Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
78 C 17/2022-23
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Němečkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 586 021,24 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 586 021,24 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 26 132,31 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 152,79 Kč, s úrokem ve výši 6,9% ročně z částky 586 021,24 Kč od 16. 3. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 586 021,24 Kč od 16. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 63 226,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 586 021,24 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 26 132,31 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 152,79 Kč, s úrokem ve výši 6,9% ročně z částky 586 021,24 Kč od 16. 3. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 586 021,24 Kč od 16. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 63 226,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu uzavřené smluv mezi společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným. První nárok vyplýval ze smlouvy o úvěru Konsolidace a refinancování číslo uzavřené dne 20. 11. 2018, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 654 777 Kč a to za účelem úhrady dluhů žalovaného. Přičemž částka 40 847 Kč byla použita na úhradu osobního neúčelového úvěru ze dne 24. 10. 2017 u právnická osoba s.r.o., částka 404 000 Kč byla použita na úhradu spotřebního úvěru u právního předchůdce žalobkyně ze dne 22. 10. 2018, částka 194 880 Kč byla použita na úhradu osobního neúčelového úvěru ze dne 3. 5. 2018 u právnická osoba s.r.o. a částka 5 050 Kč byla použita na úhradu dluhu na kreditní kartě u společnosti právnická osoba ze dne 24. 4. 2018. Částka 10 000 Kč byla poskytnuta jako úvěr bez určení účelu. Žalovaná se poskytnutý úvěr zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s úrokem ve výši 6,9% ročně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit ve 120 měsíčních splátkách po 7 688 Kč, přičemž první splátka měla být, dle uzavřené smlouvy, uhrazena k 19. 12. 2018. Žalovaný úvěr řádně neuhradil a zaplatil pouze 68 755,76 Kč. Žalovaný neuhradil zbytek dluhů ani přes zaslanou předžalobní upomínku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. 8. 2018 mezi právním předchůdcem žalobkyně a právnická osoba, a.s. IČO, resp. smlouvou mezi právnická osoba, a.s. a žalobkyní ze dne 8. 4. 2021 došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalobkyně se domáhala toliko vydání bezdůvodného obohacení, které představuje nesplacenou část jistiny ve výši 586 021,24 Kč, dále požadovala kapitalizovaný úrok ve výši 26 132,31 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2 152,79 Kč, úrok ve výši 6,9% ročně z jistiny od 16. 3. 2021 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25% z jistiny od 16. 3. 2021 do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním: ze smlouvy o úvěru Konsolidace a refinancování ze dne 20. 11. 2018 a karty zákazníka soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel smlouvu, dle níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 654 777 Kč, žalovaný se zavázal jistinu vrátit spolu se sjednanými úhradami, a to vše ve 120 měsíčních splátkách po 7 668 Kč. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil na dluh částku 68 755,76 Kč. Nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný splatil jakoukoli částku nad rámec tvrzení žalobkyně.
4. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 5. 2021 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu dne 27. 5. 2021, v níž ho vyzvala k uhrazení zbývající části dluhu a upozornila ho na možnost soudního vymáhání pohledávky.
5. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smluv o postoupení pohledávek uzavřené dne 25. 3. 2021 mezi společností právnická osoba a anonymizováno právnická osoba a dále smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 4. 2021 mezi právnická osoba a.s. a žalobkyní, stejně tak jako ze seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek zaslané žalovanému.
6. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to bez ohledu na další zkoumání, zda smlouva, která byla mezi účastníky uzavřena, či některá ujednání v ní, jsou platná či nikoli. Žalovanému byla dne 20. 11. 2018 poskytnuta výše uvedená částka úvěru, ten na dluh v rozporu s uzavřenou smlouvou uhradil pouze částku 68 755,76 Kč, zbývající částku nevrátil. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze uhrazení zbývající část jistiny, tj. rozdílu mezi částkou, kterou žalovanému právní předchůdce žalobkyně poskytl a částkou, kterou žalovaný uhradil, spolu s úroky z této částky. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
8. Soud žalovanému v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uložil povinnost zaplatit žalobci z dlužné částky požadovaný zákonný úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 63 226,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 23 442 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 586 021,24 Kč sestávající z částky 10 600 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., vše zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu Praha, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.