Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 224/2022-70
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 5 020 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba v rozsahu, v němž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 1 020 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 020 Kč za dobu od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 020 Kč za dobu od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 036 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Zamítá se žaloba v rozsahu, v němž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 1 020 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 020 Kč za dobu od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 020 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 036 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení v době vydání rozsudku bylo peněžité plnění nepřevyšující na jistině 10 000 Kč, proto proti vydanému rozsudku není odvolání přípustné a podle § 157 odst. 4 o. s. ř. se v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 5 020 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od datum do zaplacení, a to z titulu úvěru poskytnutého žalované právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, na základě smlouvy o úvěru. Žalobou uplatněný nárok sestával z jistiny úvěru ve výši 4 000 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně převedla na účet žalované č. bankovní účet dne datum, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 020 Kč a zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Úvěr byl splatný dne datum, žalovaná jej však nesplatila. Žalobkyně uvedla, že předmětná pohledávka jí byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a že vyzvala žalovanou k zaplacení před podáním žaloby.
3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.
4. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
5. V řízení nebylo prokázáno, a to i přes výzvu učiněnou soudem žalobkyni, že právní předchůdkyně žalobkyně sjednala tvrzenou smlouvu o úvěru právě se žalovanou. V listině označené jako smlouva o zápůjčce (kterou soud provedl k důkazu) byly uvedeny jiné osobní údaje (adresa a číslo, které se jeví být rodným číslem bez lomítka), než které byly ohledně žalované zjištěny v tomto řízení; nadto nebylo doloženo, že žalovaná skutečně projevila vůli takovou smlouvu o zápůjčce (či úvěru) uzavřít, listina je z její strany nepodepsaná.
6. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla na účet č. bankovní účet dne datum částku 4 000 Kč, přičemž uvedený účet byl příslušnou bankou veden pro žalovanou (obojí prokázáno výpisem z účtu).
7. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně ujednaly postoupení pohledávky za žalovanou (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh). O postoupení bylo vyhotoveno oznámení (prokázáno oznámením ze dne datum), které však bylo adresováno žalované na adresu adresa, o níž v řízení nevyplynulo, že by na ní žalovaná bydlela.
8. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby, neboť výzva k úhradě ze dne datum byla rovněž adresována na adresu adresa (prokázáno výzvou k úhradě). Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná byla k úhradě dluhu (a v důsledku tedy i k vydání bezdůvodného obohacení) vyzvána teprve doručením žaloby do datové schránky soudem dne datum.
9. Z všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně soud žádná pro věc podstatná skutková zjištění neučinil.
10. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně právě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, avšak neprokázala, že právě s ní sjednala smlouvu o úvěru (či zápůjčce). Soud proto dospěl k závěru, že žalobou tvrzená smlouva o úvěru nebyla se žalovanou uzavřena. Za prokázané soud považoval, že uvedená právní předchůdkyně ujednala se žalobkyní postoupení své pohledávky za žalovanou.
11. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2991 odst. 1 o. z., dle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Jak plyne ze shora uvedených skutkových zjištění, žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně přijala částku 4 000 Kč, a to bez právního důvodu, neboť k uzavření smlouvy o úvěru (případně o zápůjčce) nedošlo; byla proto povinna ji právní předchůdkyně žalobkyně vydat. V řízení nebylo zjištěno, ani nikým tvrzeno, že by to učinila. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. Proto bylo žalobě ohledně jistiny dluhu v částce 4 000 Kč vyhověno. Jelikož tvrzená smlouva o úvěru nebyla uzavřena, nemohlo právní předchůdkyni žalobkyně vzniknout (a tedy ani být postoupeno žalobkyni) právo na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru, neboť tento nárok se odvozoval právě z tvrzené smlouvy. V rozsahu poplatku v částce 1 020 Kč proto soud žalobu zamítl.
13. Žalovaná měla bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž s ohledem na jeho výši soud považoval za tomu odpovídající lhůtu jeden pracovní den. Nejpozději tedy měla žalovaná plnit v úterý datum. Počínaje následujícím dnem datum se ocitla s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení.
14. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na datum počátku prodlení žalované (datum, jak je uvedeno výše) činila výše zákonného úroku z prodlení 11,75 % ročně, žalobkyně však požadovala pouze 8,05 % ročně, soud proto její návrh nepřekročil a přiznal jí úrok z prodlení v této výši z částky 4 000 Kč za dobu od datum do zaplacení. Naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení, v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši celkem 4 000 Kč a dále části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 1 020 Kč a části úroku z prodlení, byla tedy úspěšná v rozsahu přibližně 80 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 20 %.
16. Výše plné náhrady nákladů řízení činí celkem 1 726 Kč a sestává z následujících položek:
a) soudní poplatek ve výši 1 000 Kč;
b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 200 Kč podle § 14b odst. 1 a. t. za 2 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, žaloba; soud konstatoval, že předžalobní výzva nebyla učiněna účelně, neboť z ničeho nevyplývá, že by ji žalobkyně doručila do dispoziční sféry žalované;
c) paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za uvedené 2 úkony;
d) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 126 Kč.
17. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu přiznal soud žalobkyni 60 % (80 % mínus 20 %) z výše uvedené částky, tedy 1 036 Kč.
18. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
19. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů.