Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
5 C 23/2022-33
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 1.485 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1.485 Kč
s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 168,09 Kč,
to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta v obec, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1.485 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 168,09 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne 27. 10. 2021, domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 1.485 Kč s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 168,09 Kč. Uvedl, že žalovaný byl žalobcem zařazen do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky, a to s odkazem k zákonu č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, na základě kterého tak žalovanému vznikla povinnost platit televizní poplatky. Žalovaný však v měsících únor až prosinec roku 2020 poplatky neuhradil a jeho dluh činí celkově částku 1.485 Kč (za 11 měsíců po 135 Kč). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však ani v dodatečné lhůtě dluh neuhradil.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.
S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, kdy žalobce současně souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání,
a žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
K prokázání skutkových tvrzení žalobce doložil výzvu k přihlášení poplatníka ze dne 29. 4. 2019, potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, dodejku ze dne převzetí 13. 5. 2019, informace o zpracování osobních údajů, dopis ze dne 8. 3. 2021, dodejku s datem uložení dne
12. 3. 2021, výzvu ze dne 28. 8. 2019, a specifikaci výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení.
Po provedeném dokazování soud zjistil skutkový stav tak, jak jej žalobce uvedl v žalobě, tedy, že žalovaný nesplnil zákonem stanovenou povinnost dle citovaného zákona č. 348/2005 Sb.,
o rozhlasových a televizních poplatcích, čímž mu vznikl dluh na televizních poplatcích v celkové výši 1.485 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit dle § 3 odst. 2, § 5, § 7 odst. 2, a § 10 citovaného zákona. Nárok žalobce na úhradu dané částky je důvodný. Rovněž nárok žalobce na úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 168,09 Kč je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a nařízením vlády
č. 351/2013 Sb., v aktuálním znění. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z paušální náhrady účastníka nezastoupeného advokátem za 2 úkony po 100 Kč (výzva a podání žaloby) dle § 151
odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., v celkové částce 600 Kč Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému u soudu. Dle citovaného ustanovení je možno přiznat pouze náhradu nákladů řízení, které byly v souvislosti s uplatňováním práva vynaloženy účelně. Měřítkem účelnosti je třeba poměřovat veškeré náklady, které účastníku v průběhu řízení vznikly, tedy i náklady vynaložené v souvislosti s jeho zastoupením advokátem. Neplatí přitom absolutně, že náklady na právní zastoupení jsou vždy v celém rozsahu účelné již jen proto, že účastník, jehož zastupuje advokát, tímto způsobem realizuje své právo na právní pomoc zajištěné článkem 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. V daném případě je důvodné přihlédnout i k tomu, že žalobce je právnickou osobou zřízenou zákonem, kterému je zákonem zajištěno financování činností, k nimž je povinen, a pro nějž jsou televizní poplatky jedním ze zdrojů jeho příjmů. Soudní vymáhání takového příspěvku je pak činností žalobce, kterou musí být žalobce schopen právě z těchto zdrojů zajistit, aniž by v soudních sporech, v nichž zaplacení příspěvku vymáhá, využíval odborné pomoci advokátů. Nelze ani pominout značnou jednoduchost těchto skutkově obdobných věcí nevyžadující vyjma sepisu tzv. vzorové žaloby zvlášť odborných znalostí.
Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že náklady žalobce za zastoupení advokátem v tomto řízení nejsou účelně vynaloženými ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., a proto žalobci jejich náhradu nepřiznal.
Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je přiznaná náhrada nákladů řízení splatná na účet právního zástupce žalobce.
Lhůtu k zaplacení stanovil soud v souladu s ustanovení § 160 o. s. ř., a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., obsahuje písemné vyhotovení rozsudku zkrácené odůvodnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebudou-li splněny dobrovolně povinnosti, které ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat výkonu rozhodnutí.