Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 165/2022-83
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 7 302,77 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba v rozsahu, v němž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 2 302,77 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 302,77 Kč za dobu od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 302,77 Kč za dobu od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 375 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Zamítá se žaloba v rozsahu, v němž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 2 302,77 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 302,77 Kč za dobu od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 302,77 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 375 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení v době vydání rozsudku bylo peněžité plnění nepřevyšující na jistině 10 000 Kč, proto proti vydanému rozsudku není odvolání přípustné a podle § 157 odst. 4 o. s. ř. se v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 7 302,77 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od datum do zaplacení, a to z titulu úvěru poskytnutého žalované právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, na základě smlouvy o úvěru ze dne datum. Žalobou uplatněný nárok sestával z jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně převedla na účet žalované č. bankovní účet dne datum, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 302,77 Kč a zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Úvěr byl splatný dne datum, žalovaná jej však nesplatila. Žalobkyně uvedla, že předmětná pohledávka jí byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a že vyzvala žalovanou k zaplacení před podáním žaloby.
3. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila.
4. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
5. V řízení nebylo prokázáno, a to i přes výzvu učiněnou soudem žalobkyni, že právní předchůdkyně žalobkyně sjednala tvrzenou smlouvu o úvěru právě se žalovanou. Ta je sice v listině označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru (kterou soud provedl k důkazu) uvedena svými osobními údaji, nicméně nebylo doloženo, že právě žalovaná skutečně projevila vůli takovou smlouvu o úvěru uzavřít, listina je z její strany nepodepsaná. Z kopie občanského průkazu žalované (kterou soud provedl k důkazu) bylo možno dovodit, že strany spolu byly v nějakém kontaktu, ale neplyne z ní vůle žalované k uzavření konkrétní smlouvy.
6. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla na účet č. bankovní účet dne datum částku 5 000 Kč (prokázáno potvrzením o platbě), přičemž uvedený účet byl příslušnou bankou veden pro žalovanou (prokázáno sdělením právnická osoba).
7. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně ujednaly postoupení pohledávky za žalovanou (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh). Oznámení o postoupení pohledávky a výzva k úhradě byly žalované zaslány na adresu adresa žalované (prokázáno oznámením a výzvou k úhradě ze dne datum a podacím lístkem), nebylo však doloženo, že se zásilka dostala do dispoziční sféry žalované, jejíž trvalý pobyt je evidován na jiné adrese (ulice a číslo, PSČ obec a číslo). Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná byla k úhradě dluhu (a v důsledku tedy i k vydání bezdůvodného obohacení) vyzvána teprve doručením žaloby, k čemuž došlo náhradním způsobem dne datum.
8. Z textu označeného jako formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně soud žádná pro věc podstatná skutková zjištění neučinil, stejně tak ani z výplatních pásek žalované vztahujících se k období prosince 2015, ledna 2016 a března 2016 (tedy dlouho před ujednáním tvrzeného úvěru). Žádné další důkazy soud neprovedl, neboť nebyly navrženy, ani z obsahu spisu nevyplynuly.
9. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně právě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, avšak neprokázala, a to ani po výzvě ze strany soudu, že právě s ní sjednala smlouvu o úvěru (i kdyby byla případně posouzena jako smlouva o zápůjčce). Soud proto dospěl k závěru, že žalobou tvrzená smlouva o úvěru nebyla se žalovanou uzavřena. Za prokázané soud považoval, že uvedená právní předchůdkyně ujednala se žalobkyní postoupení své pohledávky za žalovanou.
10. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2991 odst. 1 o. z., dle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Jak plyne ze shora uvedených skutkových zjištění, žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně přijala částku 5 000 Kč, a to bez právního důvodu, neboť k uzavření smlouvy o úvěru (případně o zápůjčce) nedošlo; byla proto povinna ji právní předchůdkyně žalobkyně vydat. V řízení nebylo zjištěno, ani nikým tvrzeno, že by to učinila. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. Proto bylo žalobě ohledně jistiny dluhu v částce 5 000 Kč vyhověno. Jelikož tvrzená smlouva o úvěru nebyla uzavřena, nemohlo právní předchůdkyni žalobkyně vzniknout (a tedy ani být postoupeno žalobkyni) právo na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru, neboť tento nárok se odvozoval právě z tvrzené smlouvy. V rozsahu poplatku v částce 2 302,77 Kč proto soud žalobu zamítl.
12. Žalovaná měla bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž s ohledem na jeho výši soud považoval za tomu odpovídající lhůtu jeden pracovní den. Nejpozději tedy měla žalovaná plnit ve středu datum. Počínaje následujícím dnem datum se ocitla s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení.
13. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na datum počátku prodlení žalované (datum, jak je uvedeno výše) činila výše zákonného úroku z prodlení 11,75 %, žalobkyně však požadovala toliko 10 % ročně, soud proto její návrh nepřekročil a přiznal jí úrok z prodlení v této sazbě za dobu od datum do zaplacení. Naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení, v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo.
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši celkem 5 000 Kč a dále části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 2 302,77 Kč a části úroku z prodlení, byla tedy úspěšná v rozsahu přibližně dvou třetin a neúspěšná v rozsahu přibližně jedné třetiny.
15. Výše plné náhrady nákladů řízení činí celkem 1 126 Kč a sestává z následujících položek:
a) soudní poplatek ve výši 400 Kč;
b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 200 Kč podle § 14b odst. 1 a. t. za 2 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, žaloba; úkon spočívající v předžalobní výzvě nemohl soud hodnotit jako účelný vzhledem k zaslání výzvy na jinou adresu (jak je uvedeno výše);
c) paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za uvedené 2 úkony;
d) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 126 Kč.
16. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu přiznal soud žalobkyni jednu třetinu z výše uvedené částky, tedy 375 Kč.
17. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
18. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů.