Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
62 C 206/2021-63
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 13.508 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6.792 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6.792 Kč od 31. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení 6.716 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6.716 Kč od 31. 1. 2020 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6.792 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6.792 Kč od 31. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení 6.716 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6.716 Kč od 31. 1. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 11. 12. 2020, doplněnou podáním ze dne 9. 11. 2021, domáhala zaplacení 13.508 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla dne 8. 8. 2019 online prostřednictvím webové stránky webová adresa uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému v hotovosti na terminálu právnická osoba a.s. poskytnuty finanční prostředky ve výši 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, poplatkem za tzv. bezpečnou splátku a poplatkem za SMS servis ve 24 měsíčních splátkách. Žalovaný neplnil řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostal se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradil 8.208 Kč. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni 17. 10. 2019 zesplatnila. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení nesplacené jistiny ve výši 11.293 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatku za SMS servis ve výši 49 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 130 Kč, smluvních pokut ve výši 1.202 Kč a příslušenství.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“); žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, souhlas žalovaného se předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
4. Dne 8. 8. 2019 byla mezi účastníky prostřednictvím internetových stránek žalobkyně webová adresa uzavřena úvěrová a rámcová smlouva (ID žádosti číslo), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15.000 Kč, který mu téhož dne vyplatila v hotovosti na terminálu právnická osoba a.s. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatkem za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč a poplatkem za SMS servis ve výši 49 Kč ve 24 měsíčních splátkách. Žalovaný byl dále povinen hradit další poplatky a smluvní pokuty dle úvěrové smlouvy. Splátky byly ze strany žalovaného hrazeny nepravidelně; na svůj dluh uhradil celkem 8.208 Kč.
5. V souvislosti s uzavřením smlouvy o úvěru žalovaný uvedl, že je zaměstnaný, jeho čistý měsíční příjem činí 15.000 Kč, další příjem domácnosti činí 40.000 Kč, výdaje činí 8.000 Kč.
6. Výzvou ze dne 11. 11. 2019 byl žalovaný upozorněn na dluh ze smlouvy o úvěru v celkové výši 20.514 Kč a byl vyzván k jeho úhradě do 14 dnů od sepsání výzvy. Žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě dluhu dne 31. 12. 2019.
7. Předžalobní upomínkou ze dne 14. 7. 2020 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu.
8. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy.
14. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.
15. V posuzované věci žalovaný sice žalobkyni sdělil výši měsíčních příjmů a výdajů, avšak ze smlouvy o úvěru nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovaným byly ze strany žalobkyně jakkoli ověřovány. Žalovaný nespecifikoval zdroje svých příjmů, když uvedl, že má„ čistý příjem“ 15.000 Kč a další příjmy domácnosti ve výši 40.000 Kč měsíčně. Žalobkyně žádným způsobem nezkoumala a neověřovala zdroj a výši příjmu žalovaného. Jistě bylo v možnostech žalobkyně ověřit si minimálně výši mzdy (předložením pracovní smlouvy, výplatních pásek, výpisů z účtu apod.), a pokud se žalobkyně spokojila s tvrzením žalovaného o měsíčním příjmu ve výši 15.000 Kč a rovněž i dalším příjmu 40.000 Kč, aniž se zajímala o jejich zdroj, nelze dospět k závěru, že při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr postupovala s odbornou péčí.
16. Přihlédnout je potřeba také k tomu, že žalobkyně žádným způsobem nezkoumala výši pravidelných měsíčních výdajů žalovaného, nezkoumala a neověřovala výdaje určené na bydlení, osobní potřeby, případně nezohlednila výsledek úvěrové zprávy, ze kterého je zřejmé, že žalovaný má závazky z 5 dalších dluhů. Tato skutečnost pak svědčí o nedostatečném prověření finanční situace žalovaného ze strany žalobkyně.
17. Žalobkyně tedy nepostupovala při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“
18. Žalobkyně nedostála své zákonem stanovené povinnosti, když poskytla žalovanému půjčky rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je neplatností absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - číslo).
19. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku neplatná a žalobkyni vzniklo toliko právo na vydání toho, oč se žalovaný bezdůvodně obohatil. Žalovaný uhradil celkem 8.208 Kč, žalobkyně má proto nárok na vrácení poskytnutého plnění ve výši 6.792 Kč.
20. Žalobkyně má rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalovaný se do prodlení dostal marným uplynutím lhůty splatnosti. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze za výzvu k úhradě považovat výzvu k zaplacení ze dne 11. 11. 2019, ve kterých byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě 14 dnů od sepsání výzvy. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení počínaje dnem 31. 1. 2020 ve výši odpovídající nař. vlády č. 351/2013 Sb.
21. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II zamítl.
22. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalobkyně byla úspěšnější jen v poměrně nepatrné části.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.