Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 131/2022-18

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 16 068 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 10. 12. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 4 068 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 700 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 21. 3. 2021 do 9. 12. 2021.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 563 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 16 068 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným na základě žádosti žalovaného prostřednictvím webového rozhraní žalobce webová adresa dne 23.2.2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále také jen„ Smlouva“). Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku. Před poskytnutím úvěru byla prověřena úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do databáze SOLUS a z informací od žalovaného. Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč, a žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit spotřebitelský úvěr spolu s kapitalizovaným úrokem v částce 2 700 Kč (úroková sazba ve výši 0,9 % denně), tedy celkem částku 14 700 Kč do 20.3.2021. Spotřebitelský úvěr byl poskytnut bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný svůj závazek ze Smlouvy ani přes výzvy žalobkyně a jeho právního zástupce nesplnil a žalobkyni nic nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s  , , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ “.

3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 23.3.2021 (dále také jen„ Smlouva“) vyplývá, že žalobkyně coby věřitel a žalovaný coby klient uzavřeli touto Smlouvou v souladu s ustanovením , . Ve Smlouvě je žalovaný identifikován jménem, příjmením, rodným číslem, číslem OP, adresou pobytu telefonním číslem a emailovou adresou. Ve Smlouvě se žalobkyně zavazuje klientovi poskytnout finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet klienta, ve Smlouvě si účastníci sjednali úrok pevně stanovený částkou 2 700 Kč, klient se zavazuje splatit zápůjčku do 25 dnů od odeslání finančních prostředků, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 1 835,47 %. Namísto sjednaného úroku z prodlení ve Smlouvě ve výši 0,1% denně žalobkyně v žalobě uplatnila úrok z prodlení ve výši dle předpisů práva občanského. Ke Smlouvě žalobkyně doložila k důkazu rovněž všeobecné obchodní podmínky a formulář s předsmluvními informacemi, s jejichž obsahem žalovaný podpisem Smlouvy vyjádřil souhlas, způsob uzavření Smlouvy (prostředky komunikace na dálku) je uveden přímo ve Smlouvě a rovněž v  všeobecných obchodních podmínek. Lze tedy shrnout, že Smlouva byla uzavřena mezi účastníky prostředky komunikace na dálku způsobem popsaným v žalobě.

Poskytnutí zápůjčky žalobkyně doložila potvrzením o provedené platbě ze dne 23.2.2021, ze kterého vyplývá, že dne 23.2.2021 byla z účtu žalobkyně na účet žalovaného č. bankovní účet poukázána částka 12 000 Kč, bankovní identitu žalovaného žalobkyně prokázala výpisem z účtu žalovaného získaného prostřednictvím služby Kontomatik (v rámci této služby žadatel o spotřebitelský úvěr poskytne souhlas poskytovateli spotřebitelského úvěru k získání výpisu z účtu žadatele o spotřebitelský úvěru, a to přímo od jeho banky). V den poskytnutí zápůjčky vystavila žalobkyně žalovanému fakturu znějící na částku 14 700 Kč s datem splatnosti dne 20.3.2021.

Žalobkyně před poskytnutím úvěru dle svého tvrzení prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to lustrací v rámci veřejně dostupných registrů (tato skutečnost není důkazně podložena) a dotazem na měsíční příjmy a výdaje žalovaného – viz žalobkyní doložený dotazník.

Žalobkyně soudu předložila předžalobní výzvu k úhradě ze dne 7.12.2021 včetně dokladu o jejím odeslání žalovanému z téhož dne. Žalovaný byl v rámci výzvy poučen o možnosti soudního vymáhání dluhu.

4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:

Podle a násl. , v platném znění, dále jen„ o. z.“, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

Podle § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

Podle a 87 , o spotřebitelském úvěru, ve znění , účinného od 7.5.2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. ze dne 20.3.2019„ Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná ( obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spořebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období..“

Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla Smlouvou uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o.z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru včetně sjednaného úroku a sjednaných poplatků ve lhůtě stanovené Smlouvou. Žalovaný před podáním žaloby neuhradil ničeho. Žalobkyně má právo na vrácení pouze dosud zcela neuhrazené jistiny poskytnuté zápůjčky v částce 12 000 Kč, Smlouvu považuje soud za neplatnou z níže popsaných důvodů.

Žalobkyně nedoložila soudu splnění povinnosti uložené jí v rámci ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť soudu dostatečně nepopsala a důkazně nepodložila, jakým způsobem a s jakým výsledkem prověřila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Žalobkyně dle svých tvrzení vyšla z lustrace v systému SOLUS, dále měla k dispozici výpis z účtu žalovaného prostřednictvím služby Kontomatik a dále rovněž formulář vyplněný žalovaným, kde žalovaný uvedl název svého zaměstnavatele, a dále bez bližší specifikace též souhrn měsíčních příjmů a výdajů. Lustraci ve veřejně dostupných rejstřících žalobkyně soudu blíže nespecifikovala a důkazně nepodložila, tvrzení žalovaného ohledně jeho zaměstnavatele, příjmů a výdajů neověřovala. Žalobkyně se nedostavila k nařízenému ústnímu jednání a soud ji tak neměl možnost poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání těchto skutkových tvrzení. Smlouvu je tak třeba považovat za absolutně neplatnou v souladu s aktuálním zněním zákona o spotřebitelském úvěru. Přestože byla Smlouva uzavřena před novelou zákona o spotřebitelském zákonu provedenou , neprokázání povinnosti poskytovatele úvěru řádně prověřit úvěruschopnost úvěrovaného má stejný dopad (absolutní neplatnost) i na spotřebitelské úvěry uzavřené před datem účinnosti této novely (tj. před datem 7.5.2022), jak vyplývá k bohaté judikatury Nejvyššího soudu – viz např. výše zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. ze dne 20.3.2019

6. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 12 000 Kč, které má soud za prokázané, je tedy s ohledem na neplatnost Smlouvy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o.z. -„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí: „ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o.z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému částku ve výši 12 000 Kč, žalovaný před podáním žaloby neuhradil žalobkyni ničeho, soud tedy částku ve výši 12 000 Kč posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalovaný byl vyzván k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 7.12.2021, písemnost byla žalovanému odeslána 7.12.2021, následujícího dne se písemnost mohla dostat do dispozice žalovaného, od 9.12.2021 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 10.12.2021 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu o.z. ve výši vyplývající z ustanovení , a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného.

Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena – viz výrok II rozsudku.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 563 Kč, přičemž tato částka představuje 25 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 068 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů. Soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí při zvažování poměru úspěchu ve věci zohlednit celý předmět řízení, tedy i příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku.

8. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů podle , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty, sám žalovaný se k soudu nedostavil a nenavrhl případný splátkový kalendář, který by odrážel jeho možnosti, ohledně kterých rovněž neuvedl soudu žádné skutečnosti.

takto:

Odůvodnění:

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , či exekucí dle příslušných ustanovení , exekučního řádu.