Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
38 C 19/2022-76
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Lumírem Hodinou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. Danou Burdovou
sídlem Duškova 164/45, 150 00 Praha 5
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení 53 800 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku 53 800 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 51 800 Kč od 30. 10. 2020 do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 000 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 23 690 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku 53 800 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 51 800 Kč od 30. 10. 2020 do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 000 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 23 690 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu smlouvy o studiu ze dne 28. 1. 2020, jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné podmínky studia číslo 2020 (dále jen„ Smlouva“). Žalobkyně v souladu se Smlouvu vystavila žalovanému dne 15. 10. 2020 za školné za akademický rok 2020 číslo fakturu číslo znějící na částku 51 800 Kč splatnou dne 29. 10. 2020. Žalovaný na vyúčtovanou částku ničeho nezaplatil. Žalobkyně dále v souladu s čl. III odst. 6 sazebníku poplatků spojených se studiem vystavila žalovanému dne 18. 1. 2021 za poplatek za druhou upomínku fakturu číslo znějící na částku 2 000 Kč splatnou dne 31. 1. 2021. Žalovaný však ani na tuto částku ničeho nezaplatil. Žalobkyně dále v souladu s čl. III odst. 4 písm. a) Všeobecných podmínek studia požaduje z dlužného školného smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně, v případě dlužného poplatku pak požaduje zákonný úrok z prodlení.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl ji v plném rozsahu zamítnout. Uvedl, že se od Smlouvy snažil s ohledem na koronavirovou krizi odstoupit již od konce března 2020, neboť žalobkyně nemohla v daném školním roce poskytovat služby v domluveném rozsahu. Na základě těchto skutečností se snažil několikrát telefonicky i osobně spojit s žalobkyní, nicméně byl vždy odmítnut. Proto žalovaný ke studiu nenastoupil a žalobkyni dal najevo, že od Smlouvy odstupuje. Žalovaný dále uvedl, že čl. III odst. 2 Všeobecných podmínek studia je vydáván v rozporu s právními předpisy, když toto ustanovení je v rozporu s dobrými mravy a se zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
3. Žalobkyně k tomu vedla, že služby žalobkyně poskytovala studentům ve sjednaném rozsahu. Žalovaný sám uvádí, že ke studiu o své vůli nenastoupil, nemůže tak tvrdit, v jakém rozsahu byla či nebyla výuka poskytována. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný měl možnost studium ukončit na základě jednostranného oznámení o zanechání studia. Žalovaný tak však neučinil, ačkoliv uvedl, že o zanechaní studia uvažoval již od března 2020. Jedná-li se o žalovaným tvrzené odstoupení od Smlouvy, tak žalobkyně žádné odstoupení od Smlouvy neobdržela. K ukončení studia došlo ze strany žalobkyně, a to z důvodu neuhrazení školného výpovědí Smlouvy ke dni 29. 4. 2021. Jelikož studium žalovaného bylo ukončené v zimním semestru 2020 číslo, vznikla žalovanému povinnost zaplatit školné za celý akademický rok 2020 číslo. Pokud se jedná o žalovaným namítanou neplatnost ustanovení čl. III odst. 2 Všeobecných podmínek studia, považuje žalobkyně tuto námitku za nedůvodnou, neboť se jedná o standardní ustanovení. Žalobkyně totiž musela již před začátkem akademického roku materiálně zajistit výuku mimo jiné i žalovanému (který byl až do 29. 4. 2021 řádným studentem). Jedná se o zabezpečení vyučovacích materiálů, prostor, personálního obsazení apod. Zejména prostory a personál musí žalobkyně zajistit minimálně rok dopředu. Veškeré tyto náklady jsou hrazeny ze školného, neboť žalobkyně na svůj provoz nedostává žádné dotace od státu, ani negeneruje zisk. Žalobkyně rovněž poukázala na skutečnost, že smlouva o studiu není spotřebitelskou smlouvou a uchazeč/student není ve vztahu k vysoké škole spotřebitelem. Žalobkyně ve vztahu k uchazeči/studentovi nevystupuje jako podnikatel. Za tímto účelem žalobkyně poukázala na ustálenou judikaturu (NS sp. zn. 33 Cdo 4532/2014, ÚS sp. zn. I. ÚS 523/2007, ÚS sp. zn. I. ÚS 728/2010).
4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je státním příslušníkem Kamerunu. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Mezi Českou republikou a Kamerunem není uzavřena žádná mezinárodní smlouva, která by upravovala zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání sporů ze smluv a která by se ve smyslu čl. 307 odst. 1 Smlouvy o založení příjmení použila místo nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, proto posuzoval soud svou pravomoc nejprve podle citovaného nařízení, které se vzhledem k zásadě přednostní aplikace komunitárního práva má aplikovat přednostně před ustanovením zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Podle čl. 4 a násl. citovaného nařízení je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky.
