Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 57/2022-13
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 6 490 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 2 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 730,63 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 050 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 4 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 076,56 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 948,06 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 5 348,10 Kč a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 4 998,06 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 2 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 730,63 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 050 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 4 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 076,56 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 948,06 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 5 348,10 Kč a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 4 998,06 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá po žalované zaplacení částky 6 490 Kč (dlužná jistina ve výši 4 998,06 Kč a poplatky za služby ve výši 1 491,94 Kč) s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba (dále jen„ právnická osoba jméno“), uzavřela s žalovanou dne 16. 5. 2014 smlouvu o půjčce číslo na základě které právnická osoba jméno poskytl žalované finanční prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnická osoba jméno půjčenou částku a dále částku ve výši 4 440 Kč (tj. kapitalizované úroky ve výši 840 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 2 400 Kč), a to v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Celkem žalovaná uhradila částku 3 950 Kč. Pohledávka za žalovanou byla právnická osoba jméno postoupena dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalobkyně po žalované kromě dlužné jistiny žádá úrok z prodlení ve výši 1 807,19 Kč, úrok ve výši 5 348,10 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4 998,06 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrok ve výši 23,72% ročně z částky 4 998,06 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že právnická osoba jméno před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalované. Při posuzování úvěruschopnosti vycházel z údajů poskytnutých zákazníkem (žalovanou) v zákaznické kartě.
2. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní jsou dostačující a žalobkyně sdělila, že souhlasí s tím, aby soud rozhodl bez jednání, soud usnesením vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaná v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalované bylo usnesení doručeno dne 1. 4. 2022. Žalovaná se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila, soudu nic netvrdila ani nedoložila.
3. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že právnická osoba jméno uzavřel s žalovanou dne 16. 5. 2014 Smlouvu o půjčce číslo na základě které žalované poskytl částku 6 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 4 400 Kč, který tvoří úrok ve výši 840 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 2 400 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou dlužnou částku ve výši 10 440 Kč v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Žalovaná úvěrovou smlouvu vlastnoručně podepsala. Žalovaná uhradila částku ve výši 3 950 Kč, která byla započtena částečně na jistinu a částečně na poplatky. Dne 6. 12. 2019 postoupil právnická osoba jméno na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni pohledávku za žalovanou a o tomto postoupení byla žalovaná informována oznámením ze dne 6. 12. 2019.
4. Soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. právnická osoba jméno a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“). Před poskytnutím úvěru byl právnická osoba jméno povinen na základě § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), řádně zkoumat úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v tomto řízení pouze tvrdila, že právnická osoba jméno řádně prověřil úvěruschopnost žalované, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Tato tvrzení ovšem soudu nikterak nedoložila. Vzhledem k této skutečnosti žalobkyně neunesla důkazní břemeno a soud vychází z toho, že právnická osoba jméno neprověřil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, a proto je smlouva o zápůjčce ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Tato neplatnost je ve smyslu § 588 o. z. neplatností absolutní, neboť takový postup odporuje zákonu a i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek, když pomíjí požadavek na ochranu spotřebitele (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 217/2018 ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019). Žalobkyně tak má ve smyslu § 2991 o. z. nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalované skutečně poskytnuto po odečtení plateb přijatých od žalované (půjčeno 6 000 Kč, zaplaceno 3 950 Kč). Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť ji s ohledem na shora uvedené shledal nedůvodnou. Pro úplnost soud dodává, že i kdyby smlouvu o spotřebitelském úvěru shledal platnou (tj. za předpokladu, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované), soud považuje dle § 588 o. z. za absolutně neplatné ujednání o poplatku za zápůjčku s ohledem na to, že výše tohoto poplatku (4 400 Kč) je s ohledem na výši poskytnuté částky žalované (6 000 Kč) zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z.
5. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalovaná byla ve věci úspěšná z větší části a měla by vůči žalobkyni právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, ale žádné náklady jí nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.).