Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 93/2021-57

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní JUDr. Libuší Vykopalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 15.341 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13.500 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 1. 5. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 567,55 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13.500 Kč za dobu od 8. 4. 2021 do 30. 4. 202, se zamítá.

III. Řízení se ohledně zaplacení částky 4.436 Kč zastavuje.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1.081 Kč k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13.500 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 1. 5. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 567,55 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13.500 Kč za dobu od 8. 4. 2021 do 30. 4. 202, se zamítá. III. Řízení se ohledně zaplacení částky 4.436 Kč zastavuje. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1.081 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal proti žalovanému zaplacení předmětné částky na základě smlouvy o úvěru číslo kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 13.500 Kč, což však žalovaný řádně a včas neuhradil. Žalobce poukazoval dále na ujednání o smluvní pokutě a náhradě výdajů na upomínání. Smluvní pokutu žalobce požadoval ve výši 1.841 Kč Náklady spojené s uplatněním pohledávky vyčíslil žalobce za 2 osobní návštěvy 2x217 Kč a poštovné 39 Kč. Žalobce dále poukazoval na smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021.

2. Za použití ustanovení soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

3. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 1. 9. 2020 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi věřitelem právnická osoba, IČO jako věřitelem a žalovaným jako klientem. Věřitel se ve smlouvě zavazuje poskytnout žalovanému úvěr ve výši 13.500 Kč s úrokem 330,53% ročně. Splatnost úvěru je sjednána v délce 20 dnů. Pro případ porušení povinnosti zaplatit jakoukoli část závazku podle smlouvy řádně a včas se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení a poplatek 50 Kč za každou písemnou upomínku. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že na účet označený ve smlouvě o úvěru zaslal žalobce v září 2020 celkem 13.500 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu se splatností 30. 4. 2021 v oznámení o postoupení pohledávky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy ze dne 29. 3. 2021 bylo zjištěno, že předmětná pohledávka byla postoupena společností právnická osoba na žalobce. Žalobce po výzvě soudu k prokázání odborné péče jeho právního předchůdce při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vzal předmětnou žalobu zpět ohledně částky 4.436 Kč a předmětem řízení zůstala pouze jistina se zákonným úrokem z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalobce nedisponuje doklady o posuzování úvěruschopnosti žalovaného.

4. Podle a odst. 2 věty první , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celková výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

5. Podle , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

6. Podle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobce a žalovaná uzavřeli předmětnou úvěrovou smlouvu platně. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení , soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, protože stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, jinak by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly. V tomto směru soud poukazuje také na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. , podle něhož to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v úvahu bez ohledu na to, zda je tento požadavek v nějakém zákoně výslovně zakotven. V principu odpovědného úvěrování a v ochraně spotřebitele před neúměrným zadlužováním navazuje spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016, zejména na novelu provedenou , kde byla neplatnost smlouvy pro případ neposouzení schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet s odbornou péčí koncipována jako neplatnost absolutní. Nebylo smyslem a účelem zákonnou ochranu a právní postavení spotřebitelů oslabit či ohrozit, což by znamenalo připuštění relativní neplatnosti. Spotřebitel totiž jako jednoznačně slabší smluvní strana v naprosté většině případů nedisponuje potřebnými právními znalostmi k uplatnění relativní neplatnosti a ve sporech z úvěrových smluv se tedy jedná o slabší smluvní stranu také z hlediska právní orientace a také z hlediska ekonomického. V daném případě je třeba aplikovat absolutní neplatnost ve smyslu , a to pro rozpor se zákonem tedy Pokud totiž věřitel řádně nesplnil povinnosti stanovené v uvedeném zákonném ustanovení při posouzení úvěru schopnosti spotřebitele, bylo by takové právní jednání v rozporu s ustanovením , a současně také s účelem a smyslem tohoto zákona a tím i s veřejným pořádkem, který pouze doplňuje kritérium smyslu a účelu zákona. Smyslem a účelem zákonné úpravy spotřebitelského úvěru a související ochrany spotřebitele je zabránit nežádoucímu rostoucímu zadlužování domácností, které může mít pro dlužníky i likvidační důsledky, když může vést k jejich předlužení a související insolvenci, což není z ekonomického ani společenského hlediska žádoucí. Z úpravy a zákona o spotřebitelském úvěru je zcela jednoznačný úmysl zákonodárce a účel zákona směřující ke zvýšené ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany úvěrové smlouvy. Uvedený názor soudu se opírá také o rozhodovací praxi soudního dvora Evropské unie, který průřezově pro spotřebitelské právo vymezuje soudu prostor pro postup z úřední činnosti. V rozsudku zle dne 4. 6. 2015, Faber C – 497/13 bod 42 soudní dvůr Evropské unie dovodil, že zde hrozí nebezpečí, že spotřebitel se nedovolá svého práva, neboť o něm neví. Ve spotřebitelském právu je třeba zohlednit skutečnost, že ekonomicky silnější subjekt prostřednictvím poskytování profesionálních právních služeb má na rozdíl od spotřebitele výhodu znalosti právní úpravy, kterou využívá ve svůj prospěch, přičemž absence informovanosti spotřebitele je vyvažována zásahem zvenčí. Takový výklad považuje soud za konformní, odpovídající dosavadnímu přístupu zákonodárce i soudů při ochraně spotřebitele.

8. V daném případě dospěl soud k závěru o absolutní neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy podle věty první a pro nedodržení povinností při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, když podle věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru měl být úvěr poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Z a cit zákona vyplývá povinnost věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet a poskytovat jen takový úvěr, u něhož po posouzení ze strany věřitele nejsou důvodné pochybnosti, že ho spotřebitel bude schopen splácet, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce nemá doklady o posuzování úvěruschopnosti žalovaného a za této situace nelze shledat splnění povinností vyplývajících z zákona o spotřebitelském úvěru, což vede k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru ve smyslu citovaného zákona a ke vzniku nároku výroku I. tohoto rozsudku a to ve výši 13.500 Kč, když v řízení bylo prokázáno bezdůvodné obohacení žalovaného v rozsahu tohoto plnění ze strany žalobce. Zákonný úrok z prodlení byl žalobci přiznán za použití ustanovení , vládního , na základě lhůty k plnění stanovené ve shora uvedené výzvě, která byla žalovanému prokazatelně zaslána, přičemž zbylý požadovaný úrok z prodlení byl ve výroku II. zamítnut. Soud přiznal žalobci také náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 473 Kč, když žalobce prokázal písemnou výzvu žalobci a dva pokusy o osobní kontaktování žalovaného, kdy požadovaná částka se její adekvátní úkonům realizovaným před podáním žaloby.

9. Za použití ustanovení § 96 odst. 2 soud ve výroku III. řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby žalobcem zastavil a to ohledně částky 4.436 Kč zahrnující smluvní pokutu a kapitalizovaný úrok.

10. O nákladech řízení rozhodl soud za použití ustanovení , a v řízení převážně úspěšnému žalobci přiznal poměrnou náhradu nákladů řízení v rozdílu úspěchu a neúspěchu, který činí 48 %. Pro tento účel bylo částečné zpětvzetí považováno z procesního hlediska za neúspěch žalobce, když v tomto rozsahu zastavení řízení zavinil. Náklady tohoto řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměna za tři úkony (převzetí věci, sepis žaloby a výzvy k plnění) 3 x 300 Kč spolu s režijním paušálem 3 x 100 Kč podle vyhl. č. a 21 % DPH ve výši 252 Kč Celkem náklady řízení činí 2.252 Kč, z čehož žalobci přiznaných 48 % činí 1.081 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí a exekuci.