Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 59/2022-27

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 10 099,87 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 999,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 12.9.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Pro úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 9 999,87 Kč od 2.9.2021 do 29.9.2021, úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 9 999,87 Kč od 30.9.2021 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 481,20 Kč a částku 100 Kč, se žaloba žalobkyně zamítá.

III. Žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 800 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 999,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 12.9.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Pro úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 9 999,87 Kč od 2.9.2021 do 29.9.2021, úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 9 999,87 Kč od 30.9.2021 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 481,20 Kč a částku 100 Kč, se žaloba žalobkyně zamítá. III. Žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 800 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 099,87 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že dne 22.5.2016 uzavřela s žalovaným příjmení smlouvu číslo jejíž součástí se staly Obchodní podmínky, na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. bankovní účet. Dne 7.4.2021 uzavřel žalovaný s žalobkyní příjmení číslo k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 10 000 Kč, tato žádost byla žalobkyní schválena a kontokorent mu byl umožněn čerpat z výše uvedeného běžného účtu. Žalobkyně přitom provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta na základě informací, které jí žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr, žalobkyně pak u každé žádosti o úvěrový produkt vznáší dotaz do Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací, a má tak aktuální přehled o úvěrových závazcích žadatele, dále posuzuje informace z některých společností patřících do skupiny PPF, provádí dotaz do insolvenčního rejstříku. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je zaměstnán na dobu neurčitou s měsíčním příjmem 15 000 Kč. Žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, proto mu jej poskytla. Žalovaný porušil smluvní povinnosti, proto žalobkyně dne 2.9.2021 úvěr zesplatnila a vyzvala předžalobní výzvou z 2.9.2021 k zaplacení jistiny kontokorentu a smluvního úroku do 11.9.2021. Žalovaný nic nezaplatil, proto žalobkyně požaduje na jistině částku ve výši 9 999,87 Kč spolu se smluvním úrokem 18,9 % ročně z částky 9 999,87 Kč kapitalizovaným za období ode dne 1.6.2021 do 1.9.2021, tj. do dne předcházejícímu dni zesplatnění na částku 481,20 Kč a dále od 2.9.2021 do zaplacení a dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 9 999,87 Kč od 12.9.2021 do zaplacení, a to dle interních pravidel banky až od desátého dne po zesplatnění, kdy tím poskytuje banky klientovi ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu pro úhradu dluhu. Vedle toho se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 100 Kč za poplatek za výběr z bankomatu, který byl naúčtován dne 30.6.2021.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:u označenou jako Rámcová smlouva číslo ze dne 22.5.2016, obchodními podmínkami banky, ceníkem banky a výpisem z běžného účtu č. bankovní účet za období od 18.4.2021 do 20.10.2021 je v řízení prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla v písemné podobě uzavřena dohoda, na základě které se žalobkyně jako banka zavázala zřídit pro žalovaného běžný účet č. bankovní účet na dobu neurčitou, který rovněž zřídila a pro žalovaného vedla. Dodatkem číslo k Rámcové smlouvě číslo ze dne 7.4.2021, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, obchodními podmínkami banky, jakož i podmínkami pro užívání kontokorentu, je dále v řízení prokázáno, že se banka se žalovaným dohodli, že na výše uvedeném běžném účtu zřídí banka pro žalovaného kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem ve výši 10 000 Kč, který bude žalovaný splácet průběžně, každým připsáním peněz na běžný účet, celý kontokorent měl být splacen do jednoho roku s tím, že celková částka, která by takto měla být zaplacena je 11 889,99 Kč. Přitom kontokorent je úročen, úroky jsou počítány denně z aktuálně vyčerpané části kontokorentu na konci každého dne úrokovou sazbou 18,90 %. Součet těchto úroků za daný kalendářní měsíc banka zaúčtujeme ke dni jejich splatnosti, kterým je vždy první den následujícího kalendářního měsíce a tyto úroky si na konci dne jejich splatnosti strhne z běžného účtu žalovaného s tím, že pokud nebude možné úroky strhnout pro nedostatek finančních prostředků na účtu, bude o tyto zaúčtované úroky navýšeno čerpání kontokorentu. Při uzavírání tohoto dodatku přitom banka vypracovala úvěrovou zprávu o žadateli, z níž vyplývá, že žalovaný k danému dni měl v bance evidován jeden splátkový kontrakt, příjem žalovaného uvedený v žádosti měl činit 15 000 Kč, tyto informace pak nebyly nijak ověřeny. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu dále vyplývá, že kontokorent byl čerpán dne 30.6.2021, ke dni zesplatnění činila celková nesplacená jistina 9 999,87 Kč, nesplacený kapitalizovaný úrok k tomuto dni činil 481,20 Kč. Dopisem ze dne 2.9.2021 je dále v řízení prokázáno, že banka upozornila žalovaného, že tento má dluh na kontokorentu a současně byl vyzván, aby tento celkový dluh ve výši 10 581 Kč uhradil nejpozději do 11.9.2021 s tím, že v opačném případě bude žalobkyně svá práva vymáhat soudní cestou. Tato výzva byla podle podacího archu předána k poštovní přepravě dne 7.9.2021.

4. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že mezi stranami sporu byla uzavřena dne 22.5.2016 jednak písemná smlouva o vedení běžného účtu č. bankovní účet, na základě které se banka zavázala pro žalovaného zřídit a vést běžný účet, následně se strany dne 7.4.2021 dohodly, že na tomto běžném účtu bude zřízen kontokorentní úvěr, který bude moci žalovaný čerpat až do výše úvěrového limitu 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky bance vrátit a zaplatit z nich úroky ve výši 18,90 % ročně, přičemž celý kontokorent měl být splacen do jednoho roku. Žalovaný však své povinnosti vyplývající z výše uvedené smlouvy a jejího dodatku neplnil řádně, když mu kontokorentní úvěr nesplácel v souladu se sjednanými podmínkami, pročež banka využila svého oprávnění daného smlouvou, resp. obchodními podmínkami a úvěr ke dni 2.9.2021 zesplatnila, k tomuto dni žalovaný dlužil bance na jistině úvěru částku 9 999,87 Kč. Při sjednávání úvěrové smlouvy přitom žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet prohlášením žalovaného o jejich příjmových poměrech, tyto nijak neověřovala a výdaje nezjišťovala a neověřovala vůbec.

5. Podle , 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle , , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle , , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle 991 odst. 2 , , bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti a je na místě jí částečně vyhovět, avšak z jiných právních důvodů, než tvrdila žalobkyně. Daný právní vztah je totiž nutno posoudit ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, neboť žalovanému jako spotřebiteli byla žalobkyní poskytnuta možnost čerpat peněžní částku ve výši 10 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jednalo o spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. , o spotřebitelském úvěru. Podle tohoto zákona tak poskytovatel úvěru měl před uzavřením samotné úvěrové smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Jak přitom vyslovil Nejvyššího soudu České republiky ve svém rozsudku sp. zn. „ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. V daném konkrétním případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, když vycházela toliko z jeho prohlášení o příjmech bez jeho ověření a bez zjišťování a ověřování výdajů a tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru.

11. Po právní stránce soud posoudil věc podle , podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, přičemž žalovaný netvrdil, že by něco zaplatil, čímž by nárok žalobkyně zanikl. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen žalobkyni vrátit bezdůvodné obohacení. Pro výše uvedené bylo tedy žalobě v částce 9 999,87 Kč vyhověno a ve zbytku pro další plnění požadovaná z neplatné smlouvy, byla žaloba zamítnuta.

12. Žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovaného k vrácení žalované částky předžalobní upomínkou z 2.9.2021, dle které měl žalovaný zaplatit zůstatek z úvěru do 11.9.2021. Od 12.9.2021 je tedy žalovaný v prodlení a žalobkyně má právo na zákonný úrok z prodlení dle a ve výši dle vl. nařízení , kdy výše úroku z prodlení byla v té době 8,5 % ročně.

13. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 3 o.s.ř, kdy neúspěch žalobkyně byl pouze v nepatrné části, proto soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši 800 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, když žádné další náklady žalobkyně neuplatnila. Žalovaný proto byl zavázán zaplatit tyto náklady do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. věta před středníkem , když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.