Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 216/2021-53
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 12 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 18. 3. 2017 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 2 500 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 745,12 Kč,
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 18. 3. 2017 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 2 500 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 745,12 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 12 500 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od 18. 3. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně z titulu anonymizováno o anonymizováno číslo uzavřené dne 20. 2. 2017 mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba s. r. o., IČO (dále jen„ anonymizováno“), a žalovaným. V doplnění žaloby ze dne 20. 1. 2022 žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti tvrdila, že žalovaný sdělil anonymizováno údaje ohledně svých příjmových a majetkových poměrů, uvedl, že pracuje jako operátor anonymizováno ve společnosti právnická osoba s čistým příjmem 22 000 Kč. Dále žalovaný uvedl, že nemá žádné závazky po splatnosti, nehrozí mu úpadek, na vrácení půjčky mu zbývá dostatek finančních prostředků. Žalovaný uvedl, že jeho závazky nepřesahují 8 000 Kč anonymizováno tedy řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet a informace poskytnuté žalovaným náležitě ověřila.
2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že neuznává nárok žalobkyně na úrok z prodlení od 18. 3. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, ani požadavek na úhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně jej mohla kontaktovat po telefonu nebo prostřednictvím veřejné datové schránky, pokud měla špatnou nebo neaktuální adresu, na kterou nebyly písemnosti doručovány. Kdyby tak učinila, nedošlo by k navyšování pohledávky.
3. Žalobkyně v replice uvedla, že žalovaný o existenci dluhu věděl a nečiní ho sporným. Není pravdou, že žalovaného nekontaktovala, naopak několikrát jej k úhradě dluhu vyzvala, naposledy předžalobní upomínkou. Pokud žalovaný změnil svou adresu, bylo jeho povinností o tom žalobkyni informovat.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Z předložených listinných důkazů plyne následující skutkový stav:
1/ Žalovaný požádal anonymizováno o poskytnutí 10 000 Kč (prokázáno e-mailovou žádostí o anonymizováno – celé jméno žalovaného ze dne 17. 2. 2017).
2/ Dne 20. 2. 2017 anonymizováno a žalovaný uzavřeli prostřednictvím dálkových komunikačních prostředků Smlouvu o anonymizována dvě slova číslo. Žalovaný uvedl ve smlouvě svou kontaktní adresu adresa, stejná byla i adresa doručovací, a dále uvedl svůj bankovní účet č. bankovní účet. Na základě smlouvy anonymizováno poskytla žalovanému dne 20. 2. 2017 částku 10 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet, uvedený ve smlouvě dle jeho žádosti. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžité prostředky nejpozději do 17. 3. 2017, a to spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 500 Kč na bankovní účet anonymizováno uvedený ve smlouvě (prokázáno Smlouvou o zápůjčce anonymizováno číslo výpisem z podnikatelského konta jméno příjmení spořitelny za období 1. 2. 2017 - 28. 2. 2017, nesporná tvrzení účastníků).
3/ Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 4. 2017 převedla anonymizováno pohledávku ze smlouvy číslo za žalovaným na žalobkyni (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne
24. 4. 2017).
4/ Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 16. 10. 2019, která mu byla dne 17. 10. 2019 odeslána na adresu adresa (prokázáno předžalobní upomínkou vč. poštovního podacího archu, pořadové číslo).
6. Naopak nebyla prokázána tvrzení žalobkyně o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. K celému tvrzenému procesu zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně předložila formulář anonymizováno ze dne 17. 2. 2017, ve kterém jsou bez bližších podrobností uvedeny příjmy žalovaného ve výši 22 000 Kč, výdaje ve výši 8 000 Kč, zaměstnání žalovaného na pozici operátor internetu u zaměstnavatele právnická osoba, informace o prověření v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem a tvrzení žalovaného, že nemá žádné závazky po splatnosti a ani mu nehrozí úpadek, že mu na vrácení půjčky zbývá dostatek finančních prostředků. Z poskytnutého scanu OP, přijetí žádosti o půjčku zkoumání úvěruschopnosti nijak nevyplývá. Předložený výpis z účtu dokládá pouze to, že žalovanému bylo poskytnuto 10 000 Kč.
7. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil, uhrazení dlužné částky netvrdil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní.
8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
9. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“) a směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“).
10. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Podle § 142a odst. 1 o. s. ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.
16. anonymizováno coby zapůjčitel a žalovaný coby vydlužitel uzavřeli dne 20. 2. 2017 smlouvu o anonymizováno ve smyslu § 2390 o. z. Na základě této smlouvy anonymizováno poskytla žalovanému částku 10 000 Kč (čímž měla smlouva nabýt účinnosti). Žalovaný se zavázal vrátit anonymizováno poskytnutou anonymizováno ve výši 10 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí anonymizováno ve výši 2 500 Kč do 17. 3. 2017. Celková dlužná částka tak činila 12 500 Kč.
17. anonymizováno vystupovala v právním poměru s žalovaným jako podnikatel ve smyslu § 420 o. z., neboť při uzavírání a plnění smlouvy jednala v rámci své výdělečné činnosti, prováděné soustavně, samostatně, na vlastní účet a odpovědnost, živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku. Žalovaný vystupoval v právním poměru jako spotřebitel ve smyslu § 419 o. z. jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání. Proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.
