Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
3 C 47/2022-38
Okresní soud ve Svitavách samosoudkyní Mgr. Radkou Kopeckou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 67 114 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 39 595 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 985,45 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 254 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z 39 451 Kč od 9. 9. 2021 do zaplacení a úrokem ve výši 18,87 % ročně z 39 451 Kč od 9. 9. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dalších 27 519 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 3 296 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 671 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 39 595 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 985,45 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 254 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z 39 451 Kč od 9. 9. 2021 do zaplacení a úrokem ve výši 18,87 % ročně z 39 451 Kč od 9. 9. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dalších 27 519 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 3 296 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 671 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 2. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 67 114 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba byla dne 9. 8. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnuté peněžní prostředky úrok ve výši 33 744 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 12 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 24 měsíčních splátkách po 3 781 Kč počínaje 23. 9. 2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 8. 2021. Žalovaný se však dostal do prodlení s hrazením splátek, a proto právní předchůdce žalobkyně dluh zesplatnil ke dni 22. 4. 2021. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 8. 9. 2021 postoupena žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh zaplatil pouze 18 905 Kč. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši 39 451 Kč, dlužné úhrady za služby ve výši 27 663 Kč, které nárokuje jen ve výši splatné do data zesplatnění úvěru, kapitalizovaný úrok ve výši 2 254 Kč počítaný z dlužné jistiny úvěru od 23. 5. 2021 do data postoupení 8. 9. 2021 ve výši 18,87 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 985,45 Kč počítaný z dlužné jistiny úvěru od 23. 5. 2021 do data postoupení 8. 9. 2021 ve výši 8,25 % ročně a dále běžící úrok a úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru od 9. 9. 2021 do zaplacení.
2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.
3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:
5. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný požádal právního předchůdce žalobkyně právnická osoba o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 45 000 Kč.
6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 9. 8. 2019 soud zjistil, že se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 45 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 45 744 Kč sestávajícími z úroku ve výši 33 744 Kč a administrativního poplatku ve výši 12 000 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 3 781 Kč Celkem měl tedy zaplatit 90 744 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 60,75 % ročně, RPSN činilo 114,91 %. V čl. 5 smlouvy bylo sjednáno oprávnění právního předchůdce žalobkyně prohlásit spotřebitelský úvěr za splatný v případě prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky.
7. Z oznámení o schválení úvěru vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovaného o schválení úvěru dle smlouvy číslo o rozpisu jednotlivých splátek úvěru.
8. Z výpisu z účtu vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně převedl na bankovní účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě 45 000 Kč.
9. Z výzvy ze dne 10. 3. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně vyzýval žalovaného k dodatečné úhradě dlužných splátek a poplatků s prodlením v celkové výši 49 453 Kč do 30 dnů od doručené této výzvy s upozorněním, že v případě neuhrazení dlužné částky dojde k zesplatnění úvěru.
10. Z oznámení ze dne 22. 4. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně zesplatil spotřebitelský úvěr číslo ke dni 22. 4. 2021 z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek a vyzval žalovaného k zaplacení 70 477,12 Kč do 10 dnů od doručení tohoto oznámení.
11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2021 a z přílohy č. 1 k této smlouvy bylo zjištěno, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným z úvěrové smlouvy číslo žalobkyni.
12. Z oznámení ze dne 5. 10. 2021 vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovaného o postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy číslo žalobkyni. Oznámení bylo odesláno žalovanému dne 5. 10. 2021, jak vyplývá z podacího lístku.
13. Z výzvy ze dne 13. 1. 2022 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení žalované částky nejpozději do 28. 1. 2022 s upozorněním, že v opačném případě bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla odeslána žalovanému dne 14. 1. 2022, jak vyplývá z podacího lístku.
14. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 9. 8. 2019 úvěrová smlouva, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč. Poskytnutý úvěr spolu se souhrnným poplatkem ve výši 45 744 Kč byl žalovaný povinen splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, na svůj dluh zaplatil celkem 18 905 Kč. Na základě smlouvy ze dne 8. 9. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni.
15. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.
16. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 45 000 Kč, který měl žalovaný splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou splátek. Požadavek žalobkyně na zaplacení jistiny úvěru proto soud považuje za důvodný.
