Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 C 233/2016-282
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
bytem adresa
zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
sídlem adresa
zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa, PSČ obec a číslo
o zapl. 800 000 Kč s přísl.
takto:
I. Žaloba o uložení povinnosti žalované uhradit žalobci částku 800 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně ode dne 20. 12. 2015 do zaplacení se zamítá.
II. Žalobce je povinen na nákladech řízení žalované zaplatit 85 968 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o uložení povinnosti žalované uhradit žalobci částku 800 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně ode dne 20. 12. 2015 do zaplacení se zamítá. II. Žalobce je povinen na nákladech řízení žalované zaplatit 85 968 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [jméno] [příjmení].
1. Ve věci jde o spor o pojistné plnění ze smluvního životního pojištění.
2. Žalobce tvrdil, že dne 3. 4. 2012 uzavřel se žalovanou pojistnou smlouvu č. 4703024628 o rizikovém životním pojištění. Touto pojistnou smlouvou bylo mj. sjednáno jednorázové pojistné plnění ve výši 800 000 Kč pro případ plné invalidity. Dne 11. 3. 2015 byly u žalobce zjištěny příznaky anonymizováno nemoci Nemoc byla potvrzena následnými vyšetřeními. Na základě této skutečnosti byl ode dne 17. 9. 2015 žalobci přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Tato invalidita zakládá právo na pojistné plnění z uzavřené pojistné smlouvy. Dne 9. 11. 2015 bylo žalované doručeno oznámení o pojistné události. Žalovaná na základě oznámení o pojistné události dne 4. 12. 2015 účelově odstoupila od pojistné smlouvy a uzavřela pojistnou událost jako bezpředmětnou. Žalobce tvrdil, že odstoupení od smlouvy je z určitých důvodů absolutně neplatné a nebylo uplatněno v zákonné lhůtě 2 měsíců od zjištění skutečností, které by případně opravňovaly žalovanou k odstoupení. Žalobce navrhl, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci 800 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně ode dne 20. 12. 2015 do zaplacení.
3. Žalovaná uplatněný návrh neuznala. Tvrdila, že v době sjednání pojistné smlouvy byl žalobcův zdravotní stav zhoršený, což žalobce zamlčel, a že žalobce odpověděl nepravdivě na dotazy o jeho zdravotním stavu. Žalovaná by při znalosti žalobcova zdravotního stavu pojistnou smlouvu neuzavřela. U žalobce se před uzavřením pojistné smlouvy projevilo degenerativní onemocnění mozku, které bylo následně diagnostikováno jako anonymizováno nemoc. Sjednání pojistné smlouvy se jeví jako účelové s vědomím zhoršeného zdravotního stavu žalobce. Žalovaná proto podle § 23 zákona o pojistné smlouvě odstoupila od pojistné smlouvy, a to v prekluzivní 2měsíční lhůtě. Vzhledem k tomu, že žalobce toto odstoupení rozporoval, tak žalobkyně pro případ, že by odstoupení nevedlo k zániku pojištění, odmítla plnění podle § 24 zákona o pojistné smlouvě pro zamlčení skutečností, které byly příčinou pojistné události. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.
4. Soud má za prokázány následující skutečnosti.
5. Dne 3. 4. 2012 spolu žalobce a žalovaná uzavřeli pojistnou smlouvu č. 4703024628 o rizikovém životním pojištění. Pojištění bylo sjednáno mj. pro případ plné invalidity, pro nějž byla sjednána pojistná částky 800 000 Kč. Uzavření pojistné smlouvy a její obsah byly prokázány kopií pojistné smlouvy„ Rizikové životní pojištění“ ze dne 3. 4. 2012 č. 4703024628 a„ Pojistky – Rizikové životní pojištění“.
6. Podle pojistné smlouvy tvoří její nedílnou součást pojistné podmínky. Obsah těchto pojistných podmínek byl prokázán„ Pojistnými podmínkami pro Rizikové pojištění ze dne 1. 7. 2011“.
7. Ke dni 17. 9. 2015 byl žalobce uznán invalidním, přičemž míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena na 70 %. Prokazuje to kopie„ Posudku o invaliditě“ OSSZ Ústí nad Labem ze dne 8. 10. 2015 č. j. LPS/2015/3653.