18. Podle § 2 odst. 1 zákona je spotřebitelským úvěrem rovněž peněžitá zápůjčka poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Proto soud na uzavřenou smlouvu aplikoval rovněž právní úpravu zákona.
19. Soud dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 a § 588 o. z. absolutně neplatná, neboť anonymizováno poskytla žalovanému anonymizována dvě slova, aniž by řádně zkoumala schopnost žalovaného anonymizováno splácet.
20. Z předložených listinných důkazů neplyne, že anonymizováno řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, naopak bylo prokázáno, že anonymizováno tuto svou povinnost nesplnila. anonymizováno měla povinnost úvěruschopnost zkoumat individuálně, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele. Je nutné, aby poskytovatel anonymizována dvě slova při poskytování anonymizováno zkoumal přiměřeným způsobem reálnou a celkovou majetkovou situaci spotřebitele a k tomuto požadoval doložit příslušné listiny. Tento závěr je v souladu se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ve spojení s judikaturou anonymizováno dvora Evropské unie a Ústavního soudu. Jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další), čl. 8 směrnice a bod 26 znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle anonymizováno dvora zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019,
sp. zn. III. ÚS 4129/18, to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotvena nebo nikoli. S ohledem na citovaný nález proto soud musí zkoumat, zda poskytovatel úvěru prověřil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, tj. bez ohledu na to, že je v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru zakotveno, že tak činí jen k námitce spotřebitele (totéž konstatuje i anonymizováno dvůr Evropské Unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci
C číslo OPR- právnická osoba proti GK).
21. V posuzované věci předložila žalobkyně jako důkaz, že anonymizováno splnila svou povinnost zkoumat anonymizováno žalovaného, formulář, v němž je uvedeno, že žalovaný je zaměstnancem u zaměstnavatele právnická osoba na pozici operátor internetu. Jeho čistý měsíční příjem činí 22 000 Kč a výdaje 8 000 Kč. Výpočet příjmy minus výdaje tak vychází na 14 000 Kč disponibilního příjmu. Jde zjevně jen o převzetí neověřených údajů od žalovaného (viz i e-mail s předmětem anonymizováno o půjčku – celé jméno žalovaného). Žádné doklady o příjmech či výdajích žalovaného žalobkyně soudu nepředložila, ověření údajů od žalovaného ani netvrdila. Již jen z žalobních tvrzení je tedy zřejmé, že NC nepostupovala při zkoumání úvěruschopnost žalovaného řádně, a takový postup nepovažuje soud za dostačující. anonymizováno si nevyžádala od žalovaného výpisy z účtu, výplatní lístky, pracovní smlouvu či jiný doklad, z něhož by bylo možné prověřit příjmy a výdaje žalovaného; spokojila se s tvrzeními žalovaného, aniž by je jakkoli ověřila.
22. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou anonymizováno postoupila své nároky ze smlouvy dle § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. ve výši dosud nesplacené jistiny zápůjčky, tj. 10 000 Kč, pročež soud žalobě v tomto rozsahu výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl.
23. Co se úroku z prodlení týče, soud nepřisvědčil argumentaci žalovaného, podle níž žalobkyně nemá na úrok z prodlení právo, neboť žalobkyně žalovaného nekontaktovala. Soud vyšel z § 1958 odst. 1 o. z., podle něhož je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. V posuzované věci sice byla smlouva absolutně neplatná, anonymizováno a žalovaný si však v jejím textu (čl. 2) sjednali jediné (jednoznačné a jednorázové) datum splatnosti, a sice 17. 3. 2017, takže žalovanému muselo být jasné, že přinejmenším zapůjčenou částku (jistinu), o níž se obohatil, musí NC do 17. 3. 2017 vrátit. Soud tedy přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť ohledně této částky je žalovaný od 18. 3. 2017 plněním své peněžité povinnosti v prodlení.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal částečně úspěšné žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 745,12 Kč, přičemž tato částka představuje 60 % z jejich celkové výše 4 575,20 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 80 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20 %). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14 odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 12 500 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. učiněných před podáním žaloby včetně (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 12 500 Kč sestávající z částky 1 620 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. učiněný po podání žaloby (vyjádření ve věci samé z 6. 9. 2021), včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., jedné paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 120 Kč ve výši 655,20 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady (resp. jejich 60 % z důvodů popsaných výše) k rukám zástupce žalobkyně.
25. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a další údaje (čísla smluv, vyúčtování, vyúčtované položky), čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t.
26. Argumentaci žalovaného, že žalobkyně nemá na náhradu nákladů řízení právo, soud nepřisvědčil. Podle § 142a odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen odeslat předžalobní výzvu žalovanému na jeho doručovací, resp. poslední známou adresu. To žalobkyně učinila, když předžalobní výzvu dne 17. 10. 2019 odeslala na adresu uvedenou žalovaným ve smlouvě. Do datových schránek jsou povinny zasílat písemnosti pouze orgány veřejné moci, nikoli subjekty soukromého práva (fyzické a právnické osoby).
27. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,
může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).