Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

215 C 45/2022-42

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Lenkou Piknovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený Mgr. jméno příjmení, LL.M., advokátem

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení 28 177,56 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 334 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 15. dubna 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 27 843,56 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 1. prosince 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 26 953,56 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1. prosince 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 915,10 Kč, a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 458,26 Kč od 15. dubna 2021 do 30. listopadu 2021, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 334 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 15. dubna 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 27 843,56 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 1. prosince 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 26 953,56 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1. prosince 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 915,10 Kč, a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 458,26 Kč od 15. dubna 2021 do 30. listopadu 2021, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. právnická osoba, se, prostřednictvím návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u Okresního soudu v Kladně dne 30. listopadu 2021, domáhal na žalovaném celé jméno žalovaného zaplacení částky 28 177,56 Kč s příslušenstvím sestávající z nesplacené jistiny ve výši 26 953,56 Kč, smluvních pokut ve výši 1 000 Kč, nákladů za vymáhání ve výši 224 Kč a také příslušných úroků, jež byly částečně kapitalizovány. Svůj nárok odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč čerpaný prostřednictvím úvěrové karty. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách, tuto svou povinnost však porušil. Z tohoto důvodu byl celý úvěr žalobcem zesplatněn a žalovaný byl vyzván k jeho úhradě, do dne podání žaloby však zaplatil toliko částku 29 666 Kč.

2. Ve věci byl dne 13. prosince 2021 vydán elektronický platební rozkaz, který byl následně dne 8. února 2022 zrušen, neboť se jej žalovanému nepodařilo řádně doručit do vlastních rukou.

3. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobcem nijak nevyjádřil ani neučinil žádné z jeho tvrzení sporným, a rezignoval tak na svoji obranu v této věci.

4. Soud věc projednal v ústním jednání, k němuž řádně předvolal zástupce žalobce i žalovaného, kteří se jej však nezúčastnili, přičemž zástupce žalobce se omluvil, aniž požádal o odročení jednání, a žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud ho tak nemohl žalobce poučit ve smyslu o nutnosti označení důkazů k prokázání svého tvrzení o tom, že s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr, neboť takovéto poučení je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen toto poučení sdělovat účastníkovi jiným způsobem ani odročovat kvůli němu jednání ve věci (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, spisová značka ). Soud proto jednal proto v nepřítomnosti obou účastníků ve smyslu odstavce 3 , kdy vycházel z obsahu spisového materiálu a ze všech provedených důkazních prostředků.

5. Soud provedl v řízení dokazování níže uvedenými listinami, z nichž vzal za prokázané následující skutečnosti.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobce a jeho oprávnění podnikat v oblasti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů.

7. Z úvěrové smlouvy číslo podepsané mezi žalobcem a žalovaným dne 19. února 2019, soud prokázal, že na jejím základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši splátky 3,66 % z úvěrového rámce, tedy 1 098 Kč, a to vždy k 20. dni v kalendářním měsíci, přičemž žalovaný měl celkem uhradit částku 35 041 Kč. Ve smlouvě byly dále uvedeny skutečnosti uvedené žalovaným ohledně jeho poměrů, tedy že bydlí u rodičů, má středoškolské vzdělání, je zaměstnán a jeho čistý příjem představuje částku 20 000 Kč měsíčně.

8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo prokázáno, že žalovaný čerpal dne 19. února 2019 částku 30 000 Kč výběrem z bankomatu jméno příjmení příjmení v anonymizováno v Kladně. Žalovaný na svůj dluh za období od 20. února 2019 do 20. března 2021 celkem zaplatil částku 26 366 Kč, další splátku však již nezaplatil. Žalobce proto celý úvěr ke dni 31. března 2021 zesplatnil, přičemž žalovaný následně dne 22. dubna 2021 uhradil částku 3 300 Kč.

9. Z výzvy ke splacení ze dne 31. března 2021, jejíž doručení do sféry žalovaného je dokládáno poštovním podacím archem, soud prokázal, že žalobce, v důsledku prodlení žalovaného s úhradou závazku, celý úvěr zesplatnil a poskytl žalovanému lhůtu k zaplacení do 14 dnů ode dne sepsání výzvy.