8. Dne 9. 11. 2015 bylo žalované doručeno oznámení pojistné události – invalidity s tím, že k invaliditě vedla nemoc„ anonymizována dvě slova“; pojistná událost byla označena číslem 15-24-8010-40005. Prokazuje to kopie„ Oznámení pojistné události – Invalidita“ s podacím razítkem žalované s datem 9. 11. 2015.
9. Dopisem ze dne 11. 11. 2015 MUDr. jméno příjmení, kterou žalovaná pověřila posouzením zdravotního stavu žalobce, požádala MUDr. jméno příjmení o výpis ze žalobcovy zdravotní dokumentace. Dne 18. 11. 2015 anonymizováno příjmení doručil žalované požadovaný výpis ze zdravotnické dokumentace. Prokazuje to kopie dopisu anonymizováno Z. příjmení ze dne 11. 11. 2015 a„ Výpis ze zdravotnické dokumentace“ podepsaný anonymizováno příjmení s připojenými lékařskými zprávami.
10. Dne 13. 11. 2015 rozhodla Česká správa sociálního zabezpečení o přiznání invalidního důchodu žalobci pro invaliditu třetího stupně; rozhodnutí nabyl právní moci 28. 12. 2015. Prokazuje to kopie„ Rozhodnutí“ České správy sociálního zabezpečení ze dne 13. 11. 2015 č. j. R-13 2015 – 426/750 623 2415 (84)
11. Dopisem ze dne 4. 12. 2015 žalovaná sdělila žalobci, že uplatňuje právo dané § 23 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě a odstupuje od pojistné smlouvy č. 4800009487 od počátku a že„ nahlášená pojistná událost č. 2015 -24-8010-40005 invalidita pojištěného byla uzavřena jako bezpředmětná“.
12. Dopisem ze dne 28. 1. 2016 zástupce žalobce odmítl odstoupení žalované od smlouvy ze dne 4. 12. 2015 a požádal o zaslání plnění z pojistné smlouvy do 30 dnů od obdržení dopisu s tím, že v opačném případě je zmocněn k podání žaloby. Dopis byl zaslán žalované dne 4. 2. 2016. Prokazuje to kopie dopisu zástupce žalobce ze dne 28. 1. 2016 („ Věc: Vyjádření k odstoupení od smlouvy“) a poštovního„ Podacího lístku“ s datem podání 4. 2. 2016.
13. Dopisem ze dne 7. 3. 2016 žalovaná sdělila zástupci žalobce, že pro případ, že by odstoupení od pojistné smlouvy nevedlo k zániku pojištění, odmítla plnění z pojistné smlouvy pro zamlčení skutečností, které byly příčinou pojistné události a při jejichž znalosti by pojistnou smlouvu za stejných podmínek neuzavřela, a že tedy nadále trvá na svém stanovisku nevyplatit žalobci pojistné plnění. Prokazuje to kopie dopisu žalované ze dne 7. 3. 2016 („ Vyjádření k předžalobní výzvě“).
14. Soud má za prokázané tvrzení žalované, že žalobce při sjednávání pojistné smlouvy zodpověděl nepravdivě a neúplně písemné dotazy žalované. Dotazy byly součástí zdravotního dotazníku, který je obsažen v pojistné smlouvě. Žalobce na všechny otázky v dotazníku, jež se tázaly na přítomnost onemocnění, úrazů, léčení, vyšetření a užívání léků apod., odpověděl negativně (z možností„ ano“„ ne“ žalobce vyznačil možnost„ ne“). Žalobce však přede dnem 3. 4. 2012, kdy uzavřel pojistnou smlouvu:
-) Podle lékařské zprávy anonymizována dvě slova, a.s., příjmení nemocnice, ze dne 30. 10. 2008 žalobce již několik let udával náhlou poruchu zraku. Žalobce tak odpověděl nepravdivě na otázku, zda má nebo měl onemocnění oka (otázka 2.e).
-) Podle lékařské zprávy anonymizována dvě slova, a.s., příjmení nemocnice, ze dne 28. 1. 2009, žalobce podstoupil vyšetření MG mozku. Žalobce tak odpověděl nepravdivě na otázku, je-li pod lékařským dohledem (otázka 3.b).
