Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 181/2022-15
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 7 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 500 Kč od 7. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 500 Kč od 7. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující nabyla žalobkyně pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 11. 2021 mezi společností právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, jako původním věřitel a postupitelem a společností právnická osoba, se sídlem adresa žalobkyně, IČO, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne 3. 6. 2019 úvěr ve výši 7500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 13. 12. 2021. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 7500 Kč. Úvěr byl sjednán prostřednictvím webové stránky webová adresa. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala a původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne 3. 6. 2019 bankovní účet žalované č. bankovní účet. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu číslo. Jako variabilní symbol si strany zvolily rodné číslo žalovaného. Žalovanou nebyl úvěr do dnešního dne uhrazen v celé výši. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 3. 12. 2021.
3. K prověření úvěruschopnosti lustroval původní věřitel žalovanou ve veřejně dostupných databázích ISIR, příjmení, CRKI, BRKI. Nevznikly tak pochybnosti ohledně platební schopnosti a proto byl úvěr poskytnut. Žalobkyně alternativně tvrdila, pro případ neplatnosti smlouvy o úvěru, nárok do výše jistiny úvěre z titulu bezdůvodného obohacení žalované.
4. Žalovaná se k věci nevyjádřila
5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi žalovanou a původním věřitelem, byla s využitím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru, jež je spotřebitelským úvěrem dle z. č. 257/2016Sb. Žalované bylo zapůjčeno 7 500 Kč, které měla uhradit do 13. 12. 2021. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na jistinu dluhu cokoli uhradil. Pohledávka byla platně postoupena na žalobkyni.
Soud věc po právní stránce takto
7. Postoupení pohledávky soud posoudil dle § 1879 a násl. z. č. 89/2012Sb.
8. V případě spotřebitelské smlouvy o úvěru je namístě se předně zabývat otázkou, zda ze strany žalobkyně, jakožto poskytovatele úvěrů, byla před vlastním uzavřením smluv splněna její zákonná povinnost dle § 86 z. č. 257/2016 Sb. zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele.
9. K posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru soud ze žádosti o úvěr, jakož i z dalších předložených důkazů a ani z žalobních tvrzení žalobkyně, nemohl učinit závěr, že by úvěruschopnost žalovaného byla řádným způsobem zkoumána a učiněny odpovídající závěry. Lustrace v žalobkyní uvedených registrech tuto povinnost nenaplňuje.
10. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba GK), jakož i NS (sp. zn. 33 Cdo 2178/2018), NSS a ÚS ČR (I US číslo) dovodila, že nedostatek řádného zkoumání úvěruschopnosti zakládá absolutní nepatrnost úvěrové smlouvy. Vzhledem k uvedenému je smlouva absolutně neplatná.
11. Soud proto posoudil nárok, jak navrhovala alternativně žalobkyně, jako bezdůvodné obohacení, kdy je prokázáno, že žalovaný obdržel jistinu úvěru a není prokázáno, že by cokoli hradil.
12. Žalobkyně má tak nárok pouze na náhradu bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny dluhu dle § 2991 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „ o. z.“) spolu s úrokem z prodlení § 1970 o. z. od dne následujícího po doručení žaloby žalované, neboť předchozí výzvy k úhradě dluhu byly výzvou k úhradě plnění z neplatné úvěrové smlouvy, tedy nezaložily splatnost bezdůvodného obohacení.
13. Pokud žalovaná hradila splátky, které nebyly započteny na jistinu úvěru, ale na další nároky vyplývající z ujednání neplatné smlouvy o úvěru (úroky, poplatky atd.), jde o bezdůvodné obohacení na straně příjemce těchto plateb. Bez procesní aktivity žalované (uplatnění bezdůvodného obohacení jako obrany do výše žalované částky, v případě vyšší částky vzájemný návrh) však soud ve sporném řízení nemůže jakkoli zohlednit tyto uskutečněné platby, byť z neplatného právního důvodu.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.