznické kartě uvedl, že žije s rodiči, že je bývalý či stávající zákazník právního předchůdce žalobkyně, že nemá aktuálně žádný jiný úvěr či půjčku, ani aktivní půjčku u příjmení jméno, není majitelem vozidla a pracuje jako OSVČ v oboru lesního hospodářství a jiné činnosti s příjmem 28.000 Kč měsíčně, přičemž jeho výdaje za bydlení činí 4.000 Kč, částka 4.000 Kč představuje další výdaje domácnosti, 900 Kč uvedl jako splátky půjčky či alimenty, 500 Kč jako výdaje za telefon, celkem tedy náklady činily 9.400 Kč. Použitelný příjem na placení splátek tak dle této analýzy činil 18.600 Kč. K žádosti doložil občanský průkaz, živnostenský list, doklad o SIPu a faktury. právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 24.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli spolu s jistinou úvěru i úrok ve výši 3.360 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 4.800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 9.600 Kč, a dále byla smlouvou sjednána službu životní pojištění za částku 580 Kč, celkem tedy 42.340 Kč, a to v pravidelných 58 týdenních splátkách ve výši 730 Kč, když první splátka byla splatná 7. den od uzavření smlouvy a každá následující vždy do týdne. Úrok dle smluvních podmínek činil 23,72 %, RPSN pak 75,72 %. Žalovaný na smlouvu provedl pouze 4 úhrady v celkové výši 3.600 Kč, a to dne 16. 11. 2015 ve výši 730 Kč, dne 20. 11. 2015 ve výši 1.270 Kč, dne 19. 1. 2016 ve výši 600 Kč a dne 25. 4. 2017 ve výši 1.000 Kč právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávek z postupitele na postupníka, a sice pohledávek ze smluv o zápůjčce a úvěrových smluv specifikovaných v příloze č. 1 této smlouvy. Dle této přílohy zde byla uvedena i pohledávka za žalovaným, která byla specifikována číslem smlouvy, datem uzavření, jménem a příjmením a bydlištěm i výší pohledávky. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem věřitele z téhož dne, odeslaným dne 7. 1. 2020 a zároveň byl vyzván k uhrazení částky 38.740 Kč bez příslušenství do 10 dnů od doručení oznámení. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 7. 5. 2020, která byla dne 10. 5. 2020 odeslána na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě.
5. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že dne 18. 3. 2015 byl u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka pověřen soudní exekutor anonymizováno jméno příjmení, exekutorský úřad, provedením exekuce ve prospěch oprávněné právnická osoba dle vykonatelného rozhodčího nálezu sp. zn. číslo anonymizováno číslo rozhodce anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, ze dne datum.
6. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle ustanovení § 2392 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
8. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, platného ke dni uzavření smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací i od spotřebitele a je-li to nezbytné nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se spotřebitelský úvěr sjednává, neplatná.
9. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle ustanovení § 2993 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
11. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.
12. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Soud se musel nejprve zabývat otázkou aktivní legitimace žalobkyně. Z předložených listin vyplynulo, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy uzavřené v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, byla řádně identifikována a postoupení bylo oznámeno žalovanému. Soud má proto tedy aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.
14. Na základě provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který byl účinný v okamžiku uzavření smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 24.000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal vrátit celkem 42.340 Kč Smlouva je současně smlouvou spotřebitelskou, podléhající zákonu č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, který ukládá poskytovatelům úvěru povinnost zkoumat, zda je úvěrující schopný úvěr řádně splácet, zda se nepředlužuje, čímž dochází k ochraně obou stran smlouvy. Nesplnění této povinnosti je pak stíháno sankcí absolutní neplatnosti.
15. Soud se tak zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost uloženou zákonem o spotřebitelském úvěru a zda tedy řádně ověřila schopnost žalovaného zápůjčku splácet i jím uváděné skutečnosti. Ze zákaznické karty totiž vyplynulo, že žalovaný dosahuje příjmů ve výši 28.000 Kč měsíčně, jeho výdaje pak částky 9.400 Kč a že by mu mělo měsíčně zbývat 18.600 Kč jako volné peníze po zohlednění všech pravidelných výdajů. Samotná žádost o půjčku si dílčím způsobem odporuje, když na jedné straně žalovaný tvrdí, že v současné době nemá žádný úvěr jinde a na druhou stranu se v žádosti jako výdaj uvádí splátky půjčky - alimenty ve výši 900 Kč, když současně není tvrzena žádná vyživovací povinnost. Naopak soudu je z jeho úřední činnosti známo, že v roce 2015, konkrétně v březnu 2015, byla nařízena exekuce proti majetku žalovaného – povinného k uspokojení pohledávky společnosti právnická osoba, a to v původní výši 5.978 Kč s příslušenstvím. Z uvedeného je tak zřejmé, že exekuce dosahovala částky, která představuje třetinu volných měsíčních peněz žalovaného. Uvedené tak vypovídá o vypovídací hodnotě údajů uvedených v zákaznické kartě. Kdyby totiž finanční situace žalovaného byla taková, jaká je prezentována v kartě, žalovaný by v podstatě takovýto úvěr nepotřeboval a několikatisícovou exekuci by mohl uhradit jednorázově. Současně žalobkyně se svou neúčasti u jednání zbavila možnosti být v tomto směru poučena, když k návrhu nebyly doloženy listiny prokazující řádné zkoumání úvěruschopnosti, především listiny, které měly být ověřovány při sjednávání smlouvy o zápůjčce. Na základě těchto skutečností pak soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.
16. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy o zápůjčce tak soud posoudil nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991, resp. § 2993 občanského zákoníku, na základě kterého jsou strany povinny vrátit si vše, co bylo plněno a poskytnuto podle smlouvy. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla vyplacena částka 24.000 Kč v hotovosti, na kterou zaplatil 3.600 Kč. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobkyni ještě 20.400 Kč představující rozdíl těchto částek, a to s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, přičemž pro určení splatnosti soud vyšel z nejstarší doložené listiny vyzývající k zaplacení, kterou bylo oznámení o postoupení pohledávky odeslané žalovanému dne 7. 1. 2020 a stanovující lhůtu k zaplacení v trvání 10 dnů. Marným uplynutím této lhůty se žalovaný ocitl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení a od tohoto okamžiku je povinen hradit úrok z prodlení stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to až do zaplacení z dlužné částky.
17. S ohledem na závěr o neplatnosti předložené smlouvy musel soud nároky mající původ ve smlouvě zamítnout, když se jedná o dlužné poplatky, sjednaný obchodní úrok, ať už kapitalizovaný nebo v běžící podobě a dále zákonný úrok z prodlení nad rámec přiznaného úroku z prodlení, jak vyplývá z výroku II. tohoto rozsudku.
18. Při rozhodování o nákladech řízení soud vycházel z poměrů úspěchu a neúspěchu, když dospěl k závěru, že neúspěch žalobkyně je vyšší než její úspěch, proto by náhrada nákladů řízení pravděpodobně náležela žalovanému, kterému však současně účelně vynaložené náklady řízení nevznikly a v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. tak bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníku nemá právo na náhradu nákladů řízení.
19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).