-) Podle lékařské zprávy anonymizována dvě slova, a.s., příjmení nemocnice, ze dne 19. 1. 2012 byl žalobce vyšetřován neurologicky pro problémy se zrakem. Žalobce tak odpověděl nepravdivě na otázku, zda má nebo měl onemocnění oka (otázka 2.e).
-) Podle lékařské zprávy anonymizována dvě slova, a.s., příjmení nemocnici, byl žalobce v době od 19. 1. do 24. 1. 2012 hospitalizován na klinice anesteziologie, peripoerační a intenzivní medicíny, a to mj. pro vertigo a diplopii při pohledu doprava – náhle vzniklé po probuzení, opakované problémy s visem OP s tím, že byl vyšetřován jako susp. RS již před 12 lety; doporučeny léky na hypertensi. Žalobce tak nepravdivě odpověděl na otázku, zda má nebo měl onemocnění oka (otázka 2.e), na otázku, je-li pod lékařským dohledem (otázka 3.b), na otázku jestli má vysoký nebo kolísavý tlak (otázka 2.b) a zda užívá léky (otázka 3.b).
-) Podle lékařské zprávy anonymizována dvě slova, a.s., příjmení nemocnici, byl žalobce v době od 29. 2. do 3. 3. 2012 hospitalizován na neurologickém oddělení s diagnostickým závěrem„ recidivující mlhavé vidění /tak 3x do roka několik min/ cephalgie v čele (…) hypertenze léčená 10“, podle amnestických údajů„ Trvalá medikace: Prestarium neo 5 mg 1-0-0“. Žalobce tak nepravdivě odpověděl na otázku, zda má nebo měl onemocnění oka (otázka 2.e), jestli má vysoký nebo kolísavý tlak (otázka 2.b) a užívá-li léky (otázka 3.b).
-) Podle lékařské zprávy anonymizována dvě slova, a.s., příjmení nemocnici, ze dne 1. 3. 2012 se žalobce podrobil vyšetření mozku s popisem diagnózy mj. recidivující poruchy visu, mlhavé vidění, několik týdnů inkompletní paresa n. III lsin atd. Žalobce tak nepravdivě odpověděl na otázku, jestli má nebo měl onemocnění oka (otázka 2.e) a zda je pod lékařským dohledem (otázka 3.b).
-) Podle lékařské zprávy anonymizována dvě slova, a.s., příjmení nemocnice, ze dne 15. 3. 2012 žalobce podstoupil kardiologické vyšetření se závěrečnou diagnózou„ otevřené foramen ovale“. Žalobce tak odpověděl nepravdivě na otázku, zda má/měl onemocnění srdce (otázka 2.b).
15. Soud má za prokázané tvrzení žalované, že žalovaná by při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů pojistnou smlouvu neuzavřela. Plyne to nejen z logiky věci (žalovaná by se za daných podmínek sotva zavázala k pojistnému plnění, kdyby věděla, že není pravda, že žalobce je zcela zdráv), ale výslovně i z dopisu žalované ze dne 4. 12. 2015, kterým žalovaná odstoupila od pojistné smlouvy. Případné neuzavření pojistné smlouvy vyplývá také z ujednání čl. 13 bodu 13.2 písm. e) PP, podle kterého„ Pojišťovna neplní ze škodních událostí: e) nemoci diagnostikované před počátkem pojištění, které pojištěný neuvedl v dotazech na pojištěného v pojistné smlouvě“, popř. z ujednání čl. 13 bodu 13.4 písm. c) PP, podle kterého„ Pojišťovna je oprávněna snížit plnění až o jednu polovinu: c) zjistí-li, že oprávněnou osobou či pojištěným byly podány o vzniku pojistné události jiné informace, než které vyplynuly z šetření pojišťovny, nebo jí byly takovéto informace zamlčeny“. Z citovaných ujednání je zřejmé, že žalovaná by při znalosti skutečného žalobcova zdravotního stavu pojistnou smlouvu neuzavřela, popř. by ji neuzavřela ve stávající podobě.
