Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 231/2021-62
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka spolu s úrokem ve výši 19 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] spolu s úrokem ve výši 19 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a úrokem ve výši 19 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaná obdržela v hotovosti v den
uzavření smlouvy, což potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit také částku částka, jež představuje úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Celkovou částku částka se zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po částka, počínaje datum, přičemž poslední splátka byla stanovena na
datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas a za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení pohledávky na žalobkyni neuhradila na svůj dluh ničeho. Již ze smluvního ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši částka sestávající z dlužné jistiny ve výši částka a dlužných poplatků ve výši částka. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum do data postoupení datum); kapitalizovaný úrok ve výši částka (jedná se o úrok ve výši 19 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum do data postoupení datum); zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení a úrok ve výši 19 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jednání ve věci bylo nařízené na den datum. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, omluvila se. Žalobkyně a zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvili. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ OSŘ“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo ze dne datum soud zjistil, že ji uzavřela společnost právnická osoba, IČO se žalovanou jako zákazníkem a tentýž den jí v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná se zavázala částku částka spolu s úrokem částka, poplatkem za administrativní činnost částka a poplatkem za hotovostní inkaso splátek částka, tedy celkem částku částka zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po částka, počínaje dnem datum, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.
4. Ze základních ustanovení o spotřebitelském úvěru, které jsou nedílnou součástí smlouvy a jsou otištěné na přední straně smlouvy, soud z čl. 1, odst. 1.4 zjistil, že v případě že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činí výše úrokové sazby 32,15 % ročně. Podle čl. 5 odst. 5.1, písm. a), písm. b) Doplňujících ustanovení o spotřebitelském úvěru, které jsou nedílnou součástí smlouvy a jsou otištěné na zadní straně smlouvy, soud zjistil, že v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká věřiteli právo požadovat následující platby: a) úhradu celé dosud nesplacené jistiny a b) zaplacení zákonných úroků z prodlení, jejichž výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne datum, a její nedílnou součástí se stala Příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo.
6. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalované činí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo celkovou částku částka bez příslušenství. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované odesláno dne datum na adresu uvedenou ve smlouvě (adresa žalované).
7. Z karty zákazníka, Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum soud zjistil, že jsou v ní informace od žalované týkající se jejich rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Z této karty soud dále zjistil, že žalovaná má tři nezaopatřené děti a bydlí v nájemním bytě. Není zaměstnána v žádném pracovním poměru, je na rodičovské dovolené. Příjem žalované představují dávky státní sociální podpory ve výši částka a další příjmy ve výši částka. Běžné měsíční výdaje činí celkem částka, z toho částka částka představuje výdaje na bydlení/nájemné/inkaso/energie, částka částka tvoří osobní výdaje. Tyto žalovanou tvrzené skutečnosti měla předchůdkyně žalobkyně ověřit z dokladu o přiznání rodičovského příspěvku a nájemní smlouvy.
8. Z Oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 14. 2. 2019, č. j. 34205/19/BV, soud zjistil, že Úřad práce ČR, Krajská pobočka v obec, Kontaktní pracoviště obec přiznal žalované rodičovský příspěvek ve výši částka na nezletilé dítě, který jí bude poukazován měsíčně na platební účet u peněžního ústavu, který žalovaná v žádosti sdělila.
9. Z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 19. 10. 2017, č. j. 13 Nc 26065/2017-48, soud zjistil, že tímto rozsudkem byly upraveny poměry nezletilých dětí žalované, a to jméno, narozené
datum a jméno, narozené datum, Bartákových, na dobu před rozvodem a pro dobu po rozvodu tak, že nezletilé byly svěřeny do péče matky (žalované) a otci bylo uloženo přispívat na výživu nezletilé jméno výživným ve výši částka měsíčně a na výživu nezletilé jméno výživným ve výši částka měsíčně.
10. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne
datum soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do datum. Výzva k plnění byla žalované zaslána dne datum na adresu adresa žalované, jak je zřejmé z poštovního podacího lístku.
11. Podle ustanovení § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
13. Podle ustanovení § 2392 o. z. při peněžité půjčce lze ujednat úroky.
14. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné
pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla v písemné podobě uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo kterou soud podle obsahu posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z. Na základě této smlouvy předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované finanční hotovost ve výši částka, kterou měla spolu s poplatkem ve výši částka, celkem ve výši částka vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne datum, což je den splatnosti sjednané 60. splátky. Soud vzal za prokázané, že žalovaná na svůj závazek za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení pohledávky na žalobkyni, ničeho neuhradila. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalované nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Za situace, kdy předchůdkyně žalobkyně z předloženého Oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory zjistila, že tato dávka je žalované vyplácena na bankovní účet, měla ji požádat o předložení výpisů z tohoto účtu. Tím by mohla zjistit také výši skutečných výdajů žalované. Z karty zákazníka, Žádosti o spotřebitelský úvěr vyplývá, že žalovaná se třemi nezletilými dětmi žije v nájemním bytě, přičemž v kolonce výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) je uvedeno, že výše výdajů na bydlení činí částka měsíčně. Z nájemní smlouvy by přitom předchůdkyně žalobkyně musela zjistit, na jakou dobu byl nájemní vztah uzavřen a jakou výši nájemného byla žalovaná povinna měsíčně platit. Dále se předchůdkyně žalobkyně vůbec nezabývala ověřením skutečných výdajů na domácnost, v kartě zákazníka uvedených jako osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení), když uvedená částka
částka zjevně neodpovídá poměrům žalované, která má se třemi nezaopatřenými dětmi žít v nájemním bytě a zajišťovat výživu a osobní potřeby pro sebe a své děti. Posouzení úvěruschopnosti žalované má tak soud za nedostatečné a zjevně nesprávné. Za této situace nezbylo soudu než uzavřít, že v řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění). Žalovaná je tak povinna žalobkyni vrátit pouze peněžní prostředky, které jí předchůdkyně žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně podle § 2993 o. z. Žalovaná je povinna dlužnou jistinu zápůjčky vrátit v době přiměřené jejím schopnostem. Žalobkyně poskytla žalované částku částka, na kterou žalovaná ničeho neuhradila, k úhradě tak zbývá částka částka, kterou soud žalobkyni přiznal. Vzhledem k tomu, že soud nezná aktuální možnosti žalované, uložil ji povinnost vrátit dlužnou část jistiny žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
18. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti (úroky, poplatky) jsou s ohledem na neplatnost této smlouvy nedůvodné. Obdobná situace je i ohledně zákonného úroku z prodlení, neboť přiměřená doba k vrácení dlužné jistiny je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná by se ocitla v prodlení, teprve pokud by nesplácela dle rozhodnutí soudu. Proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.
19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku částka a dále úrok z úvěru, jehož výše za období od
datum do dne rozhodnutí soudu činila částka a zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od datum do dne rozhodnutí soudu činila částka, celkem tedy ke dni rozhodování soudu částka. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši částka. Žalobkyně byla úspěšná co do částky částka. Neúspěch pak zaznamenala co do částky částka, ohledně které byla žaloba zamítnuta. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 45,31 % a neúspěch v rozsahu 54,69 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalobkyně nahradit žalované 9,38 % jí vzniklých nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady v tomto řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Nebude-li splněna povinnost, uložená tímto rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí.