Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 109/2020-96
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 9.200 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5.000 Kč,
s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.000 Kč od 11. 2. 2020 do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení částky ve výši 4.200 Kč,
s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9.200 Kč od 1. 11. 2019 do 10. 2. 2020,
a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4.200 Kč od 11. 2. 2020 do zaplacení,
zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5.000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.000 Kč od 11. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části o zaplacení částky ve výši 4.200 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9.200 Kč od 1. 11. 2019 do 10. 2. 2020, a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4.200 Kč od 11. 2. 2020 do zaplacení, <b>zamítá.</b> III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 24. 2. 2020 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 9.200 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9.200 Kč od 1. 11. 2019 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou žalovaný dne 2. 7. 2019 uzavřel s žalobcem (dříve vystupující pod obchodní firmou právnická osoba), na základě které žalobce žalovanému poskytl bankovním převodem částku ve výši 5.000 Kč. Žalovaný měl do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, přičemž žalobce žalovanému zasílá každý kalendářní měsíc výpis z úvěru s aktuální výší dluhu, výší minimální splátky a datem splatnosti. Kromě jistiny žalobce požadoval poplatek ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru – konkrétně ve výši 1.000 Kč za čerpání úvěru, úrok za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 20 % měsíčně – konkrétně 2.837 Kč, smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení po dobu prvních třech měsíců – konkrétně ve výši 363 Kč. Za datum splatnosti celé uplatněné částky žalobce označil datum 31. 10. 2019. Žalovaný na uvedený dluh neuhradil ničeho, proto žalobce uplatnil rovněž úrok z prodlení z dlužné částky 9.200 Kč od 1. 11. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.
Žalovaný se nevyjádřil ani k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, tedy jeho souhlas s tímto postupem byl presumován. Žalobce s takovým postupem souhlasil, soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
Soud provedl dokazování žalovaným nedatovanou a nepodepsanou smlouvou o spotřebitelském úvěru, kopií občanského průkazu žalovaného, výpisem z účtu žalobce za období od 1. 7. do
2. 7. 2019 o poskytnutí částky 5.000 Kč, předžalobní upomínkou ze dne 13. 1. 2020, podacím archem ze dne 14. 1. 2020, výpisy k revolvingovému úvěru ze dne 10. 12. 2019, 11. 11. 2019,
10. 10. 2019, 11. 9. 2019, 12. 8. 2019, výpisem z obchodního rejstříku žalobce, výpisem z účtu žalovaného za období 6. 5. 2019 – 31. 5. 2019, sdělením právnická osoba bank o majiteli
a disponentovi bankovního účtu, žalovaným nedatovanou a nepodepsanou smlouvou
o uživatelském účtu, a žádostí žalovaného o poskytnutí úvěru.
Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat,
oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 zákona
č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; dále jen„ o. z.“).
Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.
S ohledem na shora uvedené soud nemá za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva ve znění, v jakém byla soudu předložena, neboť nebyla žalovaným datována a vlastnoručně podepsána. Soud však vzal za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému na jeho bankovní účet částku 5.000 Kč. Jelikož nebyl prokázán právní důvod tohoto poskytnutí, soud považuje obdržení uvedené částky žalovaným za bezdůvodné obohacení. Vzhledem
ke skutečnosti, že v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný uvedenou částku žalobci vrátil, je povinen ji tomuto zaplatit. Na základě zjištěných skutečností a citovaných ustanovení právních předpisů tak soud žalobě ohledně jistiny ve výši 5.000 Kč vyhověl, jelikož její poskytnutí žalovanému vzal za zcela prokázané. Pokud se týká požadovaného úroku z prodlení, soud tento žalobci přiznal z uvedené částky 5.000 za dobu od 11. 2. 2020 do zaplacení, jelikož má za to, že do prodlení se žalovaný dostal právě až dnem 11. 2. 2020, což je den následující po dni, kdy byla žalovanému poskytnuta dodatečná lhůta k zaplacení dluhu dle předžalobní výzvy ze dne
13. 1. 2020 (splatnost 10. 2. 2020). Žádné dřívější datum splatnosti žalované částky totiž v řízení prokázáno nebylo, neboť nebylo prokázáno uzavření tvrzené úvěrové smlouvy. Soudu je z úřední činnosti známo, že sazba úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činila v prvním pololetí roku 2020 výši 10 % ročně, a proto ji žalobci přiznal v uvedené výši. Ve zbylé části uplatněného úroku z prodlení tak soud žalobu zamítl.
Lhůtu k zaplacení soud stanovil do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř).
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.
S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., obsahuje písemné vyhotovení rozsudku zkrácené odůvodnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.