Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 199/2020-103

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 17.517,02 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba na zaplacení částky 17.517,02 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.017,20 Kč od 29.7.2018 do 18.3.2019, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 931,83 Kč od 29.7.2018 do 18.3.2019, s úrokem ve výši 20,22 % ročně z částky 15.417,02 Kč od 19.3.2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 15.417,02 Kč od 19.3.2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba na zaplacení částky 17.517,02 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.017,20 Kč od 29.7.2018 do 18.3.2019, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 931,83 Kč od 29.7.2018 do 18.3.2019, s úrokem ve výši 20,22 % ročně z částky 15.417,02 Kč od 19.3.2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 15.417,02 Kč od 19.3.2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svojí žalobou domáhala vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky ve výši 17.517,02 Kč z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy číslo ze dne datum. Na žádost žalovaného žalobkyně poskytla tomuto peněžní prostředky ve výši 27.000 Kč na účet uvedený ve smlouvě, žalovaný se zavázal úvěr vrátit formou pravidelných měsíčních splátek po 620 Kč, splatných vždy k 15. dni v měsíci. příjmení kromě dlužné jistiny (15.417,02 Kč) zahrnuje rovněž nárok žalobkyně na poplatky v celkové výši 2.100 Kč, vedle toho žalobkyně nárokuje zákonné a smluvní úroky z prodlení, které částečně kapitalizovala v částce 931,83 Kč a 2.017,20 Kč za období od datum do datum, za následující období požaduje žalobkyně tyto úroky do zaplacení.

2. Ve věci bylo rozhodnuto dne datum elektronickým platebním rozkazem, číslo jednací vydaným název soudu, který soud doručil žalovanému do vlastních rukou dne datum. Žalovaný proti tomuto rozhodnutí podal dne datum odpor. V doplnění odporu ze dne datum žalovaný uvedl, že nárok žalobkyně uznává pouze zčásti. Uvádí, že nesouhlasí s úroky z prodlení a s poplatkem za náhradu nákladů řízení. Současně podal žalovaný námitku místní nepříslušnosti název soudu, když má bydliště na adrese adresa žalovaného. K následným opakovaným výzvám soudu adresovaných žalovanému ve věci doplnění odůvodnění podaného odporu se žalovaný již nevyjádřil.

3. Usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byla vyslovena místní nepříslušnost a bylo rozhodnuto o postoupení věci Městskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému. Usnesení nabylo právní moci dne datum.

4. K výzvě soudu ve smyslu ze dne datum žalobkyně prostřednictvím podání ze dne datum doplnila skutková tvrzení obsažená v žalobním návrhu. Žalobkyně uvedla, že ověřila splátky žalovaného z interních systémů s tím, že bylo zjištěno, že žalovaný měl u žalobkyně zřízenou kreditní kartu s limitem 50.000 Kč, na kterou se zavázal hradit splátky 2.500 Kč, dále měl žalovaný zřízen kontokorent s limitem 25.000 Kč se splátkou po 2.083 Kč. Žalobkyně dále doplnila, že výdaje žalovaného stanovila dle svého ekonomického modelu tak, že výdaje posoudila jako součet uvedených částek spolu se splátkou posuzovaného úvěru, přičemž příjem žalovaného byl zhodnocen jako dostatečný pro hrazení předmětné částky splátek. Dále doplnila, že žalovaný svým podpisem stvrdil, že se zavázal dodržovat smlouvu, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky a ceník žalobkyně. Rovněž žalobkyně doložila způsob výpočtu požadovaných částek. Ke svému tvrzení doložila listinné důkazy.

5. V reakci na výzvu soudu ve smyslu a 115a ve spojení s  , (dále jen „“) ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, se žalovaný vyjádřil podáním doručeným soudu dne datum tak, že nesouhlasí, aby bylo ve věci soudem rozhodnuto bez nařízení jednání.

6. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, ke kterému se účastníci nedostavili. Žalobkyně se podáním ze dne datum z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaný se po řádném a včasném předvolání bez omluvy nedostavil. V souladu s ustanovením soud jednal v nepřítomnosti účastníků.

7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto dílčím skutkovým závěrům:

8. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum a výpisu transakcí pro sjednání úvěru ze dne datum vyplývá, že žalobkyně se zavázala k poskytnutí a čerpání spotřebitelského úvěru ve výši 27.000 Kč ve prospěch úvěrového účtu žalovaného č. bankovní účet. Splácení úvěru bylo dle smlouvy sjednané formou 84 splátek po 620 Kč měsíčně, splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce, při úrokové sazbě 21,22 % ročně, RPSN 23,78 % Celkem se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit částku ve výši 52.040 Kč Smlouva obsahovala údaje o zesplatnění úvěru pro případ prodlení klienta (bod 7.2 smlouvy). V záhlaví smlouvy bylo uvedeno jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště žalovaného. Smlouva obsahovala ujednání (viz čl. 9) ohledně způsobu uzavření smlouvy. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím bankomatu, kdy žalovaný návrh smlouvy předloží spolu s elektronickým podpisem, který k návrhu připojí zadáním příjmení kódu. Žalobkyně návrh smlouvy příjme připojením elektronického podpisu pověřeného pracovníka. Žalobkyně měla o přijetí návrhu informovat žalovaného prostřednictvím bankomatu. Smlouva závěrem obsahuje doložku, že návrh smlouvy byl přijat bankou dne datum v 15: 13:45 hod. Tato smlouva neobsahuje (elektronický) podpis žalovaného. Součástí smlouvy byly prohlášeny Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, a právnická osoba, pro bankovní obchody, k čemuž je uvedeno, že podpisem smlouvy je dán bezvýhradný souhlas s jejich obsahem.