5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
6. Dne 28. 1. 2020 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva, na jejímž základě byly upraveny práva a povinnosti smluvních stran při zabezpečení výuky v magisterském studijním programu Ekonomika a management, obor„ Management“, se standardní dobou studia 2 roky a se zahájením studia v kombinované formě v akademickém roce 2020 číslo. Neoddělitelnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné podmínky studia. Žalovaný byl povinen dle čl. II. odst. 6 seznamovat se průběžně s aktuálním zněním vnitřních předpisů VŠ, směrnicemi, opatřeními a rozhodnutími vedení VŠ a rektora. Dle čl. III. odst. 2 a 4 Všeobecných podmínek studia se uchazeč/student zavazuje platit žalobkyni školné vždy na celý akademický rok dopředu, tj. školné za dva semestry, a to bez ohledu na to, zda uchazeč/student studium za tento akademický rok dokončí či nikoliv, případně zda ke studiu nastoupí či nikoliv. Nárok žalobkyně na školné vzniká uzavřením Smlouvy a trvá po celou dobu trvání smluvního vztahu. Výše školného byla stanovena v čl. VII. odst. 1 Všeobecných podmínek studia a činila 51 800 Kč. V případě prodlení uchazeče/studenta s úhradou školného, vzniká žalobkyni právo na smluvní úrok z prodlení, který činí 0,1 % z dlužné částky denně, a to za každý, byť i započatý den prodlení. Pro komunikaci s žalobkyní žalovaný sdělil e-mail: email (viz Smlouva o studiu ze dne 28. 1. 2020; Všeobecné podmínky studia). Podle čl. III odst. 6 Opatření rektorky číslo 2020 Sazebníku poplatků spojených se studiem pro zimní semestr akademického roku 2020 číslo ze dne 30. 4. 2020 byla žalobkyně oprávněna za odeslání druhé upomínky úhrady školného účtovat poplatek ve výši 2 000 Kč (viz Sazebník poplatků). Fakturou číslo ze dne 15. 10. 2020 vyúčtovala žalobkyně žalovanému školné za akademický rok 2020 číslo ve výši 51 800 Kč splatné dne 29. 10. 2020. Tato faktura byla žalovanému zaslána dne 17. 10. 2020 na e-mailovou adresu uvedenou ve Smlouvě. Současně byla vystavena v informačním systému žalobkyně, do něhož měl žalovaný přístup (viz faktura číslo; e-mail ze dne 17. 10. 2020). Přihlašovací údaje do tohoto informačního systému byly žalovanému zaslány e-mailem dne 1. 10. 2020 (viz e-mail ze dne 1. 10. 2020). Dne 9. 11. 2020 žalobkyně zaslala žalovanému e-mailem prvního upomínku dlužného školného (viz e-mail s první upomínkou ze dne 9. 11. 2020). Žalovaný dne 9. 11. 2020 zaslal žalované e-mail se sdělením, že není v obec a kvůli koronaviru nemůže u žalobkyně studovat a projevil zájem zrušit Smlouvu. Ze strany žalobkyně bylo žalovanému sděleno, že v případě, že bude chtít ukončit studium, musí tuto žádost podat elektronicky a uvést důvody (viz e-maily mezi žalovaným a žalobkyní ze dne 9. 11. 2020). Dne 19. 1. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému e-mailem druhou upomínku dlužného školného (viz e-mail s druhou upomínkou ze dne 19. 1. 2021). Žalobkyně žalovanému za zaslanou druhou upomínku dlužného školného vyúčtovala fakturou číslo ze dne 18. 1. 2021 poplatek ve výši 2 000 Kč splatný dne 31. 1. 2021. Tato faktura byla přílohou e-mailu ze dne 19. 1. 2021 a současně byla žalovanému k dispozici v informačním systému (viz faktura číslo; e-mail s druhou upomínkou ze dne 19. 1. 2021). Žalobkyně zaslala žalovanému dne 11. 3. 2021 předžalobní upomínku (viz předžalobní upomínka ze dne 11. 3. 2021; poštovní podací arch ze dne 11. 3. 2021). Dne 17. 3. 2021 bylo rozhodnuto o ukončení studia žalovaného z důvodu nesplnění povinností dle čl. 4 odst. 4 Studijního a zkušebního řádu a téhož dne byla žalovanému ze strany žalobkyně vypovězena Smlouva z důvodu neuhrazení školného (viz rozhodnutí o ukončení studia ze dne 17. 3. 2021; výpověď smlouvy o studiu ze dne 17. 3. 2021). Právní zástupce žalovaného dopisem ze dne 29. 3. 2021 sdělil právní zástupkyni žalobkyně, že s ohledem na současnou krizi není žalobkyně schopna poskytovat služby ve sjednaném rozsahu, a proto se žalovaný rozhodl ke studiu nenastoupit a žalobkyni dal najevo, že od Smlouvy odstupuje (viz reakce na výzvu ze dne 11. 3. 2021 ze dne 29. 3. 2021).
