Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 57/2022-166
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 41 344,23 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 005 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 005 Kč od 4. 2. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 34 339,23 Kč
se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 181,86 Kč od 4. 2. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně a smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 14 070 Kč od 4. 2. 2022 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 005 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 005 Kč od 4. 2. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 34 339,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 181,86 Kč od 4. 2. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně a smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 14 070 Kč od 4. 2. 2022 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 23. 2. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 41 344,23 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne 20. 4. 2021 úvěr ve výši 12 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit v 72 měsíčních splátkách
po 309 Kč i se sjednaným úrokem. Úvěr byl ve prospěch žalované vyplacen v souladu
s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4. 3. smlouvy o úvěru. Smlouva
o úvěru byla uzavřena elektronicky, na čemž se smluvní strany dohodly. Úvěr byl sjednán
na dobu určitou v délce 72 měsíců. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná se zavázala uhradit kromě úvěru 12 000 Kč i 10 248 Kč na úrocích ve splátkách vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce dle článku IV. a článku V. smlouvy o úvěru. Zápůjční úroková sazba byla roční ve výši 23 % p. a.
a RPSN 38,77 % p. a., jak je uvedeno v článku IV. smlouvy o úvěru. Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkové služby, které byly věřitelem - žalobkyní poskytnuty na žádost žalované, a to konkrétně doplňkovou inkasní službu, doplňkovou službu anonymizováno. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkami. Na základě tohoto porušení smluvních povinností žalovanou zaslala žalobkyně žalované písemnou upomínku číslo ze dne 20. 11. 2021, kde vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky a zároveň ji vyzvala k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky číslo ve výši 300 Kč dle článku V. odst. 5. 4. smlouvy o úvěru. Žalobkyně zaslala žalované druhou písemnou upomínku číslo ze dne 5. 12. 2021, kde vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky, k úhradě sankce za zaslání upomínky číslo ve výši 300 Kč a zároveň ji vyzvala k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky číslo ve výši 500 Kč dle článku V. odst. 5. 4. smlouvy o úvěru. Navíc v této upomínce číslo žalobkyně upozornila žalovanou na to, že pokud nevyrovná své splatné závazky vůči žalobkyni, tak dojde k zesplatnění celého úvěru a k uplatnění dohodnuté smluvní pokuty. V poslední zasílané písemné upomínce byla žalovaná upozorněna na skutečnost, že při nezaplacení celé dlužné částky může dojít k zesplatnění jistiny úvěru a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a ze souběžně uzavřené smlouvy o inkasní službě. Poté žalobkyně přistoupila dle ustanovení V. 5. 5. Smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvala žalovanou k úhradě, s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě nároku v celkové výši 41 430,29 Kč, dle zesplatnění ze dne 21. 12. 2021. Žalobkyně po žalované uplatila žalobou zbývající: jistinu 11 591,24 Kč, část úroků 9 113,37 Kč, část inkasní služby 5 628 Kč, část doplňkové služby anonymizováno odklad 2 814 Kč, nemoc 2 814 Kč, práce 2 814 Kč, náklady na upomínání 800 Kč, smluvní pokutu 5 795,32 Kč, smluvní úrok a smluvní pokutu za prodlení. Zesplatňovací dopis jako poslední předžalobní upomínka byl žalované odeslán dne 21. 12. 2021. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila 5 splátek á 519 Kč, tj. celkem částku 2 595 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a nikdo z předvolaných se k nařízenému jednání dne 12. 5. 2022 nedostavil. Soud tedy ve smyslu ustanovení § 101 odst. 2, odst. 3 o. s. ř. jednal v jejich nepřítomnosti.
3. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:
- ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo že žalobkyně a žalovaná uzavřely elektronicky dne 20. 4. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč, a to tak, že částka
ve výši 5 174 Kč bude vyplacena přímo ve prospěch žalobkyně, jakožto úhrada předchozího závazku žalované vůči žalobkyni, pouze částka ve výši 4 426 Kč bude vyplacena na účet žalované a částka ve výši 2 400 Kč bude ihned započtena na náklady žalobkyně vynaložené
na vyřizování úvěru. Žalovaná se zavázala k úhradě poskytnutého úvěru v pravidelných
72 měsíčních splátkách po 309 Kč. Úrok byl stranami sjednán ve výši 23 % ročně a RPSN 38,77 % ročně. Současně s touto smlouvou byla uzavřena jako Příloha číslo i smlouva o inkasní službě, na základě které žalovaná souhlasila s inkasem ze svého účtu za účelem úhrady spotřebitelského úvěru a současně se zavázala uhradit žalobkyni za výkon inkasní služby
po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem 6 048 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 84 Kč splatných společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. V čl. V. odst. 5.3 smlouvy o úvěru a v čl. II. odst. číslo smlouvy o inkasní službě si smluvní strany pro případ prodlení žalované s úhradou dlužné částky sjednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru byla rovněž mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena v Příloze číslo Smlouva o zřízení Doplňkové služby anonymizováno, jejímž cílem je zajištění plnění závazků žalované vůči žalobkyni s minimálním zatížením a eliminací rizik pro žalovanou v případě nenadálých životních a finančních situací. Touto doplňkovou smlouvou se žalovaná zavázala uhradit za její výkon po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem 9 072 Kč, a v pravidelných měsíčních splátkách po 126 Kč splatných současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru;
- z emailu od žalobkyně žalované ze dne 20. 4. 2021, že zaslala instrukce k uzavření smlouvy a provedení verifikační platby včetně souhlasu s inkasem s přihlašovacím jménem číslo. Jednalo se o úvěr 12 000 Kč, kdy poplatek na náklady s vyřízením byl 2 400 Kč, platba na předchozí závazek 5 174 Kč, na účet poskytnuto 4 426 Kč, s úrokem 23 % ročně, RPSN 38,77 % ročně, takže při řádném splácení 72 splátek měla žalovaná uhradit celkem částku ve výši 24 684 Kč. Měsíční splátka 519 Kč byla tvořena splátkou jistiny a úroku 309 Kč, za inkasní službu 84 Kč, možnost odkladu splátek 42 Kč, možnost přerušení při nemoci 42 Kč, možnost přerušení při ztrátě zaměstnání 42 Kč. Při neplnění smlouvy pak měla být dle sdělení žalobkyně žalované částka k úhradě včetně sankcí 44 168 Kč;
- z výpisu z účtu, že na účet žalobkyně žalovaná zaslala dne 20. 4. 2021 částku ve výši 10 Kč;
- z výpisu z účtu, že z účtu žalobkyně na úhradu předchozího závazku byla dne 21. 4. 2021 poukázána částka ve výši 5 174 Kč a téhož dne na účet žalované částka ve výši 4 426 Kč;
- z potvrzení, že žalobkyně vydala dne 21. 4. 2021 žalované Potvrzení o úhradě dluhu z úvěru číslo jehož zbývající neuhrazená část byla splacena dne 21. 4. 2021;
- z potvrzení o vyplacení, že dne 21. 4. 2021 vydala žalobkyně žalované Potvrzení
o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce. Vyplacení úvěru proběhlo dle smlouvy
o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 21. 4. 2021. Žalobkyně v potvrzení rovněž instruovala žalovanou, jakým způsobem hradit splátky;
- u upomínky číslo ze dne 20. 11. 2021 vč. poštovního podacího lístku o odeslání téhož dne,
že žalobkyně vyzvala žalovanou upomínkou číslo k úhradě splátky úvěru na základě smlouvy
o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 20. 4. 2021 ve výši 519 Kč se splatností dne
15. 11. 2021;
