Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
49 C 52/2022-21
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Monikou Schön, Ph.D., jako samosoudcem v právní věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem v obec a číslo – část obce, ulice číslo
zastoupená Mgr. jméno příjmení,
advokátkou se sídlem v obec a číslo – obec, ulice číslo ulice číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum,
bytem v obec, ulice číslo
o 908 Kč s úroky z prodlení,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 708 Kč s úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 708 Kč za dobu od 16. října 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 200 Kč s úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 200 Kč za dobu od 16. října 2020 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 766 Kč k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky se sídlem v obec a číslo – obec, ulice číslo do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 708 Kč s úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 708 Kč za dobu od 16. října 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 200 Kč s úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 200 Kč za dobu od 16. října 2020 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 766 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec a číslo] – [obec], [ulice] [číslo] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobce se žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 908 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částky a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že uzavřel se žalovaným pojistnou smlouvu (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla) číslo s počátkem pojištění ke dni 26. 6. 2020, pojistné bylo sjednáno s roční splatností v částce 2.337 Kč. V rozporu s ujednáním v této pojistné smlouvě žalovaný nezaplatil žalobci sjednané pojistné za období 26. 6. 2020 – 15. 10. 2020, celkem v částce 708 Kč. Vyjma této částky žalobce dále požaduje zaplacení částky 200 Kč jako„ nákladů na upomínání dle aktuálního sazebníku“. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, marně.
Žalovaný se ve věci – ač k tomu byl soudem vyzván usnesením ze dne 4. 4. 2022, č. j. 49 C 52/2022-18 – nevyjádřil.
Za podmínek uvedených v ustanovení § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.
Vzhledem k tomu, že v tomto řízení byly splněny podmínky uvedené v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., neboť rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., rozsudek tedy obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Soud učinil tento stručný závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce a žalovaný dne 26. 6. 2022 uzavřeli pojistnou smlouvu číslo jíž se mj. žalovaný zavázal platit žalobci roční pojistné v částce 2.337 Kč ročně. Žalovaný nezaplatil žalobci sjednané pojistné za období 26. 6. 2020 – 15. 10. 2020. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, žalovaný však žalobci nezaplatil ničeho.
Mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazkový právní vztah uzavřením pojistné smlouvy podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V pojistné smlouvě si účastníci sjednali mj. povinnost žalovaného zaplatit žalobci sjednané pojistné (ročně v částce 2.337 Kč). Za této situace soud dospěl k závěru, že žaloba je v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení dlužného pojistného v částce 708 Kč za období 26. 6. 2020 – 15. 10. 2020, důvodná, a v této části jí také vyhověl. Rovněž vyhověl žalobě v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení z částky 708 Kč za období od 16. 10. 2020 do zaplacení, neboť (mj.) v tomto období žalovaný skutečně v prodlení se zaplacením dlužného pojistného byl a nárok žalobce v tomto směru je dán ustanovením § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Domáhal-li se však žalobce zaplacení částky 200 Kč s úrokem z prodlení, v této části podle názoru soudu žaloba důvodná není. V první řadě nutno uvést, že žalobce k výzvě soudu (usnesení ze dne 18. 3. 2022, č. j. 49 C 52/2022-13) neuvedl, z čeho se má po skutkové stránce tato částka skládat, neuvedl, z čeho dovozuje své právo na zaplacení této částky, v rozporu s výzvou soudu nedoložil, pokud se mělo jednat o poplatek spojený s odesláním jakékoli upomínky, že skutečně žalovanému byly upomínky odeslány, kdy a na jakou adresu. Neuvedl ani nic, z čeho by bylo lze dovodit, jaké byly skutečné náklady na jejich odeslání. To vše za situace, kdy byl soudem velmi podrobně poučen o následcích nesplnění povinnosti tvrzení a povinnosti označit důkazy k prokázání žalobních tvrzení. Soud proto nevzal za prokázané tvrzení žalobce, že by odeslal žalovanému (vyjma předžalobní upomínky, za niž ovšem náhradu soud žalobci přiznal, srov. níže) jakoukoli jinou upomínku a že náklady spojené s tím byly v částce 200 Kč. Vzhledem k této procesní pasivitě žalobce soudu nezbylo, než žalobu zamítnout v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení 200 Kč. Dále soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení z částky 200 Kč, a to hned ze dvou důvodů. V první řadě proto, že by se jednalo o„ příslušenství z příslušenství“ (srov. ustanovení § 513 o. z.), což o. z. v tomto případě nepřipouští. Zadruhé nelze v této části žalobě vyhovět proto, že neprokázal-li žalobce právo na zaplacení mj. částky 200 Kč, nelze mu z této částky přiznat ani příslušenství v podobě úroku z prodlení – i kdyby na takové příslušenství jinak o. z. právo žalobci zakládal. Z právě uvedených důvodů soud zamítl žalobu v části, jak ve výroku II. uvedeno.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. podle úspěchu ve věci (při posuzování poměru úspěchu ve věci přitom soud vycházel nejen z jistiny, ale též z úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, k tomu srov. ustanovení § 154 odst. 1 o. s. ř.). Žalobce byl úspěšný v rozsahu 78 %, žalovaný byl úspěšný do 22 %, tzn. rozdíl je 56 % Náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, odměny zástupce žalobce ve výši 500 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za dva úkony právní služby po 200 Kč a jeden právní úkon po 100 Kč, dále paušální částky jako náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, jednoduchá výzva k plnění, a náhrady za daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 168 Kč podle ustanovení § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř., tj. celkem 1.368 Kč. Jak shora uvedeno, rozdíl v úspěchu ve věci byl 56 %, proto soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v tomto rozsahu, tj. v celkové částce 766 Kč.
Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 766 Kč žalobci zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.