Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 329/2021-73
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 31 315,96 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 300 Kč za dobu od 2. 6. 2021 do zaplacení.
II. žaloba se, co do částky 8 015,96 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 31 315,96 Kč za dobu od 13. 4. 2021 do 1. 6. 2021 a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 015,96 Kč za dobu od 2. 6. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 2 235 Kč.
IV. Žalovaná je oprávněna částky uvedené ve výroku I. a III. tohoto rozsudku splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč, splatných vždy do každého posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém nastane právní moc tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 300 Kč za dobu od 2. 6. 2021 do zaplacení.</b> <b>II. žaloba se, co do částky 8 015,96 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 31 315,96 Kč za dobu od 13. 4. 2021 do 1. 6. 2021 a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 015,96 Kč za dobu od 2. 6. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 2 235 Kč.</b> <b>IV. Žalovaná je oprávněna částky uvedené ve výroku I. a III. tohoto rozsudku splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč, splatných vždy do každého posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém nastane právní moc tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.</b>
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 31 315,96 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne 14.4.2020 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou.
2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že čerpala úvěr ve výši 20 000 Kč, který splácela splátkami po 2 500 Kč. V roce 2020 se dostala do finančních problémů a prodlení se splácením. Není v jejích silách zaplatit dluh najednou, žádá soud o poskytnutí splátek.
3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila tvrzení uvedená v žalobě a uvedla, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 23 000 Kč, na tento úvěr nebylo zaplaceno ničeho.
4. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Z tohoto jednání se oba účastníci omluvili a soud proto jednal v jejich nepřítomnosti.
5. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne 14.4.2020 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku ve spojení s potvrzením o provedených platbách soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, poskytla žalované úvěr ve výši 23.000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit, a to včetně sjednaného úroku ve výši 10,50 % měsíčně. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 11 % úvěru. Výše RPSN smlouvy činila 231,39 %. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaná na poskytnutý úvěr ničeho nezaplatila. Žalovaná ve svém vyjádření sice uváděla, že úvěr částečně splácela, tuto skutečnost však žádným způsobem neprokázala. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou smlouvou ze dne 20.12.2019 na žalobkyni, tato skutečnost byla žalované oznámena.
6. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Soud se dále zabýval platností uzavřené smlouvy o úvěru ze dne 14.4.2020 zejména z hlediska jejího souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o.z. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15.12.2004 ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 40/1964 Sb., dříve platného občanského zákoníku, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně (v daném případě čtyřnásobně) přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k zákonu č. 40/1964 Sb., lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o.z., když smlouva o zápůjčce, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle ustanovení § 580 o.z. ve spojení s § 588 o.z. absolutně neplatným právním jednáním a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.
8. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statis data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b. úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v dubnu 2020, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru, činily v průměru 8 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, ve které byla sjednána úroková sazba ve výši 126 %, tvoří takto sjednaná sazba zhruba šestnácti násobek v této době obvyklé úrokové sazby. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se úroku ve výši 126 % ročně (10,5 % měsíčně) je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o.z. absolutně neplatné.
9. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o úroku způsobuje neplatnost celé smlouvy o hotovostním úvěru či nikoli. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování spotřebitelských úvěrů bylo předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně. Tato společnost tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalované bezúročnou zápůjčku. Podmínkou uzavření smlouvy o úvěru ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaná přistoupí na výši úroku. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o úvěru nebyl sjednán úrok případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy o úvěru s žalovanou by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o hotovostním úvěru uzavřená dne 14.4.2020 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je neplatná jako celek.
10. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši 23.000 Kč, má žalovaná povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit a to bezprostředně poté, co byla o plnění požádána. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že tato požádala žalovanou o plnění poprvé dopisem ze dne 28.5.2021 označeným jako„ Výzva k úhradě před podáním žaloby“ a odeslaným dle podacího archu dne 28.5.2021. V tomto dopise stanovila žalobkyně žalované k zaplacení dluhu lhůtu 3 dnů od doručení oznámení. Soud tedy vycházel z toho, že předmětný dopis mohl být žalované doručen nejdříve dne 29.5.2021, od 30.5.2021 tak žalované běžela třídenní lhůta k zaplacení dlužné částky. Tato uběhla dne 1.6.2021. S ohledem na skutečnost, že žalovaná v této lhůtě dlužnou částku neuhradila, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně za období od 2.6.2021 do zaplacení. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
11. S ohledem na finanční situaci žalované, která byla ze strany žalované i doložena, soud této umožnil dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč a to pod ztrátou výhody splátek.
12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V daném případě byla žalobkyně převážně úspěšná, proto soud přiznal žalobkyni právo na poměrnou část náhradu nákladů řízení ve výši 2 235 Kč představující 50 % účelně vynaložených nákladů sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 566 Kč, odměny advokáta podle vyhl. 177/1996 Sb. ust. § 14b odst. 1) za tři úkony právní služby po 500 Kč, tři režijních paušálů po 300 Kč podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a z náhrady 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 504 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.