Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 39/2022-55

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Greplovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 18.322 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8.000 Kč od 12. 3. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 10.332 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 18.332 Kč od 13. 6. 2020 do 11. 3. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10.332 Kč od 12. 3. 2022 do zaplacení a dále co do částky 2.500 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8.000 Kč od 12. 3. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky 10.332 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 18.332 Kč od 13. 6. 2020 do 11. 3. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10.332 Kč od 12. 3. 2022 do zaplacení a dále co do částky 2.500 Kč.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 17. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 18.322 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 13. 5. 2020 uzavřel s žalobkyní smlouvu nazvanou Smlouva o zápůjčce, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč. Žalovaný do doby podání žaloby uhradil na dluhu částku 6.000 Kč, na zbytku dluhu neuhradil ničeho.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

Ve věci se konalo dne datum jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil a žalobkyně se z něj prostřednictvím právního zástupce dne 8. 4. 2022 omluvila. Soud proto za splnění podmínek , (dále jen „“) jednal v nepřítomnosti žalovaného.

Soud provedl dokazování žalobkyní předloženými důkazy (smlouvou o zápůjčce, všeobecnými obchodními podmínkami právnická osoba, s.r.o., upomínkami z 19. 6. 2020, 26. 6. 2020, 3. 7. 2020, 12. 7. 2020 a 27. 7. 2020, potvrzením o převodu finanční částky, výzvou k úhradě ze dne 16. 6. 2021 včetně podacího lístku) au vyžádanou soudem (zprávou z právnická osoba ze dne 14. 4. 2022).

Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného pouze na základě žalovaným vyplněných údajů na webových stránkách žalobkyně. Žalovaný měl poskytnutou jistinu a poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 4.322 Kč splatit do 12. 6. 2020. Žalovaný na dluhu uhradil částku 6.000 Kč, přičemž tuto částku žalobkyně započetla na smluvní pokutu. Zbývající část úvěru řádně a včas neuhradil, byl proto žalobkyní několikrát vyzván k její úhradě, což neučinil. Žalovaný byl rovněž vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužného úvěru, a to předžalobní upomínkou ze dne 17. 6. 2021.

Podle , , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle , poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle věta první , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Podle o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

Závazek žalovaného přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 14.000 Kč a žalovaný na této částce vrátil pouze 6.000 Kč. Poté, co soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný jednali o uzavření smlouvy vykazující znaky spotřebitelského úvěru, měl na paměti nezbytné posouzení věci z hlediska splnění povinnosti věřitele postupovat před uzavřením spotřebitelské úvěrové smlouvy v souladu s právní úpravou , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční službu, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru. Žalobkyni v návaznosti na to stíhala zákonná povinnost prověřit schopnost žalovaného splatit úvěr. Žalobkyně tvrdila, že splnila tuto svou zákonnou povinnost, nicméně zjištěný skutkový stav neumožňuje, aby soud mohl takový závěr učinit, a to ani po zákonném poučení ve smyslu Žalobkyně totiž v řízení soudu nepředložila žádné důkazy, kterými by řádné ověření úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru v každém jednotlivém případě prokázala, když pouze údaje vyplněné na webových stránkách žalobkyně (a již nijak neověřované) nelze považovat za dostatečný doklad svědčící o splnění povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr. Lze tedy shrnout, že věřitel, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, řádně neposoudil zákonem předvídaným postupem úvěruschopnost spotřebitele. Jelikož žalobkyně poskytla žalovanému peněžité prostředky ve výši 14.000 Kč bez předchozího splnění své zákonné povinnosti, dospěl soud k závěru o neplatnosti takto uzavřené smlouvy, přičemž k této musí přihlédnout i bez návrhu (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. ).

S ohledem na skutečnost, že žalovanému byly žalobkyní poskytnuty prostředky ve výši 14.000 Kč, bylo na místě uvažovat o tom, zda žalovaného nestíhá povinnost vydat bezdůvodné obohacení odpovídající výši převzatých prostředků. Do doby podání žaloby žalovaný na dluhu uhradil částku 6.000 Kč. Soud tak na podkladě zásad o vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) zavázal žalovaného k zaplacení částky 8.000 Kč coby plnění, které žalovaný od žalobkyně převzal, ale dosud neposkytl zpět. Jelikož žalovaný prodlévá se splněním peněžitého dluhu, vznikla mu povinnost zaplatit úroky z prodlení v zákonné výši ode dne prodlení, kterým je (s ohledem na skutečnost, že věc byla soudem posouzena jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení) den 12. 3. 2022, tedy den následující po doručení žaloby žalovanému (§, 1970 o. z., ve spojení s nař. vl. č. ) (výrok I.)

S ohledem na argumentaci výše soud ve zbytku žalobkyní požadovaného předmětu řízení a příslušenství žalobu jako nedůvodnou zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle s ohledem na vzájemný poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve věci tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení, když žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalovanému náklady řízení podle obsahu spisu žádné nevznikly. (výrok III.)

Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.