9. Z výpisu z úvěrového účtu za období datum - datum vyplývá, že dne datum byla ve prospěch účtu č. bankovní účet poukázána částka ve výši 27.000 Kč.

10. Z transakční historie žalovaného se podává, že se žalovaný dostal do prodlení s hrazením splátek za měsíce číslo, číslo, číslo, číslo a číslo. Současně vyplývá, že žalovaný předešlé splátky úvěru hradil s tím, že žalobkyně započetla uhrazené splátky žalovaného v částce celkem 32.167,88 Kč na jistinu dluhu, jejíž součástí dle ujednání smlouvy (čl. 4) stával i smluvní úrok, který přirostl k jistině v částce celkem 20.584,90 Kč. Současně je z transakční historie zřejmé, že žalovanému byly zúčtovány dne datum, datum a datum poplatky v částce celkem 2.100 Kč za náklady spojené s prodlením.

11. Výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. Dopisem ze dne datum byla žalovanému oznámena okamžitá splatnost celkového dluhu, současně bylo žalovanému oznámeno, že od následujícího dne bude dlužná částka 17.551 Kč úročena souběžně sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení. Z podací knihy žalobkyně je zřejmé, že žalovanému byla dne datum zaslána doporučená korespondence. Z předžalobní výzvy ze dne datum vyplývá, že žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby ve lhůtě 5 dnů od doručení této výzvy. Z poštovního archu vyplývá, že výzva byla odeslána na adresu žalovaného dne datum.

12. Výpisy z osobního účtu č. bankovní účet označené jménem žalovaného obsahují obratové položky osobního účtu žalovaného za období od datum – datum. Žalobkyně průměrný příjem žalovaného vnímala jako příjem vypočtený z tohoto účtu, kdy vyplývá, že žalovaný pobíral mzdu od zaměstnavatele anonymizována tři slova (cca 16.018 Kč měsíčně). Dále je zřejmé, že žalovaný měl sjednán kontokorent s limitem 25.000 Kč. příjmení zůstatky na všech těchto výpisech z účtů dosahují záporných hodnot.

13. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle ustanovení § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytovala spotřebitelům úvěry. Žalovaný skutečně obdržel od žalobkyně částku 27.000 Kč na jím uvedený účet, na čerpanou částku zaplatil žalobkyni celkem 32.167,88 Kč. Pohledem smluvních ujednání žalobkyni svědčilo právo úvěr zesplatnit a požadovat po žalovaném úhradu celého dluhu, což i učinila.

17. Soud se rovněž zabýval tím, zda žalobkyně jakožto věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného - dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem (§ 419 o. z.). Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud ve vztahu k této věci uvádí, že pohledem právní úpravy tak předně posuzoval, zda je nárok žalobkyně po právu, anebo není. Případně v jaké výši je po právu a v jaké již není. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

18. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 ZSÚ). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. -39). Ve smyslu § 86 a § 87 ZSÚ je pak zjevné, že věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná.

19. Uvedeným úhlem pohledu je i přes obsah ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ soudem nahlíženo na zákonnou úpravu tak, že postup odborně vybaveného poskytovatele úvěru jdoucí příkře proti zájmů spotřebitele, např. v tom smyslu, že neprověřil řádným způsobem jeho poměry (§ 75, § 86 citovaného zákona), nemůže požívat právní ochrany a vede k absolutní neplatnosti. Spotřebitel obecně není tak odborně vybavený jako poskytovatel úvěru, když jeho snahou je na úvěr dosáhnout. I proto spotřebitelské právo stanoví povinnosti zatěžující předně poskytovatele úvěru, který by měl s náležitou odbornou péčí jako profesionál posoudit a prověřit rizika spojená s poskytnutím úvěru tomu kterému spotřebiteli, zde žalovanému. Jeho postup by měl být řádný a odborný a nikoliv formální či laxní, anebo takový, který se zaměří jen na prověření příjmové stránky spotřebitele (žadatele o úvěr) a za využití úvěrové matematiky a efektivní úrokové sazby (převyšující výrazně i nominální úrokovou sazbu) spotřebiteli/žalovanému v rámci tzv. adhézní (formulářové) smlouvy zcela nepřiměřeně tvrdě (v porovnáními se zjištěnými možnostmi úvěrovaného) nastaví podmínky, za kterých má úvěr čerpat a splácet. Pohledem obsahu smluvního vztahu jde jen o maximalizaci nepřiměřeně vysokého zisku, jdoucímu přímo proti obsahu spotřebitelského práva a ochrany spotřebitele, která obecně modifikuje smluvní autonomii obligačních stran (sp. zn. ).

