Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 127/2020-78

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 30.332,73 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 18.564 Kč

s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18.564 Kč od 30. 8. 2019 do zaplacení,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky ve výši 11.768,73 Kč,

s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6.071,74 Kč od 30. 8. 2019 do zaplacení,

a s úrokem ve výši 9.588,31 Kč,

zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 18.564 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18.564 Kč od 30. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části o zaplacení částky ve výši 11.768,73 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6.071,74 Kč od 30. 8. 2019 do zaplacení, a s úrokem ve výši 9.588,31 Kč, <b>zamítá.</b> III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 20. 2. 2020 v doplněném znění, domáhal vůči žalované zaplatit částku 30.332,73 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 24.635,74 Kč od 30. 8. 2019 do zaplacení ve výši sazby 10 % ročně, a kapitalizovaný úrok ve výši 9.588,31 Kč za období od 22. 4. 2019 do 29. 8. 2019. Uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou došlo dne

21. 2. 2019 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru anonymizováno půjčka číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky a formulář pro standardní informace

o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 25.000 Kč, který byl žalovanou čerpán bezhotovostně a jednorázově na bankovní účet žalované uvedený v záhlaví smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci kromě poskytnuté částky i úrok ve výši 111,36 % ročně sjednaný v čl. II smlouvy, a to 30 měsíčními splátkami po 2.494 Kč, přičemž první splátka měla být zaplacena dne 21. 3. 2019. Žalovaná nehradila sjednané splátky ve výši a lhůtách splatnosti dle smlouvy, čímž se dostala do prodlení, a žalobce tak úvěr ke dni 29. 8. 2019 zesplatnil. Celkem žalovaná zaplatila částku 6.436 Kč. Žalobce byl v souladu s podmínkami oprávněn při prodlení s jakoukoli úhradou pravidelné měsíční splátky oprávněn účtovat poplatek za každou odeslanou upomínku ve výši 450 Kč (dle VI. odst. 2 písm. a) podmínek), který žalobce požaduje ve výši celkem 900 Kč za odeslání dvou upomínek. Dále pro případ prodlení s úhradou pravidelné měsíční splátky byl oprávněn po žalované požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč, kterou žalobce požaduje za prodlení s jednou splátkou, tedy ve výši 499 Kč, a dále smluvní pokuty ve výši

0,1 % denně počítané ze zůstatku jistiny úvěru ode dne následujícího po dni zesplatnění pohledávky do okamžiku sepisu návrhu, tj. tuto uplatnil ke dni 19. 2. 2020 v celkové výši 4.297,99 Kč (čl. VI. odst. 3 písm. a) podmínek), a rovněž zaplacení výše specifikovaného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni zesplatnění.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

3. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne 21. 2. 2019

a vlastnoručně signované oběma smluvními stranami, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli žalobce jako úvěrující a žalovaná jako klient. V této smlouvě si strany ujednali poskytnutí částky 25.000 Kč jako neúčelový úvěr, kdy způsob čerpání byl stanoven formou bezhotovostní na bankovní účet uvedený v záhlaví smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit žalobci poskytnutou částku společně s úrokem ve výši úrokové sazby 111,36 % ročně, kdy celková výše spotřebitelského úvěru měla činit částku 74.820 Kč při délce trvání úvěru na

30 měsíců, tedy splacena měla být v 30 měsíčních splátkách po 2.494 Kč, při splatnosti první splátky do dne 21. 3. 2019 a každé další splátky pak do jednoho měsíce od dne splatnosti předchozí splátky. Uvedené soud v zásadě zjistil i z formuláře pro standardní informace

o spotřebitelském úvěru.

5. Ze smluvních podmínek ze dne 21. 2. 2019 podepsaných žalovanou soud zjistil, že v čl. VI. je sjednán poplatek za upomínku, která bude klientovi zaslána, ve výši 450 Kč, dále smluvní pokuta za prodlení s úhradou pravidelné měsíční splátky ve výši 499 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky se kterou je žalovaná v prodlení po zesplatnění úvěru, a rovněž úrok z prodlení.

6. Z výpisu z běžného účtu čísla shodného s číslem účtu žalobce uvedeného v úvěrové smlouvě soud zjistil, že dne 25. 2. 2019 byla na bankovní účet čísla shodného s bankovním účtem žalované dle smlouvy, který byl v poznámce rovněž doplněn o jméno a příjmení žalované, zaslána částka 25.000 Kč.

7. Ze sdělení společnosti právnická osoba ze dne 21. 12. 2020 soud zjistil, že majitelem

a disponentem bankovního účtu čísla uvedeného ve smlouvě byla v měsíci únoru roku 2019 právě žalovaná.

8. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že první splátka byla plánována na den 21. 3. 2019

a poslední, třicátá splátka pak na den 21. 8. 2021, vždy v měsíční platbě 2.494 Kč, přičemž celkem měla žalovaná zaplatit částku 74.820 Kč.

