Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
74 C 74/2022-28
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 6 890 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 1 890 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 320,98 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 846,70 Kč, s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 890 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 890 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 238,24 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 1 890 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 320,98 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 846,70 Kč, s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 890 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 890 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 238,24 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).
2. Předmětem řízení, které byla zahájeno žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum, je zaplacení částky ve výši 6 890 Kč s příslušenstvím. Nárok vznikl z titulu nevrácených peněžních prostředků, které žalované poskytla právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o revolvingovém úvěru číslo Smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované revolvingový úvěr až do úvěrového limitu ve výši 5 000 Kč. Žalovaná čerpala revolvingový úvěr až do výše 5 000 Kč, čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku, včetně sjednaných úroků ve výši 16,9 % ročně, splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % měsíčně z dlužné částky, nejméně však ve výši 250 Kč. Žalovaná se dále zavázala uhradit sjednané poplatky. Jelikož žalovaná nehradila splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně proto v souladu se smlouvou ke dni datum úvěr zesplatnil. Právní předchůdce žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum postoupil pohledávky vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru v celé výši včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. Dlužná částka ve výši 6 890 Kč se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 5 000 Kč a z poplatků ve výši 1 890 Kč. Žalobkyně dále požadovala úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky v částce 320,98 Kč, úrok kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky v částce 846,70 Kč, úrok ve výši 16,9 % ročně z částky ve výši 5 000 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 6 890 Kč od datum do zaplacení. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat jí plnou náhradu nákladů řízení.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání se nedostavila.
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) a žalovaná podepsali dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 5 000 Kč, a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky nejméně však ve výši 250 Kč, a to včetně smluveného úroku ve výši 16,9 % ročně a poplatků (smlouva o revolvingovém úvěru ze dne datum). Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky a ceníky právního předchůdce žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány (smlouva o revolvingovém úvěru ze dne datum, všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, 16 x ceník právnická osoba). Ze všeobecných obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran (všeobecné obchodní podmínky právnická osoba). Z ceníků právního předchůdce žalobkyně vyplývá výše poplatků účtovaných žalovanému (16 x ceník právnická osoba). Žalovaná úvěr ve výši 5 000 Kč čerpala dne datum (výpis z interní databáze právnická osoba). Žalovaná neuhradila ničeho (výpis z interní databáze právnická osoba). Právní předchůdce žalobkyně vyhotovil dne datum dopis adresovaný žalované, kterým ji vyzval k úhradě částky ve výši 1 653 Kč, a to do datum (poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne datum). Doklad o odeslání, resp. doručení dopisu nebyl soudu předložen. Právní předchůdce žalobkyně vyhotovil dne datum dopis adresovaný žalované, kterým ji vyzval k úhradě částky ve výši 7 218 Kč (rozhodnutí o okamžité splatnosti dluhu ze dne datum). Doklad o odeslání, resp. doručení dopisu nebyl soudu předložen. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně včetně pohledávky uplatňované žalobou na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně dohody o úplatě, potvrzení o zaplacení kupní ceny, seznam postoupených pohledávek). Právní předchůdce žalobkyně vyhotovil dne datum dopis adresovaný žalované, kterým ji oznámil, že s účinností ke dni datum byla žalobou uplatňovaná pohledávka převedena na žalobkyni (oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně informace o zpracování osobních údajů, kopie podacího lístku). Žalovaná byla zástupcem žalobkyně dne datum vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 8 330,39 Kč ze smlouvy o úvěru, a to do datum (výzva k plnění předcházející žalobě ze dne datum, kopie podacího lístku).
5. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně vůbec neuvedla, jakým konkrétním způsobem a jaké konkrétní informace zjistil právní předchůdce žalobkyně o schopnosti žalované splácet úvěr. Soud byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene tvrzení a důkazního ohledně prokázání skutečnosti, jakým konkrétním způsobem a jaké konkrétní informace zjistil právní předchůdce žalobkyně o schopnosti žalované splácet úvěr. Soud dodává, že poučení dle § 118a o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání. Jen za účelem poučení dle § 118a o. s. ř. není třeba jednání odročovat. Závěrem soud dodává, že k nedostatečným tvrzením se dokazování neprovádí.
6. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
7. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 2399 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 4. 1. 2019 (dále jen„ nový zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
11. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce druhého téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Dle názoru soudu v daném případě právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti mu zákonem stanovené v ustanovení § 86 nového zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované splatit úvěr. Jelikož žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem a jaké informace právní předchůdce žalobkyně zjistil o schopnosti žalované splácet úvěr, soud proto vycházel z toho, že právní předchůdce žalobkyně výši příjmů a výdajů vůbec zjišťoval, natož že by zjištěnou výši nějak ověřil. Právní předchůdce žalobkyně tak zejména nezjistil, jaké jsou„ volné“ peněžní prostředky žalované a zda z nich bude žalovaná schopna uhradit úvěr. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nepostupoval při zkoumání úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí. Nedodržení povinnosti zkoumat schopnost žalované splatit úvěr s odbornou péčí má dle § 87 odst. 1 nového zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobkyně, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, když se soud ztotožňuje s právními závěry uvedenými ve stanovisku generální advokátky jméno příjmení ve věci C číslo„ Povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z úřední povinnosti porušení některých ustanovení práva na ochranu spotřebitelů je v ustálené judikatuře označována za opatření nezbytné k dosažení ochrany spotřebitele zamýšlené příslušnými směrnicemi. Tato skutečnost vychází z předpokladu, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti. Existuje tedy nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost vnitrostátních soudů posuzovat z úřední povinnosti porušení předpisů na ochranu spotřebitele je tedy nezbytná, aby bylo narovnáno nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem zásahem, který je nezávislý na smluvních stranách, ze strany vnitrostátního soudu.“ (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018, ze dne 20. 3. 2019). Závěry podepsaného soudu jsou v souladu i s rozhodnutím Evropského soudního dvora C číslo ze dne datum. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdce žalobkyně nezasáhl pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání nejen žalovanou, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud dodává, že zákonnou povinnost řádně zkoumat schopnost žalované splácet úvěr nelze přenášet na žalovanou, neboť splnění této povinnosti má chránit celou společnost i samotnou žalovanou, která nemusí svou finanční situaci vidět objektivně a nemusí být schopna dohlédnout všechna rizika spojená s poskytnutím úvěru.
17. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péčí a náležitě tak nezjistil schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalované (§ 588 občanského zákoníku).
18. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouvu o revolvingovém úvěru je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl žalobkyni nárok na úhradu úroků (běžících ve výši 16,9 % p. a., kapitalizovaného 846,7 Kč), ani na úhradu poplatků (1 890 Kč), neboť tyto nároky byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se tak o tuto částku bezdůvodně obohatila na úkor právního předchůdce žalobkyně a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinna tuto částku žalobkyni vrátit. Pohledávka byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Jelikož smlouva je neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost nároku na vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinna splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění žalobkyní požádána. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou ze dne datum, která jí byla odeslána dne datum, když splatnost byla stanovena do datum. Žalovaná se tak dostala ode dne datum do prodlení, a je tak povinna uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
19. Žalobkyni tak vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě, co do částky 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, vyhověl (výrok I.).
20. Naopak žalobkyni nevzniklo právo na úhradu úroků a poplatků, soudu tak nezbylo než žalobu, co do částky ve výši 1 890 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 320,98 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 846,70 Kč, s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 890 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 890 Kč od datum do zaplacení, zamítnout (výrok II.).
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 238,24 Kč, přičemž tato částka představuje 16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení po kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí soudu v rozsahu 58 % a úspěchu žalované v rozsahu 42 %). Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 890 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
22. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. 74 C 231/2021, 74 C 219/2021, 74 C 314/2021), které se liší pouze číslem smlouvy, datem prodlení žalovaného a výší dlužné částky. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů dle ustanovení § 14b advokátního tarifu.
23. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.