Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 102/2022-23
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO,
sídlem ulice a číslo, PSČ, obec a číslo,
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení,
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovaný: ; celé jméno žalovaného, datum narození,
bytem adresa, obec
- o zaplacení 57 699,85 Kč s příslušenstvím (půjčka)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 57 699,85 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 48 839,98 Kč od 11.10.2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15 812 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 57 699,85 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 48 839,98 Kč od 11.10.2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15 812 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky 4 457,43 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že dne datum uzavřel (žalovaný se společností právnická osoba Smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka. Úvěr mu (jí) byl poskytnut za účelem uvedeným ve Smlouvě o půjčce. Žalovaný se zavázal zaplatit shora uvedený úvěr měsíční splátkou 3 467,00 Kč, respektive se v případě kontokorentního úvěru zavázal udržovat minimální měsíční kreditní obrat dle smluvních ujednání. Původní věřitel v souladu s požadavky právní úpravy účinné ke dni uzavření smlouvy provedl s odbornou péčí a v souladu s jím nastavenou politikou obezřetného úvěrování přísně individuální posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházel původní věřitel z informací získaných od spotřebitele při osobním pohovoru s ním před sjednáním úvěru. Úvěrovaný byl zejména dotazován na veškeré možné relevantní údaje pro posouzení příjmové a výdajové stránky. Dále původní věřitel ověřil získané informace nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Při vyhodnocování rizik u úvěrovaného původní věřitel porovnal získané informace o příjmové a výdajové stránce úvěrovaného s historickými daty Českého statistického úřadu při zohlednění zaměstnání žalovaného včetně geografického a časového hlediska. Porovnáním příjmové a výdajové stránky úvěrovaného stanovil původní věřitel výši disponibilních příjmů klienta, kterou poměřil výdajovou stránkou úvěrovaného, jejíž výši si ověřil z interních i externích zdrojů. V případě žalovaného po individuálním vyhodnocení poměrů úvěrovaného, při zohlednění výše stanovené splátky a při respektování politiky obezřetného úvěrování shledal, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Právní předchůdce žalobce (netřeba dodávat, že z pozice banky a pod dohledem ČNB) tedy s ohledem na výše uvedené kladl na posouzení úvěruschopnosti velký důraz, přičemž v případě nesplnění nezbytných podmínek ze strany žalovaného by právní předchůdce úvěr neposkytl. Protože žalovaný (á) porušil (a) smluvní podmínky byl úvěr v souladu se smluvními ujednáním mezi původním věřitelem a žalovaným prohlášen za splatný ke dni datum. Žalobce odkoupil od společnosti právnická osoba pohledávku, vyplývající z výše uvedené Smlouvy o půjčce, o čemž byl žalovaný informován (a). Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy o půjčce byla na žalobce postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne datum mezi žalobcem a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, zapsané v Obchodním rejstříku vedeném název soudu, anonymizována dvě slova, vložka číslo. Žalobce sám se ve snaze minimalizovat náklady spojené s uplatněním pohledávky dle ust. § 513 občanského zákoníku, pokusil kontaktovat žalovaného běžnou poštou, avšak k dobrovolnému splnění dluhu žalovaným nedošlo. S ohledem na tuto snahu předejít vymáhání pohledávky prostřednictvím právního zástupce z řad advokátů a následně i soudu, požaduje žalobce i položku náhrady nákladů vymáhání, spojených s uplatněním pohledávky, vypočtených dle hotových výdajů, zejména na poštovné a na interních ABC Costs výdajích dle metodiky Activity-Based-Costing. (V ABC Costs dokumentu jsou položky uvedeny tučně). Náklady vymáhání požaduje žalobce přiznat ve výši 49,99 Kč, kdy žalobce uvádí, že byly využity tyto položky: položka CC04 dopis v částce 11,86 Kč počet 2x, položka OP01 import dat v částce 0,37 Kč počet 1x. položka OP02 kontrola dokumentace v částce 25,90 Kč počet 1x. Po nabytí pohledávky vyzval žalobce žalovaného přípisem ze dne 03.07.2020 (viz. právnická osoba o postoupení pohledávky), k tomu, aby svůj závazek žalobci uhradil. Na účet žalobce žalovaný dosud neuhradil nic. Dlužná částka k dnešnímu dni proto činí 57 699,85 Kč. Žalobce taktéž požaduje náhradu nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalovanou částku ve výši 57 699,85 Kč tvoří: Odkoupená pohledávka - jistina ve výši 48 839,98 Kč, Odkoupený úrok ve výši 2 018,04 Kč, Odkoupený sankční úrok ve výši 157,56 Kč, Odkoupené poplatky ve výši 6 634,27 Kč, Náklady vymáhání ve výši 50,00 Kč.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
4. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů – výzvy k úhradě dlužné částky úvěru, poslední výzvy, vráceného dopisu, výpisu poplatků, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce, rámcové smlouvy o poskytnutí bankovních a platebních služeb, návrhu na uzavření smlouvy o půjčce, výzvou k okamžitému jednorázovému splacení závazku, podacího archu, formuláře pro standartní informace, výpisů z účtu, oznámení o smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postupovaných pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, předávacího protokolu, smlouvy o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní výzvy, poštovního podacího archu.
5. Návrh na uzavření smlouvy o půjčce, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce, rámcová smlouva o poskytnutí bankovních a platebních služeb, formulář pro standartní informace prokazují vznik a obsah závazku, včetně výše úroků a dalších poplatků. Výpisy z účtu prokazují jednak čerpání úvěru žalovaným a úhrady splátek. Výzva k úhradě dlužné částky úvěru, poslední výzva, vrácený dopis, výzva k okamžitému jednorázovému splacení závazku, podací arch prokazují, že žalovaný byl žalobcem opakovaně vyzýván k úhradě dlužné pohledávky. Smlouva o postoupení pohledávek včetně jejích příloh a oznámení o postoupení pohledávky dále prokazuje aktivní legitimaci žalobce. Oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní výzva a poštovní podací arch prokazují, že žalobce vyzýval žalovaného k zaplacení dlužné pohledávky.
6. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.
7. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se dále řídí ustanovením § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 2390 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu výše citovaného ustanovení. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy o zápůjčce poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý úrok a případný úrok z prodlení.
9. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) ze zápůjčky, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o zápůjčce a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že věřiteli uhradil i další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí peněžních prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
10. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce co do průběhu splácení zápůjčky žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úroky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu dlužné částky, pak tato odpovídá skutkových zjištěním soudu. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalobní pohledávky žalovaným soud za prokázanou nemá. S ohledem na výše uvedené bylo na místě žalobě cele vyhovět. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit zásadně do tří dnů od právní moci rozsudku.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši
1 489 Kč Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 2 308 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 420 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 10 260 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 900 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 2 344 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 15 812 Kč. Uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke KS v obec.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.