Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
15 C 285/2021-25
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 15 252 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje o zaplacení částky 7 626 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 357,31 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 213,65 Kč, úrok 20,11 % ročně z částky 4 420 Kč od 16.5.2017 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 4 420 Kč od 16.5.2017 do zaplacení ve výši 8,05 %.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč od 16.5.2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 626 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 227,30 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 367,05 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 420 Kč od 16.5.2017 do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 20,11 % ročně z částky 4 420 Kč od 16.5.2017 do zaplacení, se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje o zaplacení částky 7 626 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 357,31 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 213,65 Kč, úrok 20,11 % ročně z částky 4 420 Kč od 16.5.2017 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 4 420 Kč od 16.5.2017 do zaplacení ve výši 8,05 %. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč od 16.5.2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Návrh žalobce, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 626 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 227,30 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 367,05 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 420 Kč od 16.5.2017 do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 20,11 % ročně z částky 4 420 Kč od 16.5.2017 do zaplacení, se zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 15 252 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že:
2. 1/ mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovaným došlo dne 10.11.2013 k uzavření Smlouvy o půjčce č. 576505178 (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel půjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou půjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o půjčce č. 576505178. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí půjčky a nájemní/podnájemní smlouvy.
3. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 3.626 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 477 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,11 % ročně sjednanou v čl. 3 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 800 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.349 Kč (dále jen„ poplatek“).
4. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 192 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21.9.2014. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 10.12.2013. Ke dni 23.4.2014 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 4.420 Kč a dlužný poplatek částku 3.206 Kč.
5. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 4.420 Kč dále úrokem ve výši 20,11 % ročně sjednaným v čl. 3 Smluvních podmínek, a to od 21.9.2014, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení.
6. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 19 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny.
7. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 1.000 Kč.
8. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.5.2017 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 15.5.2017. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci.
9. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 15.5.2017 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 7.626 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.
10. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení:
-) celkové dlužné částky ve výši 7.626 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 4.420 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 3.206 Kč,
-) kapitalizovaných úroků ve výši 2.357,31 Kč,
-) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.213,65 Kč,
-) úroků ve výši 20,11 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4.420 Kč od 16.5.2017 do zaplacení,
-) úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4.420 Kč od 16.5.2017 do zaplacení.
11. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2.357,31 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 20,11 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4.420 Kč od 21.9.2014, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 15.5.2017.
12. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.213,65 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4.420 Kč od 18.12.2013, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do 15.5.2017.
13. 2/ mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovaným došlo dne 6.11.2013 k uzavření Smlouvy o půjčce č. 576508579 (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel půjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou půjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o půjčce č. 576508579. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí půjčky a nájemní/podnájemní smlouva.
14. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 3.626 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 477 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,11 % ročně sjednanou v čl. 3 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 800 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.349 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 192 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17.9.2014.
15. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 26.11.2013. Ke dni 23.4.2014 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 4.420 Kč a dlužný poplatek částku 3.206 Kč.
16. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 4.420 Kč dále úrokem ve výši 20,11 % ročně sjednaným v čl. 3 Smluvních podmínek, a to od 17.9.2014, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení.
17. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 19 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny.
18. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 1.000 Kč.
19. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.5.2017 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 15.5.2017. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci.
20. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 15.05.2017 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 7.626,00 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení.
21. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.
22. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení:
a. celkové dlužné částky ve výši 7.626 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 4.420 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 3.206 Kč,
b. kapitalizovaných úroků ve výši 2.367,05 Kč,
c. kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.227,30 Kč,
d. úroků ve výši 20,11 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4.420 Kč od 16.5.2017 do zaplacení,
e. úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4.420 Kč od 16.5.2017 do zaplacení.
23. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2.367,05 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 20,11 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4.420 Kč od 17.9.2014, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 15.5.2017.
24. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.227,30 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4.420 Kč od 4.12.2013, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do 15.5.2017.
25. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
26. Podáním ze dne 20.1.2022 vzal částečně žalobu zpět o nárok pod bodem 1., a to o zaplacení částky 7 626 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 357,31 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 213,65 Kč, úrok 20,11 % ročně z částky 4 420 Kč od 16.5.2017 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 4 420 Kč od 16.5.2017 do zaplacení ve výši 8,05 %.
27. Soud řízení částečně zastavil podle § 96 odst. 1, 2, 4 o.s.ř.
28. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
29. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobcem, a to:
-) smlouvou o půjčce ze dne 6.11.2013, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaný se dohodli na poskytnutí částky 5 000 Kč žalovanému a žalovaný se zavázal vrátit celkem 8 626 Kč v 45 měsíčních splátkách po 192 Kč a poslední splátka 178 Kč,
-) smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.5.2017, včetně Přílohy č. 1 str. 160 Smlouvy, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalobce se dohodli na postoupení pohledávek uvedených v Příloze č. 1 této smlouvy,
-) oznámením o postoupení pohledávky ze dne 15.5.2017, ze kterého soud zjistil, že společnost právnická osoba oznámila žalovanému, že se žalobce stal věřitelem pohledávky vůči žalované ze smlouvy o půjčce č. 576508579 a č. 576505178, výše pohledávky činí 15 252 Kč bez příslušenství,
-) výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 4.10.2018, ze které soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě pohledávky vzniklé ze Smluv o zápůjčce v celkové výši 25.923,21 Kč nejpozději do 11.10.2018.
30. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaný se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalovanému částku 5 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit poplatky ve výši 3 626 Kč, sestávající z úroku ve výši 477 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 800 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 2 349 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 5 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobce a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku sestávající z jistiny a poplatků ve výši 8 626 Kč ve 45 splátkách v hotovosti, kdy výše každé splátky činí 192 Kč a výše poslední splátky činí 178 Kč.
31. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce a žalovanému bylo ze strany právního předchůdce žalobce postoupení oznámeno. Žalobce je tak aktivně legitimován k podání žaloby.
32. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
33. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
34. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
35. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
36. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.
37. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
38. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
39. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
40. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobce přenechal žalované mu zastupitelnou věc – peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný peněžní prostředky v celkové výši 5 000 Kč převzal a zavázal se je v dohodnuté době vrátit.
41. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. poplatku, který v tomto případě činí 3 626 Kč za zapůjčení částky 5 000 Kč na 45 měsíců a dospěl k závěru, že tento poplatek je vlastně úrokem peněžité zápůjčky, neboť představuje úplatu zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky. S ohledem na výši jistiny 5 000 Kč a na dobu splatnosti zápůjčky představující 45 měsíců odpovídá zmiňovaný poplatek úroku přesahujícímu více než 72 % jistiny, ročně přes 83,72 %. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobci tak právo na úroky v podobě poplatků nevzniklo.
42. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité zápůjčce totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité zápůjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 o. z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (nyní obdobně § 2392 odst. 1 o. z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.
43. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
44. Při závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce, včetně ujednání o úroku, je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobce finanční prostředky ve výši 5 000 Kč. Z žaloby lze dovodit, že žalovaný uhradil 1 000 Kč. Žalovaný tak na jistině dluží 4 000 Kč a ve zbytku požadované částky s příslušenstvím pak soud žalobu zamítl, když nárok na zaplacení těchto částek žalobci pro neplatnost smlouvy o zápůjčce nevznikla.
45. Současně, pokud jde o právní posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah žalobce a žalovaného podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) jako smlouvu o úvěru, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení § 1810 násl. OZ a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,ZoSÚ“).
46. Žalobce doložil zákaznickou kartu žalovaného. Žalovaný v kartě zákazníka ze dne 6.11.2013 uvedl, žije v podnájmu, je nezaměstnaný, důvod zápůjčky je uveden neočekávané výdaje, má příjem 6 000 Kč – jiné příjmy a invalidní důchod 5 408 Kč. Odhadované měsíční výdaje domácnosti žadatele jsou 2 000 Kč nájem, 200 Kč telefon, 2 000 Kč výdaje domácnosti.
