Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
37 C 257/2021-30
Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Karlem Schiesserem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 18 182 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 1482,53 Kč, a dále s 9,75% ročním úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč za dobu od 22. 12. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 225 Kč k rukám právního zástupce žalobce advokáta JUDr. jméno příjmení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky dalších 9 398 Kč, zamítá.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 1482,53 Kč, a dále s 9,75% ročním úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč za dobu od 22. 12. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 225 Kč k rukám právního zástupce žalobce advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky dalších 9 398 Kč, zamítá.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Opavě dne 28. 6. 2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky v celkové výši 18 182 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovanou písemně smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které měl být žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce. Vrácena měla být částka úvěru spolu s příslušenstvím v celkové výši 6 900 Kč, tvořeným kapitalizovaným smluvním úrokem, poplatkem za správu úvěru, případně poplatkem za uzavření smlouvy a poplatkem za hotovostní inkaso splátek. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku ve výši 16 900 Kč splatit ve 13 měsíčních splátkách ve výši 1 300 Kč, přičemž první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru měla nastat dne datum. Žalovaná si sjednanou jistinu v hotovosti převzala při podpisu smlouvy. Žalovaná nehradila splátky úvěru řádně a včas, když uhradila pouze částku ve výši 3 270 Kč, která odpovídá 2 řádně uhrazeným splátkám. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením částky ve výši 13 630 Kč, který představoval součet částky jistiny ve výši 10 000 Kč a zůstatku smluvního příslušenství ve výši 3 630 Kč, tvořeného součtem nesplaceného úroku ve výši 1 216 Kč, nesplaceného poplatku za správu úvěru ve výši 1 230 Kč a nesplaceného poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 1 184 Kč. Žalobce požadoval po žalované dále náhradu vynaložených nákladů na mimosoudní vymáhání dlužné částky ve výši 768 Kč a zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Nárok na zaplacení smluvní pokuty přitom plyne z čl. V odst. 4 smlouvy o úvěru, kde výše smluvní pokuty byla sjednána ve 0,1 % dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobce požadoval přiznání smluvní pokuty pouze za období od datum do 6. 10. 2020. Dále uvedl, že před sjednáním úvěru byla ověřena schopnost žalované splácet úvěr z vyplněné žádosti o úvěr, kde byla žalovaná povinna úplně a pravdivě uvést své údaje, číslo občanského průkazu, příjmy, výdaje a zaměstnání. Žalovaná dále k žádosti předložila dokumenty- nájemní smlouvu, ústřižky složenek, oznámení o výši dávky. Na základě předložených dokladů dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že žalované zbývá měsíčně po odečtení výdajů částka 3 000 Kč, která může být použita na hrazení splátek úvěru. V důsledku koupě části závodu se věřitelem předmětné pohledávky za žalovanou stala společnost právnická osoba,
IČO, která následně pohledávku postoupila na žalobce.
2. Jednání ve věci bylo nařízeno na datum, žalovaná se k jednání nedostavila, žalobce se z jednání omluvil a k jednání se neodstavil, o odročení jednání požádáno nebylo, dle ust. 101 odst. 3 o. s. ř. tedy jednal soud ve věci v nepřítomnosti účastníků řízení.
3. Soud provedl důkaz smlouvou o úvěru ze dne datum, žádostí o poskytnutí úvěru ze dne datum, nájemní smlouvou ze dne datum, oznámením o změně dávky SSP ze dne datum, žalobami ve věcech spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, ze kterých soud zjistil,
že na základě žádosti žalované o poskytnutí úvěru měla společnost právnická osoba, IČO, žalované poskytnout v hotovosti finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná v měsíčních výdajích za poslední 3 měsíce uvedla, že splácí pouze splátky úvěru ve výši 650 Kč. Převzetí finančních prostředků žalovaná stvrdila podpisem úvěrové smlouvy. Podle smlouvy se žalovaná zavázala vrátit půjčenou částku společně s náklady úvěru v celkové výši 17 300 Kč (z toho 400 Kč bylo uhrazeno při podpisu smlouvy) ve 13 měsíčních splátkách ve výši 1 300 Kč. Žalovaná obdrženou částku původnímu věřiteli nesplatila, přičemž novým věřitelem pohledávky se v důsledku prodeje části závodu stala společnost právnická osoba IČO, která tuto pohledávku následně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum postoupila žalobci. Soud dále zjistil, že žalovaná si měla dále v souvisejícím časovém období půjčit finanční prostředky od jiných společností, a to dne 19. 8. 2016 ve výši 74,99 Kč (nepovolený záporný zůstatek na účtu, spisová značka), dne datum rozhodnutí ve výši 10 000 Kč (spisová značka) dne
datum rozhodnutí ve výši 3 000 Kč (spisová značka), dne datum rozhodnutí ve výši 2 871 Kč (spisová značka), dne datum rozhodnutí ve výši 5 000 Kč (spisová značka), dne datum rozhodnutí ve výši 6 000 Kč, které byly předmětem soudních řízení.
4. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění, občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit
a zaplatit úroky.
5. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo
i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá,
že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaných ustanovení občanského zákoníku a dospěl
k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně v rozsahu toho, co žalovaná od právního předchůdce žalobce skutečně čerpala, tedy v částce 10 000 Kč, a to jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Pokud pak žalovaná tuto částku obdržela od právního předchůdce žalobce jako spotřebitelský úvěr na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky, tak takovou smlouvu o úvěru soud vyhodnotil jako neplatnou ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta prvá, zákona o spotřebitelském úvěru, ve spojení s ust. § 588 občanského zákoníku. Původní věřitel, který žalované úvěr poskytl, byl povinen posoudit s odbornou péčí schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Při posouzení úvěruschopnosti žalované byl právní předchůdce žalobce povinen vycházet z dostatečných informací získaných od žalované, a i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované, přičemž měl spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí zřejmé, že žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Právní předchůdce žalobce jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovanou, ale tato tvrzení i dostatečně prověřit a zejména odborně vyhodnotit. Původní věřitel společnost právnická osoba, IČO posoudil úvěruschopnost žalované zcela nedostatečně, když nezjistil, že žalovaná má množství dalších spotřebitelských úvěrů čerpaných již před uzavřením smlouvy v této věci, které řádně nesplácí, přičemž nepochybně nahlédnutím a lustrací žalované v registrech dlužníků a obdobných databázích by musel právní předchůdce žalobce tuto skutečnost zjistit a vyhodnotit, což neučinil a spokojil se jen s údaji tvrzenými žalovanou. Původní věřitel tak porušil zásady odpovědného úvěrování podle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru tím, že si nezajistil dostatečné a spolehlivé informace, a případně uzavřenou smlouvu soud tedy vyhodnotil jako neplatnou. Nárok žalobce pak, jak je výše uvedeno, soud vyhodnotil jako nárok na vrácení bezdůvodného obohacení odpovídajícího tomu, co žalovaná od právního předchůdce žalobce skutečně čerpala. K tomu též žalobci náleží zákonný úrok z prodlení, který byl na žalobce postoupen dne 21. 12.2020 v kapitalizované podobě ve výši 1 482,53 Kč a úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně od 22. 12. 2020 do zaplacení. Ve zbývající části, tedy v částce ve výši 9 398 Kč, soud žalobu zamítnul.
9. O nákladech řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a to s ohledem na skutečnost, že žalobce byl ve věci úspěšný jen ve výši 10 000 Kč z celkové žalované částky 18 182 Kč (bez příslušenství), tedy cca 55 % z celkové výše částky v žalobě uplatněné, žalovaná pak do částky 8 182 na zbývající části jistiny, ve které byla žaloba zamítnuta, tedy v rozsahu 45% žalobou uplatněného nároku, po odečtení úspěchu žalované od úspěchu žalobce tak soud žalobci přiznal právo na náhradu 10 % vynaložených nákladů, tj. 225 Kč, když náklady řízení sestávaly
ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, 3 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. dohromady 900 Kč (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým či právním rozborem věci dle ust. § 14b odst. 1 písm. c) bod 2., § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu), paušální náhrady hotových výdajů 3 x 100 Kč, dohromady 300 Kč a náhrady DPH z těchto částek, tj. celkem 2 252 Kč, žalobci pak má právo na 10% této částky, tedy 225 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve trojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.