Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 150/2022-30
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: 8 201,64 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 218,30 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 218,30 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 1 781,70 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 781,70 Kč za dobu od datum do zaplacení a ve výši 1,75 % ročně z částky 4 218,30 Kč za dobu od datum do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč, co nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a co do částky 2 201,64 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 218,30 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 218,30 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 1 781,70 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 781,70 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a ve výši 1,75 % ročně z částky 4 218,30 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč, co nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a co do částky 2 201,64 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum a doplněnou dne datum domáhala proti žalovanému zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím a částky 2 201,64 Kč s odůvodněním, že dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s příslušenstvím. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím webových stránek původního věřitele, přičemž žalovaný potvrdil svou vůli uzavřít smlouvu zasláním tzv. verifikační platby v rozmezí výši 0,01 Kč až 1 Kč ze svého bankovního účtu na bankovní účet původního věřitele. Po schválení žádosti žalovaného byla následně částka ve výši 6 000 Kč zaslána na bankovní účet, ze kterého byla zaslána verifikační platba. Žalovaný úvěr v celé výši čerpal a zavázal se vrátit částku ve výši 6 000 Kč s příslušenstvím do datum. Žalovaný neuhradil sjednanou částku řádně a včas, čímž mu vznikla rovněž povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a dále povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek, dle Sazebníku Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum, byla pohledávka postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka 9 150 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč, paušální náhrady za upomínání ve výši 150 Kč, což žalobkyně označuje jako kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč, a dále smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh uhradil částku 2 000 Kč, která byla žalobkyní alokována na úhradu zákonného úroku z prodlení za období od datum do datum a ve zbývající částce 798,36 Kč na úhradu smluvní pokuty. Žalobkyně se tak žalobou domáhá úhrady dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 201,64 Kč, dále žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, a to za jeden odeslaný obyčejný dopis ve výši 39 Kč a za dvě cesty pověřeného pracovníka původního věřitele na kontaktní adresu žalovaného za účelem osobní návštěvy, tj. 2x 217 Kč. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den datum a k němuž byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Dne datum vypracoval právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba smlouvu o úvěru číslo jako věřitel je v této smlouvě označena společnost právnická osoba, jako klient je označen žalovaný, a to jménem, příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, emailem a číslem mobilního telefonu. Jako předmět smlouvy byl závazek věřitele poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku vrátit jednorázově na účet věřitele dne datum, přičemž byla dohodnuta sazba úroku ve výši 0 % ročně. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením jakékoli splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a dále poplatek ve výši 50 Kč za každou odeslanou upomínku (nejvýše za tři odeslané upomínky). Vyhotovení smlouvy není podepsáno žádným z účastníků (prokázáno vyhotovením Smlouvy o úvěru číslo ze dne datum). Dne datum zaslal žalovaný ze svého účtu na účet původního věřitele platbu ve výši 0,01 Kč. Dne datum zaslal právní předchůdce žalobkyně žalovanému na účet, ze kterého byla poskytnuta verifikační platba, částku 6 000 Kč s označením„ Pujcka od webová adresa c. číslo“ (prokázáno částečným výpisem z účtu právního předchůdce žalobkyně za období od datum do datum a za období od datum do datum). Právní předchůdce žalobkyně vypracoval tři upomínky k úhradě dluhu adresované žalovanému, jejich odeslání žalovanému však nebylo v řízení prokázáno (prokázáno upomínkou ze dne datum, opakovanou výzvou k úhradě ze dne datum a předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne datum). S účinností ke dni datum byla pohledávka za žalovaným postoupena původním věřitelem na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dne datum. Zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 9 150 Kč včetně příslušenství novému věřiteli do 10 dnů po obdržení tohoto dopisu (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně příloh, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím archem ze dne datum). Dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě dlužné částky v celkové výši 8 311,10 Kč s příslušenstvím, výzva byla žalovanému odeslána dne datum (prokázáno Výzvou před podáním žaloby ze dne datum a podacím archem ze dne datum). Ve svém interním systému žalobkyně eviduje 9 úkonů realizovaných ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky spočívajících v odeslaném obyčejném dopise ze dne datum a v 8 cestách pověřeného pracovníka na kontaktní adresu žalovaného dne datum, dne datum, dne datum, dne datum, dne datum, dne datum, dne datum a dne datum (prokázáno výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne datum). Z ostatních k důkazu provedených listin soud nic podstatného ve věci nezjistil.
4. Žaloba je částečně důvodná. Soud má za prokázáno že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a následujících občanského zákoníku, a to v ústní formě, když předložené vyhotovení smlouvy není podepsáno. Soud však současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku v celkové výši 6 000 Kč, pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný povinen vrátit žalobkyni, na kterou byla pohledávka v souladu s ust. § 1879 o. z. postoupena, poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný však žalobkyni před podáním žaloby již částečně plnil, a to v celkové částce 2 000 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení, náleží žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 6 000 Kč, a to ode dne datum, když žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení prokazatelně vyzván až v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, odeslaným dne datum. V souladu s ust. § 573 občanského zákoníku soud považuje oznámení za doručené dne datum a lhůta k plnění byla v oznámení stanovena do 10 dnů ode dne doručení, tj. do datum. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně tedy oprávněně započetla částečné plnění žalovaného na dlužný úrok z prodlení z dlužné částky 6 000 Kč za dobu od datum do datum v kapitalizované výši 218,30 Kč. Zbývající část plnění ve výši 1 781,70 Kč však bylo nutné započíst na jistinu poskytnutého peněžitého plnění. Žalobě tak bylo vyhověno pouze co do částky 4 218,30 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč – úhrada ve výši 1 781,70 Kč) a co do úroku z prodlení z této dlužné částky za dobu od datum do zaplacení. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. V případě nákladů spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky žalobkyní ve výši 690 Kč, žalobkyně výši těchto nákladu nedoložila ani neprokázala účelnost těchto vynaložených nákladů ani jejich skutečné uskutečnění. Co tohoto nároku byla tedy žaloba rovněž zamítnuta.
5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
6. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o. s. ř.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.