Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 288/2020-50
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení
sídlem adresa
o 11 800 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 800 Kč od 28. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 10 000 od 28. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 993,49 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 2 690,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 800 Kč od 28. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 10 000 od 28. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 993,49 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 2 690,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 800 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne datum byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena smlouva o anonymizováno příjmení příjmení, na základě které žalobce zřídil a vedl pro žalovaného běžný účet č. bankovní účet. Na základě žádosti žalovaného ze dne datum o poskytnutí úvěru byla uzavřena smlouva o úvěru formou povoleného přečerpání účtu anonymizováno. Přečerpání běžného účtu bylo umožněno do výše úvěrového limitu ve výši 10 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky pro povolené přečerpání účtu. Poskytnuté prostředky byly úročeny sazbou ve výši 18,90 % ročně. Žalobkyně dopisem ze dne 1. 2. 2019 prohlásila dlužnou částku za splatnou, neboť žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas. Předžalobní výzvou zaslanou žalovanému dne 6. 2. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně. Žalovaný dluží žalobkyni částku 15 483,93 Kč, která byla tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši 10 000 Kč, kapitalizovaným běžným úrokem ve výši 2 690,44 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 993,49 Kč a poplatky ve výši 1 800 Kč. Poplatek se skládá z částky 300 Kč za 1. upomínku, z částky 3 x 500 za upomínky podle sazebníku žalobkyně.
2. Vzhledem k tomu, že pobyt žalovaného není znám, když se soudu nepodařilo adresu jeho pobytu zjistit žádnými dostupnými prostředky, byl žalovanému usnesením Okresního soudu v Liberci č. j. číslo jednací, ze dne 3. 12. 2021, ustanoven opatrovník z řad advokátů.
3. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný. K žalobě, se nijak nevyjádřil. Lze tak uzavřít, že na straně žalovaného nebyla vznesena žádná námitka, která by činila uplatněný nárok jakkoliv sporným. Uplatněný nárok je dle tvrzených skutečností zjevně opodstatněný. Opatrovník žalovaného podání doručeným soudu dne 5. 4. 2022 se vyjádřil tak, že nárok žalobkyně je nesporný, když z předložených listinných důkazů nelze pochybovat o opaku.
4. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Slovenské republiky s pobytem a bydlištěm v ČR, jde o tzv. věc s cizím (mezinárodním) prvkem, v níž je soud povinen především zkoumat svou mezinárodní příslušnost. Pro posouzení této otázky je třeba postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Poslední známé bydliště žalovaného je na území ČR (příslušnost podle 14 a násl. nařízení Brusel I bis), je tedy dána příslušnost zdejšího soudu věc řešit.
5. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně a opatrovník žalovaného s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
6. Z žádosti o poskytnutí úvěru soud zjistil, že žalovaný požádal o úvěr do výše úvěrového limitu 10 000 Kč dne datum. Na základě této žádosti následně žalobkyně se žalovaným sjednala smlouvu o úvěru ze dne datum formou povoleného přečerpání účtu, kterou bylo poskytnuto povolené přečerpání účtu jako bezúčelový úvěrový produkt sjednaný na dobu neurčitou, s opakovanou možností čerpání, úročený pohyblivou úrokovou sazbou. Přečerpání bylo sjednáno k účtu žalovaného č. bankovní účet. Výše úrokové sazby v okamžiku uzavření smlouvy činila 18,90 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit vyčerpanou částku úvěru včetně úroků, poplatků, úroků z prodlení a smluvní pokuty nejméně jedenkrát v období 6 měsíců, resp. nejpozději do 6 měsíců od vyčerpání částky úvěru. V případě nedodržení termínu či výše splátek ze strany žalovaného byla žalobkyně dle smlouvy oprávněna účtovat si zákonný úrok z prodlení. Aktuální výše poplatku za první a další upomínku činila dle smlouvy 300 Kč, poplatek za výzvu činil 500 Kč. V případě prodlení žalovaného se splacením jakékoliv částky vůči žalobkyni byla tato oprávněna jistinu úvěru po předchozím upomenutí zesplatnit ke dni uvedenému v oznámení. Z předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru podepsaných žalovaným dne 22. 9. 2017 soud zjistil, žalobkyně žalovaného informovala o rozhodných skutečnostech souvisejících s žádostí o úvěr.
7. Ze smlouvy o anonymizována dvě slova kontu ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky a že jí byl žalovanému zřízen účet č. bankovní účet. Ze smlouvy o anonymizováno plus kontu ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky ohledně vedení účtu č. bankovní účet a že nahrazuje smlouvu ze dne datum.
