Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
34 C 59/2022-19
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 924 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje co do částky 2 135 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 150 Kč.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 4 500 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 615,21 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 500 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení.
III. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 289 Kč.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 1 100,10 Kč
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje co do částky 2 135 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 150 Kč. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 4 500 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 615,21 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 500 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení. III. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 289 Kč. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 1 100,10 Kč
Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 924 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 19. 12. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně – společností právnická osoba smlouvu o úvěru číslo na základě které zprostředkovatel společnosti právnická osoba poskytl žalovanému při podpisu této smlouvy v hotovosti částku ve výši 4 500 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím do 18. 1. 2020. Žalovaný však sjednanou částku řádně a včas nevrátil, a proto má povinnost zaplatit společnosti právnická osoba mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení a paušální náhradu nákladů spojených s vymáháním. právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 25. 6. 2021. Dne 5. 4. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do smluvní pokuty ve výši 2 135 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč.
Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní jsou dostačující a žalobkyně již v žalobě sdělila, že souhlasí s tím, aby soud rozhodl bez jednání, soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaný v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalovanému bylo usnesení doručeno dne 1. 4. 2022. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil, soudu nic netvrdil ani nedoložil.
Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět předtím, než bylo o věci rozhodnuto, soud řízení bez dalšího ve smyslu § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. v této části zastavil (výrok I.).
Na základě předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným dne 19. 12. 2019 smlouvu o úvěru číslo na základě které společnost právnická osoba poskytla žalovanému v hotovosti finanční prostředky ve výši 4 500 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit finanční prostředky do 18. 1. 2020 a dále se zavázal v případě opožděné platby uhradit společnosti právnická osoba mimo jiné úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla společností právnická osoba postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 na žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.
Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení nedoložila, že společnost právnická osoba řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, soud považuje smlouvu o úvěru číslo ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za neplatnou. Tato neplatnost je ve smyslu § 588 o. z. neplatností absolutní, neboť takový postup odporuje zákonu a i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek, když pomíjí požadavek na ochranu spotřebitele (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 217/2018 ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019).
Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), tak má žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalovanému skutečně poskytnuto, po odečtení přijatých plateb od žalovaného (půjčeno 4 500 Kč, zaplaceno 0 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku 4 500 Kč a dále ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok II.). Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť ji s ohledem na shora uvedené shledal nedůvodnou (výrok III.).
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 větou první o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 100,10 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 bod 4, § 11, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, a to za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, sepis žaloby) a za jeden úkon právní služby ve výši 1 500 Kč (částečné zpětvzetí žaloby), dále paušální náhrada hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč a jeden úkon po 300 Kč dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu DPH byla přiznána ve výši 21% z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč, to vše v rozsahu 30% (žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 65%, neúspěšná v rozsahu 35%).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.