Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 50/2022-15

Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa žalované

o zaplacení 17 073,10 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit částku 12 000,01 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 000,01 Kč ve výši 8,25 % ročně od 26. 2. 2022 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 1 507,19 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 13 507,2 Kč ve výši 8,25 % ročně od 23. 12. 2021 do 25. 2. 2022, zákonný úrok z prodlení z částky 1 507,19 Kč ve výši 8,25 % ročně od 26. 2. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 805,99 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 12 846,25 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a částku 3 565,9 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 995,02 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit částku 12 000,01 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 000,01 Kč ve výši 8,25 % ročně od 26. 2. 2022 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 1 507,19 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 13 507,2 Kč ve výši 8,25 % ročně od 23. 12. 2021 do 25. 2. 2022, zákonný úrok z prodlení z částky 1 507,19 Kč ve výši 8,25 % ročně od 26. 2. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 805,99 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 12 846,25 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a částku 3 565,9 Kč, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 995,02 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení jednak částky 13 507,2 Kč s příslušenstvím a náklady spojenými s uplatněním pohledávky a jednak částky 3 565,9 Kč coby smluvní pokuty. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne datum uzavřela se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen jako„ původní věřitel“) smlouvu o úvěru číslo. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala spolu s jistinou úvěru uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den datum. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Do sjednané doby splatnosti úvěru žalovaná uhradila částku ve výši 2 999,99 Kč, která odpovídá jedné řádně uhrazené splátce. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 1 492,80 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 1 507,19 Kč. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky 24 888,01 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 13 507,20 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 11 380,81 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni datum. Ode dne datum je žalovaná v prodlení, v důsledku čehož vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Následně původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalované, žalobkyně učinila rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalované neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Rozklad žalované pohledávky za žalovanou je tak následující: nesplacená jistina 13 507,20 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 1 167,94 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 6 559,33 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 243,98 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2 409,56 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 1 465,44 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 13 507,20 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně (dle opravného vyjádření žalobkyně ze dne datum), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 805,99 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 13 507,20 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a smluvní pokuta ve výši 3 565,90 Kč. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobkyni postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako kapitalizovaný úrok. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku 12 846,25 Kč je tak tvořena součtem nesplaceného úroku 1 167,94 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6 559,33 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 243,98 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2 409,56 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 1 465,44 Kč. Vzhledem k tomu, že zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni postoupen kapitalizovanou částkou, představuje tento v žalobním návrhu kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši po revizním přepočtu, jak je uvedeno výše. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od datum z jistiny ve výši 13 507,20 Kč. V rámci žalobního návrhu pak žalobkyně ku prospěchu žalované nenárokuje náhradu za všechny úkony mimosoudního vymáhání pohledávky, ale pouze za část z nich, a to tak, že si nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 690 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 1× 39 Kč a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 3× 217 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli v souladu se 4. odstavcem na 1. straně smlouvy pod rekapitulací závazku právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobkyně ku prospěchu žalované požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 13 507,20 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od datum do datum. Žalobkyně tak po žalované nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 3 565,90 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně zaslala žalované poslední upomínku dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu , , (dále jen „“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě, zatímco žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.

3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností k témuž dni, bylo zjištěno, že původní věřitel, spol. právnická osoba, IČO, postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna původním věřitelem jako postupitelem dopisem ze dne datum, který byl předán k poštovní přepravě dne datum, jak je patrné z podacího archu.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Ze smlouvy o úvěru číslo ve spojení s přílohou číslo kterou tvoří předpis splátek, (dále též jen„ smlouva“) soud zjistil, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva o úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku 15 000 Kč, přičemž podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že uvedená částka jí byla předána v hotovosti v místě jejího bydliště. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit s navýšením o celkem 12 888 Kč (sestávajícím z úroku ve výši 1 444 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 1 394 Kč a inkasního poplatku ve výši 2 700 Kč) ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč. První splátku byla přitom žalovaná povinna uhradit do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka byla splatná vždy do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. V této souvislosti bylo ve smluvních podmínkách smlouvy o úvěru ve vazbě na počet sjednaných splátek uvedeno, že roční zápůjční úroková sazba činí 15 % a RPSN 272,44 %.