16. Soud má za prokázáno, že žalovaná odstoupila od pojistné smlouvy ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy zjistila, že žalobce zodpověděl nepravdivě dotazy ve zdravotním dotazníku. Pojistná smlouva byla podepsána dne 3. 4. 2012. Žalovaný ve zdravotním dotazníku, který je součástí pojistné smlouvy, na otázky, jež směřovaly ke zjištění zdravotních potíží, odpověděl negativně. Ze samotné pojistné smlouvy tedy žalovaná nemohla zjistit nepravdivost či neúplnost žalobcových odpovědí. Tvrzení žalobce, že žalované byla v té době známa jeho zdravotnická dokumentace, nebylo prokázáno, protože žalobce k prokázání tohoto tvrzení označil jako důkaz výslech svědka jméno příjmení, který se žalobcem sjednával pojistnou smlouvu, ale tento svědek rozhodně popřel, že by mu žalobce předkládal nějaké lékařské zprávy. Dne 9. 11. 2015 žalobce oznámil žalované vznik pojistné události (odst. 8). Žalobce ani žalovaná netvrdili, že v době mezi podepsáním pojistné smlouvy a oznámením pojistné události nastala skutečnost, ze které žalovaná mohla zjistit nepravdivost či neúplnost odpovědí ve zdravotním dotazníku. V řízení nevyšlo najevo, že žalovaná měla možnost zjistit nepravdivost nebo neúplnost žalobcových odpovědí dříve, než dne 18. 11. 2015, kdy žalovaná obdržela„ Výpis ze zdravotnické dokumentace“ s lékařskými zprávami (odst. 9). Od 18. 11. 2015 tedy běžela 2měsíční prekluzivní lhůta, jež skončila 18. 1. 2016. Žalovaná odstoupila od smlouvy dopisem ze dne 4. 12. 2015, který byl doručen žalobci (odst. 11 a 12). Námitka žalobce, že k odstoupení od pojistné smlouvy nebylo uplatněno v zákonné 2měsíční lhůtě, není proto opodstatněná.
17. Soud má za prokázáno žalobcovo tvrzení, že v období od 30. 10. 2008 do března 2015 se u něho nikdy nepotvrdila anonymizováno nemoc. Žalobce toto své tvrzení prokazoval lékařskými zprávami a znaleckým posudkem MUDr. jméno příjmení.
18. Podle znaleckého posudku MUDr. jméno příjmení ze dne 7. 7. 2016 č. 4 znaleckého deníku„ (…) na extrapyramidové projevy, typické pro choroby typu přenosu dopaminu, vzniklo poprvé podezření u anonymizováno. příjmení ve 3/ 2015, znovu popsáno v 5/ 2015, proto indikováno speciální DatSCAN vyšetření, kde byl snížený přenos dopaminu potvrzen. Nikdy předtím nebyl v souvislosti s touto chorobou vyšetřován ani nejevil klinické příznaky této choroby. Léčba byla nasazena až po vyšetření na nukleární medicíně. Roztroušená sklerosa, anonymizována dvě slova či embolisační CMP jsou zcela odlišná onemocnění. Plný invalidní důchod mu byl přiznán na anonymizováno nemoc 17. 9. 2015“ . MUDr. příjmení je znalkyní v oboru zdravotnictví se specializací na anesteziologii a resuscitaci a intensivní medicínu. Znalecký posudek podala na objednávku zástupce žalobce, a to k posouzení otázky, zda„ v době uzavření pojistky k hypotéce 4/ 2012 byla známa či bylo podezření na chorobu – morbus anonymizováno, na kterou obdržel v 9/ 2015 invaliditu III. st.“ Podkladem pro znalecký posudek byly lékařské zprávy z období od 30. 10. 2008 do 25. 1. 2016; znalkyně žalobce nevyšetřila.
