Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 387/2021-22
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 9 832,87 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 19. 9. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 132,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 19. 9. 2019 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 19. 9. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 132,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 19. 9. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou, doručenou soudu dne 1. 10. 2021, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 832,87 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 832,87 Kč od 9. 9. 2019 do zaplacení včetně náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu žalobkyně odůvodnila tvrzením, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 1. 2021 mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, se sídlem adresa, IČ číslo, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne datum Smlouvu o úvěru č. anonymizováno, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 4 700 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 4 700 Kč a dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 132,87 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobkyně (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 3. 4. 2021.
3. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 7. 12. 2021, č. j. 6 C 387/2021-7 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení a dále, aby uvedla, z čeho se skládá žalovaná částka ve výši 9 832,87 Kč.
4. V doplnění žaloby ze dne 4. 1. 2022, žalobkyně na základě výzvy soudu uvedla, že dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 4 700 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 132,87 Kč. Pokud se týká posuzování úvěruschopnosti, nebyly žalobkyní doloženy žádné doklady.
5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO a žalovaný uzavřeli dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 4 700 Kč se splatností dne datum. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 132,87 Kč (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno) Dne datum byla na účet žalovaného převedena částka 4 700 Kč (z potvrzení o odeslání platby) Z potvrzení příjmení příjmení vyplynulo, že majitelem účtu č. bankovní účet byl v období od 6. 12. 2017 do 11. 6. 2021 žalovaný a dne datum byla na tento účet převedena částka 4 700 Kč (z potvrzení příjmení příjmení) Žalovaný ve lhůtě splatnosti dlužnou částku neuhradil. Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 3. 4. 2021 (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 4. 2021) K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván písemnou výzvou ze dne 3. 4. 2021 (z výzvy k úhradě před podáním žaloby)
7. Dle ustanovení § 2395 a následujících zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Po vyhodnocení jednotlivých důkazů soud dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO jako úvěrující na straně jedné a žalovaný jako úvěrovaný na straně druhé uzavřeli dne datum s využitím prostředků komunikace na dálku Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno, na základě které se úvěrující zavázal poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky ve výši 4 700 Kč, které měl žalovaný splatit nejpozději dne datum spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 132,87 Kč. V projednávané věci žalobkyně pouze tvrdila, že původní věřitel prověřoval bonitu žalovaného, což však nebylo ničím fakticky prokázáno. Žalobkyně ani na výzvu soudu nedoložila žádné doklady o příjmech (pracovní smlouvu, výplatní lístky, výpis z účtu) a výdajích žalovaného (nájemní smlouvu, doklady o nákladech na energie, obživu apod.). Pokud se týká posuzování úvěruschopnosti, nebyly žalobkyní doloženy žádné doklady, a jestlliže úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a BRKI, pak je toto nedostatečné. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a před uzavřením smlouvy řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.
14. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil především podle citovaných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., o. z., a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě zjištěného skutkového stavu učinil soud právní závěr, že smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně domáhá po žalovaném nároků, je neplatná, když žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí a neposuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit, že žalovaný bude schopen na poskytnuté peněžní prostředky splácet. Z tohoto důvodu soud v souladu s ust. § 86/1,2 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne datum jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018)
15. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 4 700 Kč, kterou do dnešního dne nevrátil. Soud v této části žaloby vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 700 Kč od 19. 9. 2019 do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku 4 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud jak ve výroku uvedeno.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí.