Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
74 C 41/2022-38
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 17 030 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 032 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 032 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 9 998 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 539,91 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 326,10 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9 200,37 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 200,37 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 168,37 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 032 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 032 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 9 998 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 539,91 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 326,10 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9 200,37 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 200,37 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 168,37 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum domáhala zaplacení částky ve výši 17 030 Kč s příslušenstvím. Nárok ve výši 17 030 Kč vznikl z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalované společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum. Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 19 998 Kč, tvořenou jistinou 10 000 Kč a souhrnným poplatkem 9 998 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 834 Kč. Souhrnný poplatek se skládá z úroku ve výši 3 296 Kč, z poplatku za zpracování ve výši 4 063 Kč a z poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 639 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila celkem 2 135 Kč, když však dle žalobkyně výše nesplacené jistiny činí 9 200,37 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 7 829,63 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení shora specifikovaných pohledávek společnosti právnická osoba, na žalobkyni. Žalobkyně žalobou dále požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 539,91 Kč, který představuje úrok z prodlení v zákonné výši z částky 9 200,37 Kč od datum do data postoupení pohledávky (datum), kapitalizovaný úrok ve výši 326,10 Kč, který představuje úrok ve výši 29 % z částky 9 200,37 Kč od datum do data postoupení pohledávky (datum). Žalobkyně rovněž požadovala úrok ve výši 29 % ročně z částky 9 200,37 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 9 200,37 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce řádně zkoumal schopnost žalované splácet zápůjčku, když údaje o její majetkové situaci zapsal do zákaznické karty a zároveň do ní uvedl, které údaje byly právním předchůdcem žalobkyně ověřeny z předložených dokladů. Žalovaná pohledávku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala po celou dobu pasivní.
3. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že na základě si žalovaná při jejím podpisu převzala od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 19 998 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 834 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 816 Kč. příjmení ve výši 19 998 Kč je tvořena jistinou ve výši 10 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 9 998 Kč, který se skládá z úroku ve výši 3 296 Kč (jedná se o kapitalizovaný úrok ve výši 29 % ročně z jistiny za období od datum do datum), z poplatku za zpracování ve výši 4 063 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 2 639 Kč. Ze smluvních podmínek, soud zjistil bližší úpravu práv mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, když byl sjednán úrok ve výši 29 % ročně.
4. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že byla podepsána žalovanou dne datum. Dále z ní plyne, že do předtištěného vzoru byly vyplněny (zaškrtnuty) údaje o žalované, kdy dle nich žije v nájmu a pracuje na plný úvazek jako zdravotní sestra, má jednu vyživovanou osobu. Vyplývá z ní, že jako průměrný příjem do ní byla zapsána částka 19 949 Kč, jako průměrné výdaje byla zapsána částka 5 000 Kč a jako splátky předchozích zápůjček byla zapsána částka ve výši 3 250 Kč. V části zákaznické karty nazvané ověřené dokumenty byla zaškrtnuta pouze kolonka pracovní smlouva a výplatní pásky.
5. Z tabulky umoření ze dne datum plyne, že na pohledávku ze smlouvy číslo bylo celkem uhrazeno 2 135 Kč. Dále z ní plyne, kdy a jaká částka byla uhrazena.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že došlo k postoupení shora specifikované pohledávky ze smlouvy o zápůjčce číslo společnosti právnická osoba za žalovanou na žalobkyni.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně informací o zpracování osobních údajů soud zjistil, že společnost právnická osoba žalované oznámila, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce číslo na žalobkyni. Dále z něj plyne, že oznámením byla žalovaná vyzvána k úhradě žalobou uplatňovaných pohledávek, a to do 10 dnů ode dne doručení oznámení. Oznámení bylo žalované odesláno dne datum (podací lístek).
8. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě žalobou uplatňovaných pohledávek, a to do datum. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne datum (podací lístek).
9. Soud má za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně podepsali dne datum listinu označenou jako smlouva o zápůjčce číslo. Žalovaná si při podpisu smlouvy převzala v hotovosti částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 19 998 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 834 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 816 Kč. příjmení ve výši 19 998 Kč je tvořena jistinou ve výši 10 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 9 998 Kč, který se skládá z úroku ve výši 3 296 Kč (jedná se o kapitalizovaný úrok ve výši 29 % ročně z jistiny za období od datum do datum), z poplatku za zpracování ve výši 4 063 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 2 639 Kč. Žalovaná před podáním žaloby uhradila na tuto pohledávku pouze částku ve výši 2 968 Kč (dle žaloby po odečtení částky, kterou žalobkyně požaduje - 17 030 Kč, od částky, kterou měla žalovaná uhradit dle smlouvy o zápůjčce – 19 998 Kč), přestože v tabulce umoření jsou uvedeny platby ve výši 2 135 Kč. Z listiny označené jako zákaznická karta ze dne datum plyne, že žalovaná má příjem ve výši 19 949 Kč, bydlí v nájmu, má jednu vyživovanou osobu, jako průměrné výdaje byla uvedena částka 5 000 Kč, když jako další výdaj byla uvedena částka ve výši 3 250 Kč - splátky předchozích zápůjček. Právní předchůdce žalobkyně si od žalované vyžádal pouze pracovní smlouvu a mzdové listy. Shora uvedená pohledávka včetně příslušenství byla smlouvou ze dne datum postoupena na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně dne datum oznámil žalované, že došlo k postoupení shora uvedené pohledávky ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni a zároveň ji vyzval k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení oznámení. Před podáním žaloby byla žalovaná upomenuta zástupcem žalobkyně.
10. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
11. Podle ustanovení § číslo, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 3. 1. 2019 (dále jen„ nový zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
14. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce druhého téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
19. Dle názoru soudu v daném případě právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti mu zákonem stanovené v ustanovení § 86 nového zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované splatit zápůjčku. Žalobkyně sice uvedla, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal příjmy a výdaje žalované, ale jí uvedené údaje si řádně neověřil, když si sice ověřil původ a výši příjmů žalované, ale nijak si neověřil výši výdajů, když žalovanou uváděné výdaje nedosahují ani částky životního minima a normativních nákladů na bydlení (životní minimum jednotlivce 3 410 Kč, životní minimum další vyživované osoby od 1 740 Kč do 3 140 Kč, náklady na bydlení 8 530 Kč). To vše za situace kdy mezi výdaji byla již uvedena splátka předchozích zápůjček. Právní předchůdce žalobkyně si rovněž neověřil výši předchozích závazků. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nepostupoval při zkoumání úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí. Nedodržení povinnosti zkoumat schopnost žalované splatit zápůjčku s odbornou péčí má dle § 87 odst. 1 nového zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o zápůjčce uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, když se soud ztotožňuje s právními závěry uvedenými ve stanovisku generální advokátky jméno příjmení ve věci C číslo„ Povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z úřední povinnosti porušení některých ustanovení práva na ochranu spotřebitelů je v ustálené judikatuře označována za opatření nezbytné k dosažení ochrany spotřebitele zamýšlené příslušnými směrnicemi. Tato skutečnost vychází z předpokladu, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti. Existuje tedy nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost vnitrostátních soudů posuzovat z úřední povinnosti porušení předpisů na ochranu spotřebitele je tedy nezbytná, aby bylo narovnáno nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem zásahem, který je nezávislý na smluvních stranách, ze strany vnitrostátního soudu.“ (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018, ze dne 20. 3. 2019). Závěry podepsaného soudu jsou v souladu i s rozhodnutím Evropského soudního dvora C číslo ze dne datum. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdce žalobkyně nezasáhl pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání nejen žalované, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud dodává, že zákonnou povinnost řádně zkoumat schopnost žalované splácet zápůjčku nelze přenášet na žalovanou, neboť splnění této povinnosti má chránit celou společnost i samotnou žalovanou, která nemusí svou finanční situaci vidět objektivně a nemusí být schopen dohlédnout všechna rizika spojená s poskytnutím zápůjčky.
20. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel zápůjčky nepostupoval s odbornou péči a náležitě tak nezjistil schopnost žalované splatit poskytnutou zápůjčku, a proto je smlouva o zápůjčce číslo neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalované (§ 588 občanského zákoníku).
21. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o zápůjčce číslo je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na úhradu souhrnného poplatku (ve výši 9 998 Kč), na úhradu úroku (ve výši 29 % včetně kapitalizovaných úroků ve výši 326,10 Kč), neboť tento byl sjednán v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že žalované byla na základě neplatné smlouvy o zápůjčce poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se tak o tuto částku bezdůvodně obohatila na úkor právního předchůdce žalobkyně, a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinna tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Žalovaná dosud uhradila částku ve výši 2 968 Kč, k úhradě tak zbývá 7 032 Kč. Pohledávka byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Jelikož je smlouva o zápůjčce neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost jednotlivých nároků na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, žalovaná tak byla dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinna splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění požádána. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužných částek oznámením ze dne datum, které se do její dispozice dostalo dne datum (odesláno dne datum a do dispozice se dostalo dle § 573 občanského zákoníku dne datum, srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2926/2009), když splatnost byla stanovena do 10 dnů ode dne doručení tj. do datum. Jelikož žalovaná ničeho dalšího neuhradila, od datum se tak dostala do prodlení a je povinna uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
22. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě, co do částky 7 032 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 032 Kč od datum do zaplacení, vyhověl (výrok I.).
23. Jelikož žalobkyni nevzniklo právo na úhradu souhrnného poplatku a úroků, soudu tak nezbylo než žalobu, co do částky 9 998 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 539,91 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 326,10 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9 200,37 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 200,37 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 168,37 Kč od datum do zaplacení, zamítnout (výrok II.).
24. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř., když v řízení byla převážně úspěšná žalovaná a měla by právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady nevznikly, proto jí soud žádné nepřiznal (výrok III.).
25. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.