6. Z oznámení žalobkyně jako postupníka o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dopisem ze dne datum plyne, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky vzniklé na základě smlouvy číslo v celkové výši 38 514,72 Kč, s datem splatnosti dne datum.

7. Z předžalobní výzvy ze dne datum ve spojení s podacím archem ze dne datum soud zjistil, že žalované byla zaslána výzva s upozorněním, že neuhradí-li žalovaná dluh ve stanovené lhůtě, obrátí se žalobkyně žalobou na příslušný soud.

8. Podle , , každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě sd a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

9. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především článku 36y.

12. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , dále například sp. zn. se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.

13. Z veřejně dostupné databáze na webu České národní banky (dále jen„ ČNB“), databáze časových řad ARAD, tabulky B1 číslo je zřejmé, že průměrnou úrokovou sazbou korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let včetně (kategorie UK4) v lednu 2020, kdy byla uzavřena smlouva číslo žalované poskytnut úvěr, byla sazba ve výši 8,19 % ročně.

14. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle , tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. Soud tak učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

15. Mezi žalovanou a původním věřitelem, spol. právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o.z., na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud shledal za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. § 577 o.z. je vyloučena. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. , ve spojení s daty z databáze na webu ČNB by bylo možné akceptovat úrok ve výši trojnásobku průměrné úrokové sazby srovnatelných úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, tj. úrok ve výši 24,57 % ročně. V daném případě však RPSN činí 272,44 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady úvěru jako roční procento, je zřejmé, že částka, kterou měla žalovaná zaplatit nad rámec půjčené částky, tj. navýšení úvěru ve výši 15 000 Kč o 12 888 Kč při délce trvání úvěru 14 měsíců, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného pro úvěry v daných obdobích. Struktura částky, která měla být vrácena je nastavena tak, aby obcházela zákon, pokud jde o sjednanou výši smluvního úroku, který je stanoven částkou 1 444 Kč, což odpovídá 9,63 % jistiny, avšak u ostatních položek (úhrada za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek) představuje jejich součet částku 11 444 Kč, tj. 76,25 % jistiny. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala žalobkyni v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, představuje 85,92 % poskytnuté jistiny. Taková výše poplatku se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. a ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o úvěru jako celek uzavřenou mezi žalovanou a původním věřitelem dne datum je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 588 o.z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalované) jakožto slabší smluvní strany, když sjednané náklady úvěru svou výší ani zdaleka neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty, a jsou spotřebiteli účtovány v částkách nepoměrně vyšších oproti sjednanému úroku z úvěru, čehož účelem je obejít zákon s ohledem na maximální možnou výši sjednaného úroku. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud nárok žalobkyně vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z., kdy žalovaná se na úkor právního předchůdce žalobkyně (původního věřitele) plněním, které jí poskytl na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatila, a proto je povinna vydat žalobkyni částku 12 000,01 Kč, která odpovídá rozdílu mezi poskytnutou jistinou 15 000 Kč a částkou 2 999,99 Kč, kterou žalovaná již uhradila. Pokud jde o prodlení, v oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě učiněným žalobkyní dopisem ze dne datum byla žalované stanovena splatnost dluhu nejpozději do datum. Od dne následujícího, tedy od datum tak nastalo na straně žalované prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle o.z. ve spojení s  a 2 v žalobkyní požadované výši 8,25 % ročně. Ve zbytku byla žaloba s ohledem na výše uvedené zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit smluvní pokuty, poplatky, obchodní úroky.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 995,02 Kč, přičemž tato částka představuje 40,58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70,29 % a úspěchu žalované v rozsahu 29,71 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 073,10 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

17. Podle soud uložil žalované částku dle výroku I. tohoto rozsudku i náhradu nákladů řízení zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

18. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.