- z upomínky číslo ze dne 5. 12. 2021 vč. poštovního podacího lístku o odeslání téhož dne,
že žalobkyně vyzvala žalovanou upomínkou číslo k úhradě splátky úvěru na základě smlouvy
o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 20. 4. 2021 ve výši 1 319 Kč se splatností dne
20. 12. 2021;
- z předžalobní upomínky právního zástupce se sdělením zesplatnění ze dne 21. 12. 2021, že právní zástupce žalobkyně předžalobní upomínkou informoval žalovanou o zesplatnění úvěru a současně ji vyzval k úhradě celé vyčíslené dlužné částky ve výši 41 430,29 Kč
do 3. 2. 2022. Téhož dne právní zástupce adresoval žalované sdělení o zesplatnění úvěru s možnostmi řešení. Dle podacího lístku byla předžalobní upomínka žalované odeslána dne 21. 12. 2021;
- z výpisu ze seznamu nebankovních poskytovatelů, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru s licencí ČNB;
- z výsledku interní lustrace žalobkyně, že je ze dne 31. 3. 2021, týká se žalované, další text nebyl zřetelný;
- z výsledku lustrace v registru SOLUS ze dne 20. 4. 2021, že žalovaná je ke dni 20. 4. 2021 bez negativního záznamu;
- z výpisu z insolvenčního rejstříku, že žalovaná ke dni 20. 4. 2021 neměla žádný záznam v insolvenčním rejstříku;
- z výplatní pásky a z výpisu z účtu žalované, že za měsíc číslo byla žalované vyplacena na účet č. bankovní účet od zaměstnavatele jako čistá mzda částka ve výši 17 708 Kč, za měsíc číslo ve výši 18 975 Kč, za měsíc číslo ve výši 17 764 Kč;
- z výpisu z běžného účtu žalované u právnická osoba bankovní účet za číslo, že na běžném účtu žalované byl počáteční zůstatek 14,91 Kč, konečný zůstatek 0,91 Kč. Na účet byla připsána i mzda žalované ve výši 17 708 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalované u právnická osoba bankovní účet za číslo, že na běžném účtu žalované byl počáteční zůstatek 0,91 Kč, konečný zůstatek 1,91 Kč. Na účet byla připsána i mzda žalované ve výši 18 975 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalované u právnická osoba bankovní účet za číslo, že na běžném účtu žalované byl počáteční zůstatek 1,91 Kč, konečný zůstatek 0,71 Kč. Na účet byla připsána i mzda žalované ve výši 17 764 Kč;
- z výpisu z obchodního rejstříku zaměstnavatele žalované, že jde o Česká pošta, s.p.;
- z kopie občanského průkazu, že se jedná o průkaz žalované, když dne 20. 4. 2021 byl občanský průkaz lustrován jako platný doklad;
-z metodiky hodnocení vypracovaného žalobkyní bez uvedení data vyhotovení, že obsahuje pravidla a postupy pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele a slouží k přiblížení postupů a praktik, které jsou aplikované během ohodnocení úvěruschopnosti klienta;
- z certifikátů žalobkyně, že získala ISO pro poskytování spotřebitelských úvěrů, korporátní investování, financování podnikatelských potřeb, zprostředkování finančních produktů činnosti v oblasti real estate, správy pohledávek, e-commerce. Datum certifikace 2. 3. 2018
s platností certifikátu do 2. 3. 2021;
- z auditní zprávy z 14. 10. 2016, že je zpracována na zadání CFIG, netýká se tohoto konkrétního případu a je ze zcela jiného období než uzavřená smlouva s žalovaným;
- ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem příjmení jméno příjmení ze dne 7. 5. 2018,
že netýká se tohoto konkrétního případu a je ze zcela jiného období než uzavřená smlouva s žalovaným;
- z internetového článku ze dne 10. 12. 2017, že je od Člověk v tísni o. p. s. a srovnává poskytovatele půjček a sankce, avšak je zcela jiného období než uzavřená smlouva s žalovaným;
- ze sdělení ČNB žalobkyni, že je ze dne 18. 11. 2019, jedná se o odpověď na dotaz,
který se netýká tohoto konkrétního případu a je z jiného období než uzavřená smlouva s žalovaným;
- z dokladů o produktech jiných subjektů soud nezjistil žádná pro tuto věc podstatná skutková zjištění, neboť se týkají zcela jiných osob a případů.