7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
8. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).
9. Mezi účastníky došlo k uzavření Smlouvy ve smyslu § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na jehož základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému studium v magisterském studijním programu Ekonomika a management, obor„ Management“, se standardní dobou studia 2 roky a se zahájením studia v kombinované formě v akademickém roce 2020 číslo. Žalovaný se zavázal dle III. odst. 2 ve spojení s čl. VII. odst. 1 zaplatit žalobkyni školné ve výši 51 800 Kč, a to za celý akademický rok, bez ohledu na to, zda ke studiu nastoupil. Žalovaný se rozhodl s ohledem na situaci související s pandemií COVID-19 ke studiu nenastoupit.
10. Tvrzení žalovaného stran neposkytování studia ve sjednaném rozsahu, je s ohledem na skutečnost, že žalovaný ke studiu nikdy nenastoupil pouhou ničím nepodloženou domněnkou žalovaného. Navíc je všeobecně známou skutečností, že školská zařízení po dobu omezení výuky z důvodu pandemie poskytovala výuku dálkovou formou. Zejména v případě žalovaného, který se rozhodl studovat kombinovanou formou, je případná částečná absence prezenční výuky v průběhu akademického roku směrem ke sjednanému rozsahu studia nevýznamná. Pokud pak žalovaný tvrdí, že ustanovení čl. III. odst. 2 Všeobecných podmínek studia je neplatné, soud konstatuje, že s tímto názorem se neztotožňuje, neboť toto ustanovení jednak neshledává rozporným s dobrými mravy, jednak nemohlo dojít k nepřiměřenému omezení žalovaného coby spotřebitele, neboť smlouva o studiu není smlouvou spotřebitelskou (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 4532/2014 ze dne 26. 10. 2016). Je rovněž nutné zohlednit, že v souvislosti se zajištěním studia vznikají žalobkyni náklady ještě před zahájením akademického roku, které souvisejí zejména se zajištěním dostatečných kapacit výukových prostor a personálu.
11. Pokud se jedná o tvrzení žalovaného, že se snažil od Smlouvy odstoupit, je toto nevýznamné, neboť tak nikdy požadovanou formou neučinil. I pokud by však vůle žalovaného odstoupit od Smlouvy spočívala v zaslaném e-mailu ze dne 9. 11. 2020, bylo by tak učiněno až po zahájení akademického roku a žalobkyni by beztak vzniklo právo na úhradu školného dle čl. III. odst. 2 Všeobecných podmínek studia.
12. S ohledem na skutečnost, že žalovaný byl v okamžiku zahájení akademického roku studentem žalobkyně, byl povinen zaplatit žalobkyní vyúčtované školné ve výši 51 800 Kč, a to do 29. 10. 2020. Žalovaný však na dlužné školné ničeho nezaplatil a dne 30. 10. 2020 se dostal do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. a žalobkyni tak vznikl ve smyslu § 1970 o. z. nárok na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně. Výši smluvního úroku soud nepovažuje za nepřiměřenou, neboť nedosahuje výše 0,5 % denně, která je judikaturou shledávána již jako nepřiměřená (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3194/18 ze dne 1. 4. 2019). Soud při posuzování přiměřenosti zohlednil rovněž skutečnost, že pro žalobkyni má školné zásadní význam směrem k úhradě nákladů zajišťujících studium a jeho administraci.
13. Jelikož žalovaný řádně a včas nezaplatil dlužné školné, zaslala mu žalobkyně postupně dvě upomínky, přičemž za druhou upomínku žalovanému v souladu s čl. III odst. 6 Opatření rektorky číslo 2020 Sazebníku poplatků spojených se studiem pro zimní semestr akademického roku 2020 číslo ze dne 30. 4. 2020 vyúčtovala poplatek ve výši 2 000 Kč splatný dne 31. 1. 2021. Žalovaný na dlužný poplatek ničeho nezaplatil, a dostal se tak ve smyslu § 1968 o. z. dne 1. 2. 2021 do prodlení a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
14. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 690 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 152 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53 800 Kč sestávající z částky 3 260 Kč za každý z pěti úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby, účast na jednání soudu dne 23. 3. 2022, účast na jednání soudu dne 22. 4. 2022) dle § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů dle § 13 odst. 3 a. t. (5 x 300 Kč). Ze shora uvedeného je s ohledem na skutečnost, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, nutno přiznat daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 800 Kč, tj. ve výši 3 738 Kč O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.