Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 117/2022-118
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: 10 886,21 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do úroku kapitalizovaného za období od datum do datum ve výši 1 396,30 Kč a dále ve výši 18,9 % ročně z částky 10 886,21 Kč za dobu od datum do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 886,21 Kč za dobu od datum do datum a z částky 886,21 Kč za dobu od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 612 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně, Mgr. jméno příjmení, advokátky.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Co do úroku kapitalizovaného za období od [datum] do [datum] ve výši 1 396,30 Kč a dále ve výši 18,9 % ročně z částky 10 886,21 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 886,21 Kč za dobu od [datum] do [datum] a z částky 886,21 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 612 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 886,21 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum byla mezi žalobkyní a žalovaným elektronickým způsobem prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného uzavřena Smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu žalovaného č. bankovní účet do výše 10 000 Kč, který se žalovaný v případě čerpání zavázal splatit spolu s dohodnutým úrokem ve výši 18,9 % ročně a poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu dle aktuálního ceníku žalobkyně, a to nejpozději do jednoho roku ode dne prvního čerpání úvěru. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházela z příjmu ověřeného potvrzením zaměstnavatele o příjmu žalovaného, výdaje žalovaného byly ověřeny a zjištěny z běžného účtu žalovaného, dále žalobkyně prověřila žalovaného ve všech dostupných bankovních i nebankovních registrech, v insolvenčním rejstříku a rejstříku centrálních exekucí, kdy získala celkovou představu o bonitě žalovaného. Žalovaný poskytnutý úvěr průběžně čerpal, nedodržel však své povinnosti sjednaný úvěrový rámec nepřečerpat a splatit kontokorent nejpozději ve lhůtě jednoho roku od prvního čerpání a na účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný ani po opakovaných výzvách žalobkyně neuhradil. Poslední výzvou ze dne datum žalobkyně zároveň smlouvu o sporožirovém účtu a další dohody o službách souvisejících s účtem vypověděla a dlužnou pohledávku převedla na evidenční účet pro splácení pohledávky č. bankovní účet. Žalovaná částka ve výši 10 886,12 Kč se sestává z nezaplacené jistiny dluhu, která odpovídá výši záporného zůstatku na sporožirovém účtu ke dni převodu pohledávky na evidenční účet, dále žalobkyně požaduje po žalovaném sjednaný úrok, který kapitalizovala za období od datum do datum ve výši 1 396,30 Kč a dále ve výši 18,9 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení a úrok z prodlení, který kapitalizovala za období od datum do datum ve výši 730,84 Kč a dále ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den datum a na den datum se bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti a v případě jednání dne datum rovněž v nepřítomnosti omluvené zástupkyně žalobkyně.
3. Po provedeném dokazování má soud za zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného dne datum uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho bankovním účtu č. bankovní účet úvěr do celkové výše 10 000 Kč a žalovaný se zavázal v případě čerpání tohoto úvěru tento splatit spolu s úrokem ve výši 18,9 % ročně a sjednanými poplatky nejpozději do 1 roku ode dne, kdy začne úvěr čerpat (prokázáno smlouvou o kontokorentním úvěru ze dne datum). Před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy vycházela z příjmu žalovaného ve výši 13 981 Kč měsíčně ověřeného potvrzením o příjmu vystaveného zaměstnavatelem žalovaného a z životních výdajů žalovaného stanovených po zohlednění jeho situace dle interního ekonomického modelu žalobkyně pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení ve výši 5 839 Kč měsíčně, když žalovaný v žádosti uvedl výdaje v nulové výši. Dotazem do CCB a vlastních systémů žalobkyně zjistila, že žalovaný neměl v době úvěrové žádosti žádné poskytnuté úvěry (prokázáno posouzením úvěruschopnosti klienta k žádosti ze dne datum). Žalovaný poskytnutý úvěr průběžně čerpal, za období od datum do datum vyčerpal celý úvěrový limit a na svém účtu se po započtení poplatků a debetních úroků dostal do nepovoleného debetního zůstatku, tento nevyrovnal. Dne datum provedla žalobkyně účetní vyrovnání pohledávky za žalovaným ve výši 10 886,21 Kč (prokázáno výpisem z běžného účtu žalovaného za období od datum do datum, výpisem poplatků za rok 2019). K neprodlené úhradě dluhu byl žalovaný žalobkyní vyzýván dne datum (prokázáno poslední výzvou před podáním žaloby ze dne datum a dodejkou ze dne datum). Naposledy žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu výzvou ze dne datum odeslanou jí téhož dne (prokázáno dvěma výzvami k úhradě dluhu ze dne datum a podacím archem ze dne datum). Z dalších listin provedených k důkazu soud nic podstatného ve věci nezjistil.
4. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen občanský zákoník ), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč čerpaný prostřednictvím jeho běžného účtu. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy řádně a s odbornou péčí, když ověřila pouze příjem žalovaného, ohledně výdajů žalovaného žalobkyně vycházela ze svého interního ekonomického modelu pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, tj. ve výši 5 839 Kč měsíčně, žalovaný v žádosti uvedl výdaje v nulové výši. Je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 10 000 Kč, pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V řízení nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný žalobkyni něčeho uhradil, byla tedy k zaplacení částky ve výši 10 000 Kč zavázán tímto rozsudkem. Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 10 000 Kč, a to ode dne datum, když žalovaný byl k vrácení poskytnutého úvěru vyzván až výzvou ze dne datum. V souladu s ust. § 573 občanského zákoníku soud považuje oznámení za doručené dne datum a žalovaný byl tedy povinen uhradit dluh následujícího dne, tj. den datum. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.
5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. zavázal dále soud žalovaného, aby žalobkyni zaplatil na náhradě nákladů řízení 36 % účelně uplatněných nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 32 % uplatněného nároku (předmět řízení vypočten včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí). Žalobkyně vynaložila náklady částkou 4 478 Kč sestávající ze ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby do podání žaloby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepsání žaloby, každý právní úkon po 300 Kč), z odměny advokáta dle § 7 AT ve výši 1 540 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT (účast při jednání) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč ke třem úkonům právní služby do podání žaloby dle ust. § 14b odst. 2 AT (za každý právní úkon po 100 Kč) a ve výši 300 Kč k jednomu úkonu právní služby (účast u jednání) dle ust. § 13 AT. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21% DPH ve výši 638 Kč v souladu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Z toho 36 % představuje 1 612 Kč a k této částce byl žalovaný zavázán.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.