9. Z upomínek ze dne 26. 5. 2019, 10. 6. 2019, a 22. 6. 2019 soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky.

10. Dopisem o zesplatnění ze dne 2. 9. 2019 soud zjistil, že žalobce pohledávku plynoucí z úvěrové smlouvy číslo ke dni 29. 8. 2019 zesplatnil.

11. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná na nárok žalobce uhradila částku celkem 6.436 Kč.

12. Z výpisu z obchodního rejstříku soud dále zjistil, že žalobce je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne datum, přičemž do předmětu jeho podnikání náleží taktéž poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

13. Z předžalobní upomínky ze dne 8. 1. 2020 a z poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné pohledávky.

14. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.

15. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je pohledávka žalobce vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené ve smyslu zákona

č. , (dále„ o. z.“) a ,

o spotřebitelském úvěru (dále„ z. s. ú.“), kterou soud s ohledem k uvedenému kvalifikoval jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z.

16. Dle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Dále dle § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku

z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je , kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle , ve znění účinném od 1. 1. 2014.

19. Podle z. č. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu

a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

20. Podle § 551 až §554 o. z., právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě

a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží.

21. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

22. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Na základě výše uvedených skutkových zjištění v návaznosti na citovaná ustanovení právních předpisů vzal soud za prokázané, že žalobce žalované poskytl na základě smlouvy

o spotřebitelském úvěru ze dne 21. 2. 2019 částku 25.000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované, která se tuto zavázala ve stanovené lhůtě vrátit společně s úrokem v sazbě 111,36 % ročně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná zaplatila na poskytnutý úvěr pouze částku 6.436 Kč, lze tedy uzavřít, že je s nesplacenou jistinou ve výši 18.564 Kč v prodlení, a je tak povinna ji žalobci zaplatit včetně úroku z prodlení vypočteného právě z částky 18.564 Kč od požadovaného data následujícího den po dni zesplatnění, tj. od

30. 8. 2019 do zaplacení ve výši sazby 10 % ročně, neboť tento je v souladu s ustanovením

o. z., a odpovídá , kdy soudu je současně z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení činila repo sazba České národní banky výši 2 %. Soud tak žalobě v uvedeném rozsahu vyhověl.

24. Ve zbývající části žaloby soud uplatněné nároky zamítl z následujících důvodů:

25. Co se týče požadovaných poplatků za odeslání dvou upomínek v celkové výši 900 Kč (450 Kč za upomínku) má soud za to, že se v daném případě jedná pouze o umělé navyšování dluhu, kdy výše tohoto poplatku je sjednána v rozporu s dobrými mravy, tedy absolutně neplatně, jelikož v případě úvěru lze jako odměnu požadovat pouze úroky dle § 2392 o. z.; nadto žalobce ani neprokázal, že by skutečně vynaložil požadovanou výši nákladů souvisejících

se zasláním a vyhotovením těchto upomínek. Soud proto ujednání o povinnosti žalované platit tyto poplatky považuje za absolutně neplatné. Soud žalobu zamítl také co do smluvní pokuty za prodlení žalované, neboť tato byla ujednána kumulativně v různě stanovených výších za porušení povinnosti žalované, kdy se tato dostala do prodlení se splacením dluhu. S ohledem na uvedené soud takto sjednaný nárok žalobce na smluvních pokutách shledal jako nepřípustnou kumulaci smluvních pokut, neboť tyto byly sjednány současně jak za prodlení s úhradou splátky, tak za prodlení s celkovou částkou po zesplatnění. Uvedeným dochází k nepřehlednému a nejasnému navyšování smluvní pokuty, z čehož je zřejmé, že úvěrující tímto zastírá skutečnou cenu úvěru. Místo jasného ujednání o skutečné odměně, kterou obecně vyjadřuje úrok v přiměřené výši, rozmělňuje odměnu do několika smluvních pokut, což odporuje jak § 588 o. z., tak ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Soud při svém rozhodování přihlédl mimo jiné k rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2014,

č. j. , dle kterého„ kumulace dvou smluvních pokut za porušení téže povinnosti je zcela zjevným signálem pro úsudek o rozporu předmětné smlouvy s dobrými mravy“. Ve vztahu k sjednanému smluvnímu úroku ve výši sazby 111,36 % ročně jakožto odměně za poskytnutí peněz, jenž má být přiměřená vzhledem k poskytnuté částce, soud tento považuje za absolutně neplatný z důvodu zcela zřejmého rozporu s dobrými mravy dle § 588 o. z., pro výši jeho sazby, jelikož ujednané poskytnutí částky ve výši 25.000 Kč, která má být za dobu trvání úvěru 30 měsíců vrácena ve výši 74.820 Kč, je s ohledem k požadavku přiměřenosti zcela neakceptovatelné. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.

Nebude-li splněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.