Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 51/2022-40

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šmicovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 24 193,30 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 500 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 10 693,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 740,85 Kč od 19. 12. 2020 do 28. 1. 2021, z částky 240,85 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 671,80 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 354,21 Kč, úrok 29 % ročně z částky 13 740,85 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 280,72 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno, advokáta se sídlem adresa žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 500 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 10 693,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 740,85 Kč od 19. 12. 2020 do 28. 1. 2021, z částky 240,85 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 671,80 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 354,21 Kč, úrok 29 % ročně z částky 13 740,85 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 280,72 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa žalobkyně].

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu a doplnění žaloby, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 24 193,30 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce číslo dne 23. 9. 2019, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli částku ve výši 12 283 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 504 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 29 % ročně), odměnu za administrativní zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč a pojistné. Celkovou částku se zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 4398 Kč, poslední splátka byla stanovena na 16. 11. 2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Uhradil celkem částku 500 Kč, poslední splátka byla žalovaným uhrazena 30. 9. 2019. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobkyni. Žalobkyně požaduje jistinu ve výši 24 193,30 Kč, dlužnou část poplatku ve výši 10 452,45 Kč, kapitalizované úroky ve výši 354,21 Kč (úrok ve výši 29% ročně z dlužné jistiny od 17. 11. 2020 do 18. 12. 2020), dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 671,80 Kč (z dlužné jistiny od 8. 10. 2019 do 18. 12. 2020), úrok ve výši 29% ročně z jistiny ve výši 13 740,85 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného, a to i na základě informací získaných od žalovaného, které jsou obsahem karty zákazníka a ověřeny doklady uvedenými v této kartě. Žalobkyně zaslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k plnění.

2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému.

3. Soud věc projednal dle ustanovení bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti a žalovaný se k jednání nedostavil.

4. Ze smlouvy o zápůjčce – anonymizována tři slova ze dne 23. 9. 2019 bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, dle kterých byly žalovanému poskytnuty v hotovosti finanční prostředky ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkovou dlužnou částku ve výši 26 283 Kč, která zahrnuje částku 14 000 Kč, úrok ve výši 2 504 Kč, administrativní zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč, za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit uvedenou celkovou dlužnou částku v 60 týdenních splátkách po 439 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí poskytnuté částky v hotovosti při podpisu smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021, podacího lístku vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávky žalobkyni a oznámil postoupení pohledávky žalovanému. Výzvou k plnění ze dne 9. 11. 2021 předané k poštovní přepravě dne 10. 11. 2021 byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně. Z karty zákazníka ze dne 23. 9. 2019 podepsané žalovaným soud zjistil, že původní věřitel prověřoval majetkové poměry žalovaného z výpisu bankovních účtů, pracovní smlouvy. V kartě zákazníka žalovaný uvedl, že je svobodný, žije s rodiči, čistý příjem ve výši 15 478 Kč, další příjem ve výši 30 000 Kč a odhadované výdaje ve výši 4 000 Kč. Z tabulky umoření byla zjištěna platba žalovaného ve výši 500 Kč. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky 14 000Kč. Žalovaný částku převzal v hotovosti a zavázal se celkovou dlužnou částku ve výši 26 283 Kč v 60 týdenních splátkách po 439 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky.

5. Dle , , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. a nálezu Ústavního soudu , dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C - 449/2013 (právnická osoba v . jméno příjmení a další) vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů.

7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto jsou spotřebitelské smlouvy odporující neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu ( ) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

8. Z provedeného dokazování vyplývá, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného. Toto prověření dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně. Deklarovaná výše čistého příjmu žalovaného a další příjem v celkové výši 45 478 Kč nebyla žalovaným doložena (výplatními páskami, dokladem o přijetí dalšího příjmu), není ani zřejmé, zda tyto údaje byly obsaženy ve výpisech z banky, když toto ze zápisů v kartě klienta nevyplývá. Měsíční výdaje jsou v kartě zákazníka uvedeny jako odhadované, nebyly nijak doloženy. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Z dokladů předložených žalovaným pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, nelze dospět k závěru o jeho schopnosti úvěr řádně splácet. Údaje o výdajích uvedené žalovaným nebyly věřitelem ověřeny. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývají pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, věřitel nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

9. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný ve smlouvách uvedené finanční hotovost čerpala. Převzal-li žalovaný finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Žalobkyně se k jednání nedostavila, soud jí nemohl poskytnout poučení podle k prokázání řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného, o jiném právním posouzení žalovaného nároku. Vzhledem k tomu, že žalovaný zaplatil 500 Kč a byla mu poskytnuta částka 14 000 Kč, soud určil výši bezdůvodného obohacení ve výši 13 500 Kč. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , které je aplikovatelné i v poměrech nového , který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích finanční arbitr a Nejvyšší soud. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6 1. 2021 podané k poštovní přepravě dne 25. 1. 2021. Dle ustanovení se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, do prodlení se žalovaný dostal od 29. 1. 2021. Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení ve výši dle Ve zbývající části soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.

10. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením , dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V řízení měla žalobkyně úspěch částečný, byla jí přiznána náhrada nákladů v rozsahu 4,41%. Žalobkyni tak soud přiznal náklady řízení v celkové výši 280,72 Kč z celkových nákladů řízení ve výši 2 420 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 968 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem podle vyhl. č. (), odměnu za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), tři režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně dle ustanovení .

11. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí, exekuci.