19. Zejména vzhledem k tomu, že znalkyně příjmení jméno. příjmení není znalkyní v příslušném oboru a že tato znalkyně žalobce nevyšetřila, soud ve věci ustanovil znalkyni příjmení jméno příjmení, znalkyni z oboru zdravotnictví, odvětví neurologie. Znalkyně na základě zdravotnické dokumentace a vlastního vyšetření žalobce došla k závěru, že příčinou žalobcovy invalidity je anonymizováno nemoc, na kterou v době pojistné smlouvy ještě nebylo pomýšleno. První náznaky extrapyramidového syndromu, kterým se anonymizováno nemoc projevuje, se mohly pozorovat v únoru 2012. K diagnóze anonymizováno nemoci však zdaleka nestačily a také podezření na ni ještě nevyvolaly. Do této souvislosti se mohou dát dnes, to je ex post, ale určitě to nebylo možné ex ante. Znalkyně zdůraznila, že ošetřující lékaři v době před předmětným datem (3. 4. 2012) na toto onemocnění z průběhu obtíží a objektivního neurologického nálezu mít podezření nemohli. příjmení, které žalobce před 3. 4. 2012 míval, tedy nevedly k podezření na anonymizováno nemoc, ale k podezření na onemocnění mozku jednoznačně vedly. Šlo o recidivující poruchy zraku, poruchu okohybné inervace, stěhovavé poruchy dotykové citlivosti a přechodné poruchy hybnosti, které se však etiologicky přes opakovaná podrobná vyšetření nepodařilo objasnit. Uvažována byla roztroušení skleróza, která nebyla potvrzena, a možnost mikroembolizací do mozku. Nelze tedy říci, že by příčinou žalobcovy invalidity byly potíže, které měl před 3. 4. 2012, ale lze se domnívat, že některé z nich mohly být prvními signály tohoto onemocnění. anonymizováno nemoc byla u žalobce definitivně diagnostikována dne 4. 8. 2015. Znaleckým posudkem MUDr. anonymizováno. příjmení má soud žalobcovo tvrzen, že v období od 30. 10. 2008 do března 2015 se u něho nikdy nepotvrdila anonymizováno nemoc, za prokázané.
20. Soud nevyvodil žádné podstatné skutkové závěry z kopie poštovního„ Podacího lístku“ s datem podání 10. 2. 2016, protože žalobce neuvedl, k jaké zásilce se vztahuje, z dopisu žalované ze dne 25. 4. 2012 („ Věc: Pojistná smlouvy číslo 4703024628, Rizikové životní pojištění“), s nímž žalovaná zaslala žalobci pojistku, protože neměly význam pro rozhodnutí ve věci.
21. Věrohodnost a zákonnost provedených důkazů nebyla ničím zpochybněna.
22. Soud pro nadbytečnost neprovedl další důkazy, mj. důkaz výslechem Ing. jméno příjmení, který označil žalobce, a„ svědeckou výpovědí pracovníka oddělení underwritingu žalovaného“, který označila žalovaná. Žalobce označil výslech Ing. příjmení k prokázání svých tvrzení o okolnostech sjednávání pojistné smlouvy. Ing. příjmení však se žalobcem o uzavření pojistné události nejednal, a proto by jeho výslech byl zbytečný; se žalobcem jednal svědek příjmení. příjmení, a toho soud vyslechl. Žalovaná navrhla výslech svého zaměstnance k prokázání svého tvrzení, že žalovaná by při znalosti pravdivých a úplných odpovědí na položené otázky (zdravotní dotazník) pojistnou smlouvu tak, jak byla uzavřena, neuzavřela. Soud tento důkaz neprovedl, neboť soud nemá o této skutečnosti větších pochyb, takže k jejímu prokázání dostačovaly provedené důkazy (odst. 15).
23. Žalobce se domáhal pojistného plnění podle pojistné smlouvy ze dne 3. 4. 2012 č. 4703024628. Po právní stránce proto soud věc posoudil podle této pojistné smlouvy a podle„ Pojistných podmínek pro Rizikové pojištění ze dne 1. 7. 2011“ (dále jen„ PP“), jež podle pojistné smlouvy tvoří nedílnou součást pojistné smlouvy. Dále soud věc posoudil podle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném ke dni 3. 4. 2012, kdy byla uzavřena pojistná smlouva.
24. Pojistitel se v pojistné smlouvě zavazuje vyplatit pojistné plnění, dojde-li k pojistné události (čl. 2 12. odrážka pojistné smlouvy, § 2 zák. o pojistné smlouvě). Základním předpokladem pro vznik práva na pojistné plnění je tedy vznik pojistné události.
25. Pojistná událost. V daném případě, bylo v pojistné smlouvě sjednáno pojištění mj. pro pojistné riziko -„ plná invalidita“ (Pojistným rizikem je zde třeba rozumět pojistné nebezpečí).
26. V případě pojištění plné invalidity podle čl. 8 PP („ Pojištění pro případ plné invalidity“) bodu 8.1„ Pojistnou událostí je plná invalidita pojištěného, která nastala během trvání pojištění“.