10. Z předžalobní upomínky ze dne 22. dubna 2021, jejíž doručení do sféry žalovaného je dokládáno poštovním podacím archem, soud prokázal, že žalovaný byl opětovně vyzván k zaplacení dlužné částky.

11. Žalobce ani žalovaný netvrdili, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný na svůj dluh zaplatil více, než připouštěl žalobce, ani že by jeho závazek zanikl jinak nebo z jiného důvodu. Soud proto vycházel z toho, že žalovaný předmětný dluh neuhradil v plné výši.

12. Po zhodnocení shora provedeného dokazování soud prokázal následující skutkový a právní stav věci.

13. Smlouva o úvěru číslo ze dne 19. února 2019, byla žalobcem právnická osoba, a žalovaným celé jméno žalovaného uzavřena podle . Na jejím bylo žalovanému umožněno čerpat prostřednictvím úvěrové karty revolvingový úvěr, jehož úvěrový rámec byl dán částkou 30 000 Kč, přičemž tato částka byla žalovanému poskytnuta dne 19. února 2019. Poskytnuté finanční prostředky se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách, svou povinnost však počínaje dnem 31. března 2021 nesplnil, a proto došlo k tomuto dni k zesplatnění úvěru žalobcem. Následně žalovaný provedl další úhradu, a celkem tak žalobci zaplatil částku 29 666 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě zbylého dluhu, žalovaný však na něj již nic nezaplatil.

14. Soud při svém rozhodování postupoval podle následujících právních předpisů platných v době porušení povinnosti, a proto též rozhodných pro posouzení a rozhodnutí v projednávané věci.

15. Podle se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 86 odstavce 1 zákona číslo 257/2016 Sbírky, o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odstavce 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavcem 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Soud na základě shora provedeného dokazování uzavřel, že výše specifikovaná smlouva o úvěru byla uzavřena v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný ji neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti či samostatného výkonu povolání, ale právě jako spotřebitel. Žalobce tvrdil, že před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných a jako věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, a taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Žalobce však soudu nijak nedoložil zda, a případně jakým konkrétním způsobem zkoumal skutečné příjmy a především výdaje žalovaného tak, aby mohl vyloučit důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce nepostupoval se zákonem požadovanou odbornou péčí, když dostatečně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020 ve věci C 679/18). Na tomto závěru soudu pak nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný byl skutečně schopen v období od 20. března 2019 do 20. února 2021 poskytnutý úvěr splácet, neboť bylo povinností žalobce zkoumat úvěruschopnost žalovaného ještě před poskytnutím úvěru. Z tohoto důvodu je proto výše specifikovaná smlouva neplatná, avšak v rámci řízení bylo prokázáno, že žalovaný od žalobce obdržel částku 30 000 Kč, kdy s ohledem na jeho nečinnost měl soud za to, že žalovaný nárok žalobce nijak nerozporuje. Žalobce tak má právo na vrácení poskytnutých finančních prostředků, přičemž vzhledem k tomu, že žalovaný doposud uhradil žalobci částku 29 666 Kč, soud shledal zcela po právu částku 334 Kč a uložil ji žalovanému k zaplacení žalobci.

22. Ohledně příslušenství pohledávky soud uzavřel, že v tomto případě je pro určení povinnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k zaplacení žalovanému (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky spisové značky ze dne 13. ledna 2009). Jelikož žalovaný dlužnou jistinu nezaplatil, dostal se ode dne následujícím po dni splatnosti uvedené ve výzvě, tedy ode dne 15. dubna 2021, do prodlení, a je proto podle , ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sbí, povinen zaplatit také úrok z prodlení v zákonné výši tak, jak uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku. Ve zbytku žalobcem požadovaných úroků z prodlení a také kapitalizovaných úroků z prodlení byla žaloba z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru zamítnuta.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle odstavce 1 , neboť žalovaný sice měl ve věci převážný úspěch, avšak žádné náklady k náhradě neuplatnil a nevyplývají ani z obsahu spisového materiálu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího uspokojení domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo v exekučním řízení.