Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 138/2022-23
Okresní soud v Písku rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Mörtlem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
t. č. Vazební věznice a anonymizováno příjmení příjmení
o zaplacení 1 485 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 485 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 84,38 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 485 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 84,38 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 1 485 Kč se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni 15. 2. 2022 částkou 84,38 Kč. Podání žaloby odůvodnila tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a dne 1. 4. 1988 se přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. V důsledku uvedeného žalovanému vznikla povinnost platit žalobkyni televizní poplatek v zákonem stanovené výši. Žalovaný však své zákonné poplatkové povinnosti nedostál, neboť nezaplatil televizní poplatky za období od ledna do listopadu 2021 Celkem tak žalovaný nezaplatil žalobkyni televizní poplatky ve výši 1 485 Kč (11 x 135 Kč).
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včasný odpor. Žalovaný v odporu proti platebnímu rozkazu uvedl, že již není majitelem televizního přijímače a nemá ani adresu, na které by tento mohl mít. Žalovaný navíc byl v roce 2021 ve výkonu trestu odnětí svobody, takže televizní přijímač neměl. Žalovaný též zdůraznil, že přihláška poplatníka televizních poplatků byla podána již před 34 lety.
3. K výzvě soudu ze dne 7. 6. 2022, aby doplnil svá tvrzení o tom, kdy a jakou formou odhlásil svoji osobu z evidence poplatníků televizního poplatku vedené žalobkyní jako provozovatelem vysílání ze zákona a označil k tomuto tvrzení relevantní důkazy, žalovaný ve svém podání ze dne 19. 6. 2022 uvedl, že od doby přihlášení v roce 1988 změnil bydliště, oženil se, rozvedl se a nyní má bydliště hlášeno na adrese městského úřadu. Požadované tak není schopen doložit, může poskytnout pouze svoje čestné prohlášení, které připojuje. V připojeném prohlášení pak žalovaný uvedl, že není majitelem žádného televizního přijímače a není konzumentem služeb žalobkyně.
4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu ze dne 7. 6. 2022, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, i když které byl upozorněn, že nevyjádří-li se k výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný byl v období od ledna do listopadu 2021 veden v příslušné evidenci jako poplatník televizního poplatku, přičemž byl z tohoto titulu povinen platit žalobkyni televizní poplatky v měsíční výši 135 Kč. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a televizní poplatky v uvedeném období neplatil. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný dluží žalobkyni na televizním poplatku za období od ledna 2021 do listopadu 2021 částku 1 485 Kč (11 měsíců x 135 Kč).
6. Žalobě bylo jako zcela důvodné vyhověno podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve spojení s § 6 a § 7 odst. 2 citovaného zákona. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. Nad rámec zde uvedeného soud ve vztahu k obranné argumentaci žalovaného doplňuje, že není rozhodné, zda žalovaný skutečně televizní přijímač v rozhodném období vlastnil či nikoli, neboť pro oprávněnost nároku žalobkyně je rozhodující pouze tolik, zda byl přihlášen jako poplatník televizního poplatku v příslušné evidenci. Pokud žalovaný neprokázal, že se z evidence poplatníků televizního poplatku odhlásil, v důsledku čehož by došlo k zániku jeho povinnosti platit televizní poplatek, pak nelze dojít k jinému závěru, než že žalobkyni nárok na poplatky za požadované období vznikl a žalobní nárok je v celém rozsahu důvodný. Na tomto závěru pak nemůže z prezentovaných důvodů nic změnit ani čestné prohlášení žalovaného adresované k soudu.
7. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalobkyně tvoří paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony právní služby po 100 Kč (písemný návrh a předžalobní výzva) podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 600 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů, neboť náklady vynaložené žalobcem na právní zastoupení nelze ve smyslu nálezů Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 3344/12 a sp. zn. I. ÚS 3705/14 považovat za náklady účelně vynaložené na uplatňování práva, neboť žalobkyně disponuje vlastním právním oddělením, a je tak v jejích možnostech zajistit vymáhání nezaplacených televizních poplatků ve skutkově či právně nikoli složitých případech vlastními silami.
8. Tento rozsudek obsahuje zjednodušené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozsudkem splněny řádně a včas, může se oprávněný domáhat jejich splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.