8. Z přehledu úvěrového účtu a z přehledu způsobu a frekvence zasílání výpisů z účtu soud zjistil, jakým způsobem žalovaný úvěr čerpal a splácel. Stejné údaje soud zjistil z předložené historie úvěrového účtu. Z výzvy k dodržení podmínky povoleného přečerpání účtu ze dne soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k dodržení podmínky – minimálního kreditního obratu ve výši 50 % povoleného přečerpání. Z dopisů soud zjistil, že žalovaný byl upozorněn na neplnění podmínek smlouvy. Dále soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 449,44 Kč a částky 163,36 Kč. Z dopisu ze dne 15. 10. 2018 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 950,28 Kč a 163,36 Kč. Z dopisu ze dne 5. 11. 2018 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 1 616,81 Kč a 583,98 Kč. Z 1. upomínky soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 449,44 Kč a 163,36 Kč. Z poslední výzvy k zaplacení dluhu soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 2 284,46 Kč a 1 233,94 Kč
9. Z oznámení o zesplatnění úvěru a dodejky ze dne 1. 2. 2019 soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila veškeré pohledávky z poskytnutého úvěru ke dni 30. 1. 2019 a vyzvala žalovaného k úhradě částky 12 635,64 Kč nejpozději do 8. 2. 2019. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 2. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k hradě částky 15 507,60 Kč s příslušenstvím.
10. Ze sazebníků poplatků vyplývá, že poplatek za upomínku činí 300 Kč, poplatek za zaslání opakované výzvy činí 500 Kč.
11. Z Obchodních podmínek pro povolené přečerpání běžného účtu soud zjistil, že podle odst. 13 je žalobkyně oprávněna za poskytnuté bankovní služby účtovat žalovanému poplatky podle sazebníku. Podle odst. 11 je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému úrok a úrok z prodlení z částek, s jejichž splacením je žalovaný v prodlení. Dle odst. 12 pak úrok, úrok z prodlení a smluvní pokuta budou vypočítávány a účtovány na bázi rok o 360 dnech a měsíc o skutečném počtu kalendářních dnů.
12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela se žalovaným na základě předchozí žádosti smlouvu o úvěru formou povoleného přečerpání účtu. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému možnost přečerpat jeho běžný účet až do výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet, a to včetně poplatků a úroků uvedených v sazebníku žalobkyně. Žalovaný však úvěr řádně nehradil, a proto žalobkyně dlužnou částku včetně poplatků a úroků v souladu s obchodními podmínkami a smlouvou zesplatnila. Následně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě předmětného dluhu.
13. Závazkový právní vztah účastníků je nutno posuzovat dle ustanovení § 2 395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) upravujících smlouvu o úvěru. Podle těchto ustanovení smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 399 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
14. Dle ustanovení § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.
16. Bylo na dlužníkovi, aby prokázal, že k prodlení s placením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že peněžní prostředky vrátil, popř. že dluh jinak zanikl, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2002 sp. zn. 25 Cdo 98/2000 a ze dne 24. 7. 2008 sp. zn. 29 Odo 475/2006, jež jsou použitelné i nadále). Dlužník nic takového v řízení netvrdil, ani neprokázal a vůči uplatněným nárokům žádné námitky nevznesl.
17. Soud posoudil závazek mezi účastníky jako platně uzavřenou smlouvu o účtu a o úvěru. Žalobkyně soudu prokázala, že žalovanému poskytla možnost přečerpání běžného účtu s limitem ve výši 10 000 Kč, čehož žalovaný využil a dosud neuhradil ničeho, a to ani z jistiny, ani z příslušných úroků a poplatků. Žalovaný v řízení nijak netvrdil, a tedy ani neprokazoval, že by žalovanou částku žalobkyni vrátil. Soud proto žalovanému uložil povinnost žalobkyni částku 11 800 Kč zaplatit. Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od 28. 1. 2020, soud proto žalobkyni přiznal požadovaný zákonný úrok z prodlení z částky 11 800 Kč od 28. 1. 2020 do zaplacení. Dále pak soud žalobkyni přiznal smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 10 000 Kč od 28. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný úrok za období ve výši 2 690,44 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení za období ve výši 993,49 Kč.
18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 800 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.
19. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 14b a.t. neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyní podávané návrhy v druhově totožných věcech, mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Tedy žalobkyně podává řadu žalob, které se zásadním (ani jakkoliv podstatným) způsobem neliší od jiných žalob v obdobných věcech. Její žaloby jsou tak ve skutkové i právní rovině typově shodné. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b a. t.
20. Soud dále dodává, že uvedení rozhodných skutečností v žalobě je zákonnou povinností žalobkyně (§ 79 odst. 1 o. s. ř.). V opačném případě by skutek, který je předmětem soudního řízení, nebyl řádně individualizován. Žaloba by byla věcně neprojednatelná. S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem soud považuje popsané žaloby za skutkově i právně jednoduché, pročež nesdílí názor žalobkyně, že se nejedná o ustálený vzor (formulářovou žalobu).
21. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o. s. ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku.
22. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Okresnímu soudu v Liberci, písemně nebo v elektronické podobě podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci.
Odvolání účastníka, kterému bylo plně vyhověno a odvolává se tak jen proti důvodům rozhodnutí, není přípustné (§ 202 odst. 3 o. s. ř.).
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.