47. Žalobce (resp. právní předchůdce žalobce) netvrdil a ani nedoložil, že by provedl např. kontrolu žalovaného ohledně bonity klienta v úvěrových registrech SOLUS a NRKI, že by provedl lustraci z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, EUCB. Odhadované měsíční výdaje žadatele 2 000 Kč nejsou nijak specifikovány, není uvedeno, zda jsou kromě výdajů na bydlení – nájem, inkaso, v těchto výdajích i strava, doprava, léky.
48. Obecně uvedený výdaj 2 000 Kč měsíčně pravděpodobně včetně stravy ani rámcově neodpovídá obvyklým výdajům na stravu, oblečení, zdravotní péči občana v České republice, a nebyl nijak prověřován. Doklad SIPO či nájemní smlouva nebyla doložena. Přitom právě obvyklé náklady na bydlení (zahrnující náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky, hrazené zpravidla formou inkasa) lze doložit poměrně snadno. Žalobce (právní předchůdce žalobce) si tedy vystačil jen s velmi nepravděpodobnými tvrzeními. Pokud má být zachován smysl a účel dané právní úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a případně dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou především náklady na bydlení. Neověření uváděných výdajů navozuje účelovost ze strany věřitele - snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Přes tyto informace, které měl věřitel k dispozici, zápůjčky s výše uvedenými parametry poskytl, aniž se však jakkoli přesvědčivě dále vypořádal s tím, zda bude dlužník schopen skutečně reálně dluh splácet a splatit.
49. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobce jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 5 000 Kč ve formě zápůjčky, což znamená, na předmětnou smlouvu, kterou upravuje ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 9 tohoto zákona.
50. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
51. Soud na základě provedeného dokazování zjistil, že žalobce před uzavřením smlouvy o zápůjčce nezkoumal s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Ze zákaznické karty nelze učinit žádný konkrétní závěr o úvěruschopnosti žalovaného, nebyly doloženy ani výstupy z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí, z výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu z nebankovního registru. Z obecně vyplněného dotazníku – zákaznické karty nevyplývá, že by žalobce dané skutečnosti jakkoli ověřoval. Nic dalšího žalobce k posouzení úvěruschopnosti žalované nezjišťoval a nebylo zjištěno, jakým způsobem žalobce získal veškeré v dotazníku vyplněné údaje o žalované. Na základě těchto skutečností je soud přesvědčen, že žalobce nedostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného.
52. S ohledem na veškeré provedené důkazní prostředky, týkající se posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, které byly soudem hodnoceny jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, soud uzavírá, že žalobce před uzavřením smlouvy o zápůjčce s žalovaným nezkoumal s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného porovnáním příjmů a výdajů žalovaného a vyhodnocením způsobu plnění jeho dosavadních dluhů, jak mu ukládá zákon, jakož i judikatura (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
53. I z tohoto důvodu proto soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb., ve spojení s § 580 a § 588 OZ. Soud přihlédl k absolutní neplatnosti tohoto právního jednání, aniž by se jí žalovaný dovolal, neboť stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, a to při vědomí smyslu právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli úvěru z hlediska ekonomické síly. Rovněž podle judikatury SD EU by sankce za nezjišťování úvěruschopnosti měla být účinná a přiměřená a měla by mít odrazující účinek (C - 565/12 Le Crédit Lyonnais). Dále podle judikatury SD EU nelze efektivně spotřebitele chránit, hodnotil-li by vnitrostátní soud ochranu spotřebitele nikoliv z moci úřední (v poměrech posuzování RPSN srov. Radlinger a Radlingerová proti Finway, C -377/14 ze dne 21.4.2016).
54. Plnil-li proto žalobce (právní předchůdce žalobce) z absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku 5 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. OZ v rozsahu celkové částky 5 000 Kč, ale s ohledem provedené platby žalovaným ve výši 1 000 Kč pak žalovaný žalobci dluží 4 000 Kč, ve zbytku byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, když byla koncipována jako plnění ze smlouvy, která byla soudem shledána absolutně neplatnou.
55. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., žalovaný měl ve sporu převážný úspěch, z obsahu spisu však vyplývá, že mu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.