Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 180/2020-51
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Lobotkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci
pro zaplacení 57 849,16 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 57 849,16 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 454,80 Kč od 3. 5. 2019 do 18. 2. 2020, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 187,99 Kč od 3. 5. 2019 do 18. 2. 2020, úrok 11,4 % ročně z částky 55 777,16 Kč od 19. 2. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 55 777,16 Kč od 19. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 %, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 817,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 57 849,16 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 454,80 Kč od 3. 5. 2019 do 18. 2. 2020, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 187,99 Kč od 3. 5. 2019 do 18. 2. 2020, úrok 11,4 % ročně z částky 55 777,16 Kč od 19. 2. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 55 777,16 Kč od 19. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 %, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 817,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou ze dne 27. 4. 2020 domáhala zaplacení částky 57 849,16 Kč s příslušenstvím, představující kapitalizovaný úrok ve výši 2 454,80 Kč od 3. 5. 2019 do 18. 2. 2020, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 187,99 Kč od 3. 5. 2019 do 18. 2. 2020, úrok 11,4 % ročně z částky 55 777,16 Kč od 19. 2. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 55 777,16 Kč od 19. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % a náhradu nákladů řízení, a to na základě úvěrové smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným.
2. Konkrétně se jedná o smlouvu o úvěru číslo ze dne 3. 5. 2019, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru v celkové výši 54 000 Kč. Sjednaná úroková sazba úvěru činila 11,40 % p. a., počet splátek 84 a výše měsíční splátky 947 Kč splatná vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Celý úvěr žalovaný čerpal ke dni uzavření smlouvy.
3. Neboť byl žalovaný v prodlení s úhradami několika měsíčních splátek, přistoupila žalobkyně dne 2. 10. 2019 k zesplatnění úvěru a požadovala po žalovaném celou dlužnou částku.
4. Žalovaný, zastoupený opatrovníkem, jenž byl ve věci ustanoven na základě § 29 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, z důvodu neznámého pobytu žalovaného, k věci uvedl, že uplatněný nárok zcela neuznává, a to především na základě chybějících podpisů na smlouvě o úvěru číslo. Dále tvrdí, že neobdržel předžalobní výzvy zaslané na jeho adresy v České republice a na Slovensku.
5. Žalobkyně reagovala na vyjádření žalovaného podáním ze dne 14. 6. 2021, ve kterém upřesnila způsob podepisování smlouvy, a sice elektronickým podpisem ze strany žalobkyně a podpisem biometrickým ze strany žalovaného, u něhož byl rovněž ověřen doklad totožnosti. Žalovaný k tomuto další námitky nevznesl.
6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, a to zejména smlouvy o úvěru číslo ze dne 3. 5. 2019, výpisu z účtu číslo výzev k plnění, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
7. Žalovaný dne 3. 5. 2019 čerpal od žalobkyně úvěr ve výši 54 000 Kč, jež se spolu s úrokem zavázal měsíčními splátkami ve výši 947 Kč postupně hradit. Žalovaný však úvěr nehradil a dostal se tak do prodlení. Na opakované výzvy žalobkyně k úhradě dluhu žalovaný nereagoval, což přimělo žalobkyni k zesplatnění celého úvěru ke dni 2. 10. 2019.
8. Před podáním žaloby žalobkyně učinila poslední pokus o smírné vyřešení sporu, a to předžalobní upomínkou ze dne 7. 4. 2020 vyhotovenou právním zástupcem žalobkyně, jež byla zaslána jak na adresu v České republice, tak na Slovensko. K námitce žalovaného, že uvedenou předžalobní upomínku neobdržel, soud uvádí, že žalobkyně zaslala uvedenou předžalobní výzvu jak na adresu trvalého pobytu, tak na doručovací adresu, kterou obdržela od žalovaného, což dokládá podacím archem ze dne 7. 4. 2020. Žalobkyně splnila svoji povinnost již tím, že dodala písemnost do dispoziční sféry žalovaného. Je povinností žalovaného si písemnost přebírat.
9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Dle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
11. Dle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posuzování požadovaného zákonného úroku z prodlení vycházel soud z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
12. Neboť žalobkyně dodržela své závazky ze smlouvy a poskytla žalovanému požadované peněžní prostředky ve sjednané výši, byl žalovaný povinen peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Vzhledem k tomu, že žalovaný svému závazku nedostál a žalobkyni se podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 748,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 314 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 57 849,16 Kč sestávající z částky 3 420 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 710 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 450 Kč ve výši 1 984,50 Kč.
14. K námitce žalovaného, že žalobkyně je finanční instituce a mohla si všechny úkony vypracovat sama na své náklady, a tudíž se nejedná o účelně vynaložené náklady, soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. 21 Cdo 756/2014, ve kterém vyjasňuje, že odměna za zastupování advokátem a jeho hotové výdaje jsou samy o sobě vždy náklady potřebnými k účelnému uplatňování nebo bránění práva, nejde-li o zneužití práva účastníka dát se v řízení zastupovat advokátem na úkor jiného účastníka. O takové zneužití práva by šlo tehdy, jestliže by účastník udělil advokátu plnou moc k zastupování nikoliv z toho důvodu, aby mu v řízení před soudem poskytoval právní pomoc, nýbrž proto, aby v souvislosti s tímto zastoupením vznikly náklady, které mu bude s ohledem na jím předpokládaný výsledek řízení povinen nahradit jiný účastník. Protože však k takovému zneužití práva v daném případě nedošlo, ani nebylo tvrzeno, soud náhradu nákladů přiznal tak, jak uvedeno výše.
15. Na druhou stranu soud nemohl přehlížet to, že soudního jednání se dne 24. 1. 2022 účastnila advokátní koncipientka v zastoupení právní zástupkyně žalobkyně. Advokátním koncipientům však odměnu dle advokátního tarifu přiznávat nelze, neboť jim jako osobám v pracovněprávním vztahu náleží za výkon práce mzda. Rovněž tak soud přiznal žalobkyni odměnu za výzvu k plnění pouze dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ve výši jedné poloviny, neboť výzva neobsahuje žádné právní či skutkové shrnutí a je vyhotovena na ustáleném vzoru.
16. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.).
17. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.
Pokud je odvolání podáno v listinné formě, je třeba jej předložit ve dvojím vyhotovení, jinak bude potřebný počet vyhotovení pořízen soudem na náklady odvolatele.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí, popř. návrhem na nařízení exekuce.