20. Souhrnný poplatek ve výši 45 744 Kč (představující 102 % jistiny úvěru) je třeba považovat za obdobu smluvních úroků, neboť má představovat příjem věřitele z titulu zapůjčení peněz dlužníkovi. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je však neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 102 % (na 2 roky) z poskytnutého úvěru je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN ve výši 114,91 %.
21. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by výše souhrnného poplatku včetně úroku za období trvání úvěru neměla přesáhnout 30 % z poskytnuté jistiny úvěru.
22. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků částku ve výši 30 % z jistiny úvěru, tj. 13 500 Kč, tak žalovanému zbývá k úhradě částka 39 595 Kč (45 000 Kč jistina úvěru + 13 500 Kč soudem přiznaný souhrnný poplatek – 18 905 Kč zaplacených žalovaným). Ujednání o souhrnném poplatku v části, ve které převyšuje soudem akceptovatelnou úrokovou míru soud pak považuje za rozporné s dobrými mravy a tudíž dle § 580 o. z. za neplatné.
23. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 33 744 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 60,75 % ročně. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy.
24. Za účelem posouzení mravnosti ujednaného úroku soud nahlédl do časových řad ARAD České národní banky a zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu v nových obchodech v době uzavření úvěrové smlouvy, tj. v srpnu 2019, činila 8,46 % ročně. Přitom podle ustálené judikatury platí, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013, půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu přečinu lichvy podle § 218 odst. 1 tr. zákoníku. S ohledem uvedená stanoviska, jakož i na to, že se v dané věci jednalo o spotřebitelský úvěr poskytovaný nebankovním subjektem, by soud byl ochoten akceptovat jako přiměřený cca dvojnásobek zjištěné obvyklé úrokové míry dle ARAD, tj. do 20 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požaduje úrok ve výši 18,87 % ročně ode dne následujícího po zesplatnění, tak soud žalobkyni úrok v požadované výši přiznal.
25. Žalovaný existenci ani výši dlužné částky nikterak nesporoval. Bylo přitom na něm, aby prokázal, že žalobkyni, případně její právní předchůdkyni, poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím splatil, což však neudělal.
26. S ohledem na výše uvedené proto soud vyhověl podané žalobě částečně, a to výrokem I., kdy zavázal žalovaného uhradit žalobkyni 39 595 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 254 Kč, počítaném z dlužné jistiny úvěru ve výši 39 451 Kč od 23. 5. 2021 do data postoupení pohledávky 8. 9. 2021 ve výši 18,87 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 985,45 Kč počítaný z dlužné jistiny úvěru ve výši 39 451 Kč od 23. 5. 2021 do data postoupení 8. 9. 2021 ve výši 8,25 % ročně a dále běžící úrok ve výši 18,87 % ročně a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny úvěru od 9. 9. 2021 do zaplacení.
27. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění.
28. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 27 519 Kč.
29. Žalobkyně zaplatila za podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 2 685 Kč dle položky 2 bod 1. písm. c) Sazebníku soudních poplatků (4 % z 67 114 Kč). Vzhledem k tomu, že soud elektronický platební rozkaz nevydával, postupoval podle položky 2 bodu 2. Sazebníku a žalobkyni doměřil soudní poplatek do výše dle položky 1 bod 1. písm. b) Sazebníku z žalované částky 67 114 Kč, tedy do výše 3 356 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku III. povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 671 Kč.
30. Ve sporu byla částečně úspěšná žalobkyně a má dle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na poměrnou náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Žalobě bylo vyhověno co do částky 39 595 Kč (59 % z žalované částky) a pro 27 519 Kč byla žaloba zamítnuta (41 % z žalované částky). Odečteme-li úspěch od neúspěchu (69 % - 31 %), má žalobkyně právo na zaplacení 18 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 685 Kč, doměřovaným soudním poplatkem ve výši 671 Kč, odměnou ve výši 9 888 Kč za 3 úkony právní služby (§ 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 3 820 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 18 312 Kč. Z takto vypočtené výše nákladů řízení žalobkyni přísluší 18 %, tj. částka 3 296 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit příslušnou část nákladů tohoto řízení žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
31. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, a to prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se její splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.