20. Po provedeném dokazování soud zjistil, že povinnost poskytovatele úvěru (žalobkyně) spočívající v odborném posouzení schopnosti spotřebitele, v daném případě žalovaného, splácet spotřebitelský úvěr, byla jednoznačně ze strany žalobkyně zanedbána. V rámci zkoumání solventnosti žalovaného vycházela žalobkyně z předložených výpisů z úču žalovaného, z nichž vyplývá, že žalovaný pobíral mzdu od zaměstnavatele anonymizována tři slova (cca 16.018 Kč měsíčně). Žalobkyně uvedla, že ověřila splátky z interních systémů s tím, že bylo zjištěno, že žalovaný měl u žalobkyně zřízenou kreditní kartu s limitem 50.000 Kč, na kterou se zavázal hradit splátky 2.500 Kč, dále měl žalovaný zřízen kontokorent s limitem 25.000 Kč, jak se rovněž podává z doložených výpisů z účtů, se splátkou po 2.083 Kč. Žalobkyně dále doplnila, že výdaje žalovaného stanovila dle svého ekonomického modelu tak, že výdaje posoudila jako součet uvedených částek spolu se splátkou posuzovaného úvěru (620 Kč + 2.083 Kč + 2.500 Kč), přičemž příjem žalovaného byl zhodnocen jako dostatečný pro hrazení předmětné částky splátek o celkové výši 5.203 Kč. Z doložených výpisů z účtu žalovaného se navíc podává, že konečný zůstatek na účtu je vždy roven záporné částce. Z uvedeného je tak zřejmé, že žalobkyně nezjišťovala stav ohledně reálných výdajů a příjmů žalovaného a tento ani žádným způsobem neprověřila, např. neposuzovala otázku bydlení a hrazení nájemného a služeb, příjem společné domácnosti či výdaje na děti. Konkrétními výdaji žalovaného (náklady na stravu, ošacení, hygiena) se žalobkyně rovněž vůbec nezabývala. K tomu soud ve věci doložených podkladů doplňuje, že z výpisů z účtu je přitom nutné zkoumat především to, zda dlužník v měsíčním saldu na výpisu z běžného účtu za delší časové období dosahuje přebytku, který je schopen pokrýt měsíční splátky a další mimořádné výdaje, či zda je dokonce stále v minusu a rozpouští úspory, příp. zda nějakými úsporami vůbec disponuje. V kontextu náhledu soudu do vnitřního systému soudu (ISAS) je navíc zjevné, že žalovaný je zatížen dalšími úvěry a nehrazenými povinnostmi, které jsou uplatňovány u soudu. Soud se nemohl v daném případě spokojit se způsobem, jak žalobkyně posuzovala výdajovou stránku žalovaného, kdy postup žalobkyně tak lze vyhodnotit jako úvěrově benevolentní, vedený pouze snahou o poskytnutí úvěru. Žalobkyně se pouze formálně spokojila s doloženými výpisy z účtu, aniž by se zabývala jejich skutečným zhodnocením, neučinila prověření reálných příjmů a výdajů žalovaného a nezjišťovala tak, zda je žalovaný natolik solventní, aby si mohl dovolit uzavřít úvěrovou smlouvu a platit předpokládané splátky. Přitom z výpisu účtu vyplynulo, že žalovaný s penězi nevycházel. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně neprověřila aktiva a pasiva žalovaného a nehodnotila všechny dostupné informace o žalovaném ve svém souhrnu. Z doložené smlouvy navíc není zřejmé, jakým způsobem se žalovaný seznámil a vyslovil souhlas s obsahem smluvních ujednání (ceník žalobkyně, smluvní podmínky apod.), když tato smlouva neobsahuje (elektronický) podpis žalovaného a byla uzavřena prostřednictvím bankomatu, kdy žalovaný měl návrh smlouvy předložit spolu s elektronickým podpisem, který k návrhu připojil zadáním PIN kódu, a žalobkyně jej měla následně informovat o přijetí návrhu smlouvy opět prostřednictvím bankomatu. K tomu soud dodává, že ve věci bylo nařízeno jednání konané dne datum, ke kterému byla žalobkyně řádně a včas předvolána, avšak z jednání se omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, čímž se připravila o možnost být poučena ve smyslu ,3 Proto s ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná.

21. Žalobkyně poskytla žalovanému jistinu ve výši 27.000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku ve výši 52.040 Kč. Kč. Jelikož smlouva byla posouzena jako absolutně neplatná, pak tím, že se žalovaný dostal do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil co do poskytnuté částky ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaný však žalobkyni již částku ve výši celkem 32.167,88 Kč uhradil. Vzhledem k tomu soud nárok uplatněný žalobou v celém rozsahu zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení, jelikož žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným soudním rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu tohoto rozhodnutí (exekuce).