27. Pojem plné invalidity je vymezen v čl. 2 - Výkladu pojmů PP, podle kterého„ Pro tyto pojistné podmínky se vymezují mimo jiné následující pojmy: (…) plná invalidita – plnou invaliditou se rozumí trvalá a plná neschopnost pojištěného vykonávat v době ohlášení pojišťovně a kdykoliv v budoucnu jakoukoliv výdělečnou činnost, pro kterou má pojištěný přiměřené předpoklady vyplývající z jeho znalostí, dosaženého vzdělání, kvalifikace a zkušeností, s přihlédnutím k tomu, zda je možné pojištěného rekvalifikovat na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával. Míra poklesu schopnosti výdělečné činnosti je nejméně o 70 % (…)“.
28. Z citovaných ujednání plyne, že v daném případě je pojistnou událostí plná invalidita žalobce, která nastala během trvání pojištění. K tomu, aby plná invalidita nastala, bylo třeba, že žalobce nebyl trvale a plně schopen vykonávat v době ohlášení a kdykoliv potom jakoukoli výdělečnou činnost, pro kterou má předpoklady, přičemž míra poklesu schopnosti výdělečné činnosti je nejméně o 70 %.
29. V posuzovaném případě pojištění žalobce podle pojistné pojištění trvalo od 1. 5. 2012. Ke dni 17. 9. 2015 byl žalobce uznán invalidním, přičemž míra poklesu jeho pracovní schopnosti byla stanovena na 70 %. Žalobcova invalidita tedy nastala během trvání pojištění.
30. V případě žalobcovy invalidity však nešlo o plnou invaliditu – ve smyslu citovaného čl. 2 PP, protože žalobce nebyl trvale a plně neschopen vykonávat v době ohlášení pojišťovně a kdykoli v budoucnu jakoukoli výdělečnou činnost.
31. Žalobce oznámil pojistnou událost dne 9. 11. 2015. V době tohoto ohlášení pojišťovně byl žalobce zaměstnán, což uvedl v samotném„ Oznámení pojistné události – Invalidita“, kde jako„ aktuální zaměstnání“ uvedl„ právnická osoba obec“. Žalobce byl zaměstnán i později: Podle posudku o invaliditě ze dne 8. 10. 2015 a podle rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu ze dne 13. 11. 2015 byl žalobce schopen výdělečné činnosti, i když za zcela mimořádných podmínek. V„ Prohlášení o osobních, majetkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ve věci jméno příjmení“ ze dne 1. 11. 2016 žalobce uvedl, že jeho zaměstnavatelem je„ právnická osoba obec“ a tento zaměstnavatel potvrdil, že žalobce dosahuje určitý příjem. Podle znaleckého posudku MUDr. příjmení ze dne 2. 5. 2020 žalobce v rámci pracovní anamnézy sdělil, že od začátku roku 2016 pracuje na zkrácený pracovní úvazek v původním zaměstnání (str. 15 posudku); ve znaleckém posudku je také citováno ze zprávy z neurologického vyšetření ze dne 10. 12. 2018, že„ Do práce chodí 2x4 hodiny“ (str. 13 posudku). Z uvedeného plyne, že žalobce v době ohlášení pojišťovně, ale ani později, nebyl trvale a plně neschopen vykonávat jakoukoli výdělečnou činnost, pro kterou měl předpoklady. Žalobce tak nebyl plně invalidní ve smyslu citovaného čl. 2 PP.
32. Jestliže u žalobce v době pojištění nenastala plná invalidita, potom nedošlo ke vzniku pojistné události. Pokud nedošlo k pojistné události, potom žalovaná není povinna vyplatit pojistné plnění. Soud proto žalobci nárok na pojistné plnění, který žalobce uplatnil proti žalované, nepřiznal.
33. Odstoupení od pojistné smlouvy. Žalobkyně se uplatněnému nároku bránila tím, že dopisem ze dne 4. 12. 2015 podle § 23 zákona o pojistné smlouvě včas odstoupila od pojistné smlouvy z důvodu, že žalobce odpověděl nepravdivě na dotazy o jeho zdravotním stavu.
34. Podle § 23 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě„ Zodpoví-li pojistník nebo pojištěný při sjednávání pojistné smlouvy úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného soukromého pojištění, má pojistitel právo od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne. To platí i v případě změny pojistné smlouvy“.