4. Soud učinil ze skutkových zjištění následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná uzavřely elektronicky dne 20. 4. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě
které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč,
a to tak, že částka ve výši 5 174 Kč bude vyplacena přímo ve prospěch žalobkyně, jakožto úhrada předchozího závazku žalované vůči žalobkyni, pouze částka ve výši 4 426 Kč bude vyplacena na účet žalované a částka ve výši 2 400 Kč bude ihned započtena na náklady žalobkyně vynaložené
na vyřizování úvěru. Žalovaná se zavázala k úhradě poskytnutého úvěru v pravidelných
72 měsíčních splátkách po 309 Kč. Úrok byl stranami sjednán ve výši 23 % ročně a RPSN 38,77 % ročně. Současně s touto smlouvou byla uzavřena jako Příloha číslo i smlouva o inkasní službě, na základě které žalovaná souhlasila s inkasem ze svého účtu za účelem úhrady spotřebitelského úvěru a současně se zavázala uhradit žalobkyni za výkon inkasní služby
po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem 6 048 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 84 Kč splatných společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. V čl. V. odst. 5.3 smlouvy o úvěru a v čl. II. odst. číslo smlouvy o inkasní službě si smluvní strany pro případ prodlení žalované s úhradou dlužné částky sjednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru byla rovněž mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena v Příloze číslo Smlouva o zřízení Doplňkové služby anonymizováno, jejímž cílem je zajištění plnění závazků žalované vůči žalobkyni s minimálním zatížením a eliminací rizik pro žalovanou v případě nenadálých životních a finančních situací. Touto doplňkovou smlouvou se žalovaná zavázala uhradit za její výkon po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem 9 072 Kč, a v pravidelných měsíčních splátkách po 126 Kč splatných současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Žalobkyně emailem zaslala žalované instrukce k tomuto úvěru dne 20. 4. 2021. Při řádném splácení 72 splátek měla žalovaná uhradit celkem částku ve výši 24 684 Kč. Měsíční splátka 519 Kč byla tvořena splátkou jistiny a úroku 309 Kč, za inkasní službu 84 Kč, možnost odkladu splátek 42 Kč, možnost přerušení při nemoci 42 Kč, možnost přerušení při ztrátě zaměstnání 42 Kč. Při neplnění smlouvy pak měla být dle sdělení žalobkyně žalované částka k úhradě včetně sankcí 44 168 Kč. Rovněž vydala žalobkyně žalované příjmení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce. Žalovaná však zaplatila jen 5 splátek poskytnutého spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tak vyzvala žalovanou upomínkou číslo ze dne 20. 11. 2021 k úhradě splátky předmětného úvěru Žalovaná byla touto upomínkou současně vyzvána k úhradě sankce za zaslání upomínky ve výši 300 Kč. Tato upomínka byla žalované odeslána doporučeně. Žalobkyně následně vyzvala žalovanou upomínkou číslo ze dne 5. 12. 2021 k úhradě splátky úvěru na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná byla touto upomínkou současně vyzvána k úhradě sankce za zaslání upomínky ve výši 500 Kč. Tato upomínka byla žalované odeslána také doporučeně. Z předžalobní upomínky právního zástupce se sdělením zesplatnění ze dne 21. 12. 2021, že právní zástupce žalobkyně předžalobní upomínkou informoval žalovanou o zesplatnění úvěru a současně ji vyzval k úhradě celé vyčíslené dlužné částky ve výši 41 430,29 Kč. Dle podacího lístku byla předžalobní upomínka žalovanému odeslána dne 21. 12. 2021.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud
je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí,
že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.
7. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné
je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.
10. Podle ustanovení § 1970 o. z., dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Soud má na základě provedeného dokazování za to, že žalobkyně a žalovaná uzavřely 20. 4. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč, a to tak, že částka ve výši částka ve výši 5 174 Kč byla vyplacena přímo ve prospěch žalobkyně, jakožto úhrada předchozího závazku žalované vůči žalobkyni, částka ve výši 4 426 Kč byla vyplacena na účet žalované a částka ve výši 2 400 Kč byla započtena na náklady žalobkyně vynaložené na vyřizování úvěru. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo
o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Byť z § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, soud s odkazem na aktuální judikaturu konstatuje, že se zde jedná o neplatnost absolutní (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019). Z uvedených rozhodnutí plyne, že soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití § 588 o. z., jakožto absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti
a dotýká se společnosti jako celku.
12. Soud poukazuje, že k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru lze dospět
i s ohledem na čl. 8 odst. 1 směrnice č. 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, který stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně
od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Podle čl. 23 směrnice, členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Ačkoliv se textu směrnice nelze přímo dovolávat ve vztahu mezi jednotlivci, národní soudy jsou v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic povinny volit v rámci národního práva eurokonformní výklad (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -377/14, Radlinger, nebo C -76/10, Pohotovosť). Uvedenou interpretaci potvrzuje i rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, OPR-Finance, k předběžné otázce vznesené českým soudem k předmětné právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb. Soudní dvůr v něm vyložil, že čl. 8 a 23 předmětné směrnice musí být vykládány v tom smyslu,
že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž
se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele,
tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky,
že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Na základě výše uvedeného není pochyb o tom, že ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je v části zakotvující pro případ porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele sankci relativní neplatnosti smlouvy v rozporu s unijním právem, a soud proto příslušné ustanovení v této části neaplikoval.
13. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně
a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů,
na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod.
Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces„ posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout
i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.
14. Uzavření smlouvy předcházelo posouzení úvěruschopnosti žalované, spočívajícího pouze v rešerších v databázích (kdy z výsledku lustrace v registru SOLUS ze dne 20. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná je ke dni 20. 4. 2021 bez negativního záznamu, a z výpisu z insolvenčního rejstříku, že žalovaná ke dni 20. 4. 2021 neměla žádný záznam v insolvenčním rejstříku), prokázání identity, jedné výplatní pásky a výpisů z běžného účtu žalované u právnická osoba za období číslo. Z výpisů z účtu bylo zjištěno, že žalovaná dosahuje sice příjem ve výši průměrně 17 000 Kč, avšak též to, že každý měsíc je stav na účtu na počátku i konci roven téměř nule. Je tedy zřejmé, že žalobkyně dostatečně neprověřovala a neposoudila jak příjmovou (absentuje ověření zaměstnavatele žalované), tak výdajovou stránku žalované. Stran výdajů žalované jeví
se toto jako zcela nedostatečné. Žalobkyně při uzavírání smlouvy o úvěru nepočítala s jakoukoli„ finanční rezervou“ na tzv. nepředvídatelné výdaje. Z uvedeného tak nelze než uzavřít,
že žalobkyně dostatečně nezkoumala ani neověřovala jak příjmovou tak výdajovou stránku majetkových poměrů žalované.
15. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála
své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované, tedy aby mohla učinit závěr o tom, že žalované po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohla žalobkyni požadovaný dluh v dané době splatit. Jinými slovy, posouzení úvěruschopnosti ze strany žalobkyně je třeba považovat za zcela formální, jemuž nelze přiznat právní ochranu.
16. Soud proto smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou a žalovaná tak byla od počátku povinna vrátit žalobkyni pouze poskytnutou dosud nesplacenou jistinu z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1, 2 o. z. V řízení o žalobě o vrácení plnění z neplatné smlouvy soud může žalobkyni přiznat pouze vrácení toho, oč peněžité plnění přesahuje peněžité plnění poskytnuté jí podle smlouvy žalovaným, a to i v případě, že žalovaný započtení mu poskytnutého protiplnění nenavrhl (k tomu obdobně viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 52/2002, nebo ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. 33 Cdo 2373/2007). Tím, že dojde k započtení částky, na kterou žalobkyně nemá od počátku nárok, do dlužné částky, na kterou naopak
po právu nárok má, nemůže dojít k nezákonnému zmenšení majetkové podstaty žalobkyně.
17. V řízení bylo přitom prokázáno, že žalované byly ze strany žalobkyně poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná z této částky uhradila částku ve výši 2 595 Kč (pět splátek ve výši á 519 Kč). Žalované však byla z částky 12 000 Kč stržena částka 2 400 Kč na náklady žalobkyně vynaložené na vyřizování úvěru. Žalovaný proto žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení nadále dluží částku 12 000 Kč – 2 595 Kč – 2 400 Kč, tj. částku 7 005 Kč. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě zbylé jistiny úvěru, tj. částky 7 005 Kč. S ohledem na prodlení žalované soud současně vyhověl žalobě co do požadavku na zaplacení zákonného úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., pouze však z dlužné částky jistiny, jak je zdůvodněno shora. Z tohoto důvodu soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 7 005 Kč s úrokem z prodlení od data, od kterého byla k zaplacení této částky vyzvána žalobkyní poprvé, tj. od data uvedeného v předžalobní výzvě. Tato byla žalované odeslána dne 21. 12. 2021, žalovaná měla svůj závazek uhradit do 3. 2. 2022.
18. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
19. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o úvěru pak žalobkyně nemá nárok na úrok z úvěru, smluvní pokuty, ani náklady vzniklé v souvislosti s prodlením, proto soud žalobu žalobkyně jako nedůvodnou ve zbytku zamítl. Z výše uvedených důvodů soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 34 339,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 181,86 Kč od 4. 2. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně a smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 14 070 Kč od 4. 2. 2022 do zaplacení (výrok II), jelikož žaloba není důvodná vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy.
20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. S ohledem na to, že v řízení byl zjevně úspěšnější žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.