Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
41 C 38/2022-32
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč za období od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč za období od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení ze strany žalovaného. Uvedla, že mezi žalovaným a společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) probíhala jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalobkyně nicméně není schopna doložit. Dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila dne datum na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet částku ve výši 20 000 Kč. Jelikož tedy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla uzavřena žádná smlouva, získal tak žalovaný majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a bezdůvodně se tak obohatil na úkor právní předchůdkyně žalobkyně. Dne datum byla předmětná pohledávka za žalovaným smluvně postoupena žalobkyni. Dne datum zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, v rámci níž žalobkyně žalovaného vyzvala k vrácení bezdůvodného obohacení nejpozději do tří dnů od doručení této výzvy. Žalovaný nicméně žalobkyni ničeho nezaplatil. Spolu s jistinou požadovala žalobkyně také příslušenství spočívající v zákonném úroku z prodlení za období od datum do zaplacení.
2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.
3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Při jednání pak soud provedl dokazování a z níže uvedených listin učinil tato skutková zjištění:
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měla být uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně měla zavázat k tomu, že žalovanému dnem datum poskytne peněžní prostředky do výše limitu 20 000 Kč a ve formě bezúčelového nezajištěného spotřebitelského úvěru na dobu neurčitou s možností opětovného čerpání splacené části úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně měla dle smlouvy dnem datum vyplatit na účet č. bankovní účet částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se oproti tomu měl dle smlouvy zavázat k tomu, že úvěr vrátí nejpozději ke dni ukončení smlouvy, přičemž smluvní úrok ve výši 25 % měsíčně bude splácet pravidelnými měsíčními splátkami vždy do 16. dne v měsíci následujícím po měsíci, v němž byla čerpána další částka až do výše limitu. Žalovaný nicméně předmětnou smlouvu nepodepsal.
5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně měla před uzavřením výše uvedené smlouvy žalovaného obeznámit s podmínkami úvěru. Z formuláře se nicméně nepodává, komu byl konkrétně určen; nejsou zde uvedeny žádné osobní údaje poučovaného klienta ani jeho podpis.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla mj. pohledávka za žalovaným vedená v seznamu postupovaných pohledávek, který je nedílnou součástí této smlouvy, pod referenčním číslo postoupena žalobkyni.
7. Ze záznamu o provedené platbě ve výši 20 000 Kč soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne datum vyplatila bezhotovostním převodem na účet č. bankovní účet částku ve výši 20 000 Kč opatřenou příznakem„ Pujcka číslo“ a variabilním symbolem„ číslo“, který odpovídá rodnému číslu žalovaného.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně sepsala oznámení o postoupení pohledávky adresované žalovanému a současně jej vyzvala k zaplacení částky 57 378,54 Kč nejpozději do tří dnů na účet žalobkyně.
9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce sepsala předžalobní upomínku, v rámci níž žalovaného vyzvala k zaplacení částky 57 378,54 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 13 503 Kč nejpozději do tří dnů na účet žalobkyně.
10. Z podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že jak oznámení o postoupení pohledávky, tak výzva k úhradě před podáním žaloby byly dne datum prostřednictvím k tomu zmocněné společnosti právnická osoba, předány k doručení poštou, a to na adresu trvalého pobytu žalovaného.
11. Ze všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, jakým způsobem jsou s právní předchůdkyní žalobkyně coby zapůjčitelem uzavírány smlouvy o zápůjčce, jakou formu takovéto smlouvy mají, jakým způsobem je poskytnuta samotná zápůjčka, jakým způsobem má být následně splácena a další, pro toto řízení nerozhodné, skutečnosti.
12. Ze sdělení anonymizováno bank soud zjistil, že ke dni datum byl majitelem bankovního účtu č. bankovní účet žalovaný a že v červenci roku 2018 byla na tento účet od právní předchůdkyně žalobkyně připsána částka ve výši 20 000 Kč pod variabilním symbolem číslo.
13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:
14. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
16. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je důvodný. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému částku ve výši 20 000 Kč. Bylo prokázáno, že smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě měla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyplatit částku ve výši 20 000 Kč, nebyla žalovaným podepsána a současně, že žalovaný nevyjádřil souhlas se všemi smluvními ujednáními obsaženými v této smlouvě či v souvisejících obchodních podmínkách či v souvisejícím formuláři se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru. Skutečně tedy nelze mít za to, že by s žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Nadto je třeba konstatovat, že i za předpokladu, že by smlouva o spotřebitelském úvěru byla s žalovaným uzavřena (ať již v listinné či ústní podobě), ani tak by nebylo lze uvažovat o tom, že by tato byla uzavřena platně. Žalobkyně totiž nic netvrdila a nedoložila k posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy že by právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala a posuzovala příjmy a výdaje žalovaného a hodnotila jeho finanční možnosti, s čímž je dle § 87 odst. 1 předmětného zákona spojován následek absolutní neplatnosti takovéto smlouvy. Protože žalobkyně prokázala, že mezi její právní předchůdkyní a žalovaným skutečně nedošlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, resp. že by tato byla uzavřena platně, nebyl zde žádný právní důvod, pro který by si žalovaný mohl poskytnutou finanční částku ponechat. Žalovaný se tedy na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil o 20 000 Kč (§ 2991 o. z.). Právní předchůdkyně žalobkyně nicméně tuto pohledávku za žalovaným smluvně postoupila žalobkyni, o čemž byl žalovaný dopisem ze dne datum vyrozuměn (§ 1879 o. z.). Žalobkyně následně žalovaného předžalobně vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení, leč dle v řízení nezpochybněného tvrzení žalovaný dosud z této částky ničeho nevrátil. Soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, celou tuto částku, a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Při určení splatnosti dluhu soud vycházel z toho, že žalovaný byl prokazatelně vyzván k zaplacení dluhu (resp. částky vyšší) výzvou ze dne datum, odeslanou téhož dne a dle zákonné domněnky dojití (§ 573 o. z.) doručenou dne datum. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení z částky 20 000 Kč za období od požadovaného data datum do zaplacení, a to v zákonné výši 8,25 % ročně (dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil jako patnáctidenní v souladu s § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.
18. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu ve výši 2 252 Kč. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši 252 Kč odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 2 252 Kč. K takto vypočtené částce nákladů řízení soud dodává, že v této věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru užívaném ve skutkově a právně obdobných věcech, na něž přísluší aplikovat sníženou náhradu nákladů řízení dle § 14b advokátního tarifu. V souladu s § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání patnácti dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ, a to ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.