35. V posuzovaném případě žalobce při sjednávání pojistné smlouvy zodpověděl nepravdivě a neúplně písemné dotazy žalované (odst. 14). Žalobce zodpověděl dotazy nepravdivě přinejmenším z nedbalosti, neboť dotazy byly kladeny v souvislosti s pojištěním, jež se sjednávalo pro případ plné invalidity a smrti, jelikož dotazy směřovaly ke zjištění zdravotního stavu žalobce, jenž se sjednávaným pojištěním bezprostředně souvisí, a protože žalobce o svých zdravotních potížích a o užívání léků nemohl nevědět.
36. Žalovaná by při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů pojistnou smlouvu neuzavřela (odst. 15).
37. Žalovaná uplatnila právo na odstoupení od pojistné smlouvy ve stanovené 2měsíční lhůtě (odst. 16).
38. Námitka žalobce, že je nutné přihlížet pouze k důvodům, které jsou uvedeny v odstoupení od smlouvy ze dne 4. 12. 2015, není důvodná, protože v odstoupení od smlouvy nemusí být výslovně uvedena konkrétní skutečnost, která byla nepravdivě a úplně pojišťovně zjištěna (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2013 sp. zn. 23 Cdo 471/2011, dostupné na www.nsoud.cz). Nadto žalobkyně v odstoupení od smlouvy uvedla přinejmenším 2 konkrétní případy dotazů, na které žalobce odpověděl nepravdivě: dotazy č. 2e) a 3b). Pro úplnost soud uvádí, že nezáleží na tom, jestli se otázky a odpovědi týkaly anonymizováno nemoci, protože povinnost odpovědět pravdivě a úplně na dotazy pojistitele se netýká konkrétní pojistné události, ale obecně zdravotního stavu člověka, který chce vstoupit do pojištění.
39. Soud shrnuje, že žalobce při sjednávání pojistné smlouvy přinejmenším z nedbalosti odpověděl nepravdivě na dotazy žalované, které se týkaly sjednávaného pojištění, a že žalovaná uplatnila právo na odstoupení od smlouvy do 2 měsíců od ode dne, kdy tuto skutečnost zjistila. Tím byly naplněny důvody pro odstoupení od pojistné smlouvy podle výše citovaného § 23 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě. Odstoupení od pojistné smlouvy měl za následek zrušení pojistné smlouvy od samého počátku. Na závazky ze zrušené pojistné smlouvy se tak hledí, jako by nebyly, včetně závazku žalované poskytnout žalobci pojistné plnění. I kdyby tedy v daném případě vznikla pojistná událost, žalovaná by nebyla zavázána poskytnout žalobci pojistné plnění, protože pojistná smlouva byla odstoupením zrušena. Soud proto i z tohoto důvodu uplatněný nárok na pojistné plnění žalobci nepřiznal.
40. Odmítnutí pojistného plnění. Námitka žalobce, že od pojistné smlouvy lze odstoupit pouze do doby první pojistné události a že následně lze pouze odmítnout pojistné plnění, není opodstatněná, protože v daném případě nelze ustanovení zákona o pojistné smlouvě (a pojistných podmínek) o odmítnutí pojistného plnění aplikovat. To zároveň znamená, že není opodstatněná námitka žalované, že odmítla pojistné plnění pro případ, že odstoupení od pojistné smlouvy nevedlo k zániku pojištění.
41. Podle § 24 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě „Nestanoví-li zákon jinak, může pojistitel plnění z pojistné smlouvy odmítnout, jestliže
a) příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek, nebo
b) oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí“.
42. Ustanovení § 24 odst. 1 písm. b) není možné použít proto, že žalobce neuvedl nepravdivé údaje při uplatňování práva na plnění. (Žalobce uvedl nepravdivé údaje při sjednávání pojistné smlouvy).
43. Pokud jde o ust. § 24 odst. 1 písm. a), tak tvrdil-li žalobce, resp. oznámil-li žalobce žalované, že příčinou invalidity byla nemoc a že nemocí, která vedla k invaliditě, byla nemoc anonymizována dvě slova, pak nelze použít ani toto ustanovení.
44. Podle znaleckého posudku MUDr. příjmení, CSc., je příčinou žalobcovy invalidity anonymizováno nemoc, na kterou v době podepsání pojistné smlouvy ještě nebylo pomýšleno; tato nemoc byla diagnostikována definitivně dne 4. 8. 2015. Jestliže pojistná smlouva byla podepsána dne 3. 4. 2012, přičemž v době podpisu této smlouvy nebylo na anonymizováno nemoc žalobce pomýšleno a tato nemoc byla diagnostikována až dne 4. 8. 2015, potom v době podpisu pojistné smlouvy žalobce ani žalovaná nemohli mít znalost o anonymizováno nemoci (Totéž platí i v případě, že by dne 11. 3. 2015 byly u žalobce zjištěny příznaky anonymizováno nemoci, jak tvrdil žalobce.) Pokud žalobce a žalovaná při sjednávání pojištění nemohli mít znalost o anonymizováno nemoci, potom nemohla nastat situace, že při sjednávání pojistné smlouvy žalobce ohledně anonymizováno nemoci nepravdivě zodpověděl na písemné dotazy žalované, že žalovaná kvůli tomu nemohla tehdy zjistit anonymizováno nemoc a že by žalovaná při znalosti anonymizováno nemoci neuzavřela pojistnou smlouvu. Jinými slovy, skutkové okolnosti případu neodpovídají hypotéze citovaného ustanovení § 24 odst. 1 písm. a) zákona o pojistné smlouvě. Z tohoto důvodu není možné toto ustanovení použít na daný případ.
45. Právní závěr. Soud shrnuje, že žalobu zamítl ze dvou důvodů. Soud žalobu zamítl především proto, že nevznikla pojistná událost, se kterou je spojena povinnost žalované plnit (odst. 32). Žalovaná tudíž není povinna žalobci plnit, - ať už účinně odstoupila od pojistné smlouvy, nebo ne. Pro případ, že by vznikla pojistná událost, tak soud žalobu zamítl z toho důvodu, že žalovaná účinně odstoupila od pojistné smlouvy, čímž se pojistná smlouva od počátku zrušila (odst. 39).
46. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, neboť soud žalobu zcela zamítl. Soud proto žalované podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. Výši nákladů na právní zastoupení soud stanovil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“).
47. Náhrada nákladů řízení činí 85 968 Kč; z toho je:
-) částka 300 Kč za paušální náhradu hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za vyjádření z 16. 8. 2016,
-) částka 69 000 Kč za odměnu advokátce ve výši 11 500 Kč (§ 7 bod 6 a. t.) za každý z následujících úkonů právní služby:
-) převzetí a příprava zastoupení,
-) účast na jednání dne 27. 6. 2017,
-) doplnění tvrzení a označení důkazů ze dne 1. 9. 2017,
-) účast na jednání dne 31. 10. 2017,
-) vyjádření ze dne 5. 10. 2020 ke znaleckému posudku,
-) účast na jednání dne 9. 3. 2021,
-) částka 1 800 Kč za náhradu hotových výdajů advokátce za shora uvedených 6 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a. t.,
-) částka 14 868 Kč za náhradu advokátce za 21 % daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř.
48. Soud nepřiznal žalované náhradu nákladů za právní zastoupení za podání ze dne 18. 8. 2017 (žádost o protokol z jednání a o prodloužení koncentrační lhůty), podání ze dne 15. 11. 2017 (vyjádření k osobě znalce a doplnění otázek na znalce), podání ze dne 12. 2. 2020 (dotaz na stav řízení), podání ze dne 18. 8. 2020 (žádost o prodloužení lhůty k vyjádření ke znaleckému posudku), podání ze dne 21. 9. 2020 (opakovaná žádost o prodloužení lhůty k vyjádření ke znaleckému posudku),
49. Celkovou částku náhrady nákladů řízení je žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám advokátky, která v tomto řízení zastupovala žalovanou.
50. Státu vznikly v řízení náklady ve výši 11 950 Kč, které soud podle usnesení ze dne 3. 8. 2020 č. j. 27 C 233/2016-252 zaplatil na znalečném MUDr. příjmení, CSc.
51. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Výsledkem řízení je neúspěch žalobce. Žalobce by tak byl povinen nahradit státu náklady řízení. Soud však neuložil žalobci, aby zaplatil státu náklady řízení, neboť u žalobce jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (Soud na jejich základě usnesením ze dne 13. 12. 2016 č. j. 27 C 233/2016-128 přiznal žalobci osvobození od soudních poplatků).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání. Odvolání se podává do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 8 O odvolání rozhoduje Městský soud v Praze.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí.