Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
108 C 106/2022-73
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 14 783,92 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 400 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 31. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 383,92 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 31. 1. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 117 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 400 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 31. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 383,92 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 31. 1. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 117 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 14 783,92 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ příjmení“) smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 1. 4. 2021 a mezi postoupenými pohledávkami je také pohledávka za žalovaným. příjmení uzavřela se žalovaným dne 29. 8. 2019 smlouvu o půjčce, na jejímž základě příjmení poskytla žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 540 Kč při úrokové sazbě 29,90 % ročně, a to počínaje dnem 25. 9. 2019. Před poskytnutím půjčky příjmení v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného kontrolovala veškeré dostupné informace v interních i externích databázích, porovnala příjmy a výdaje žalovaného a způsob plnění jeho dosavadních dluhů. příjmení svůj závazek splnila, půjčku poskytla, avšak žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, na úhradu dluhu zaplatil pouze 600 Kč. Z tohoto důvodu příjmení využila svého práva a prohlásila půjčku za okamžitě splatnou ke dni 30. 1. 2020. Žalovaný nadále dluží žalobkyni na jistině částku 14 783,92 Kč a dále úrok z prodlení v zákonné výši.
2. Dne 29. 8. 2019 byla uzavřena smlouva o půjčce, v níž je společnost právnická osoba označena jako anonymizováno a žalovaný jako klient. Předmětem smlouvy byl závazek anonymizováno poskytnout klientovi půjčku ve výši 15 000 Kč a tomu odpovídající závazek klienta poskytnutý úvěr splácet formou sjednaných 60 měsíčních splátek po 1 263,65 Kč Smlouva není opatřena podpisem ani jedné ze smluvních stran s tím, že měla být podepsána prostřednictvím Mobilního klíče. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy. Z platební historie smlouvy má soud za prokázáno, že dne 15. 12. 2017 vyčerpal žalovaný úvěr ve výši 53 000 Kč a v období od 15. 12. 2017 do 27. 1. 2021 zaplatil celkem 26 181,38 Kč. Dne 21. 1. 2021 byla mezi příjmení jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, mezi nimiž je také pohledávka za žalovaným, jak má soud za prokázáno z vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených případů a oznámení o postoupení. Dne 12. 1. 2021 vyhotovila příjmení oznámení o postoupení pohledávky adresované žalovanému, v němž mu oznamuje postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzývá jej k jejímu okamžitému zaplacení. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 13. 1. 2021 Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení oznámení a poštovního podacího archu.
3. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel zapůjčil žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit formou sjednaných splátek. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Žalobkyně sice tvrdila, že její právní předchůdce zákonným způsobem zkoumal úvěruschopnost žalovaného, avšak tato tvrzení v řízení neprokázala. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování o této rozhodné skutečnosti, přičemž toto poučení je soudem poskytováno pouze a jedině při ústním jednání. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je smlouva o zápůjčce neplatná ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 15 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby částku 600 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 14 400 Kč, neboť žalovaný částku 600 Kč představující jeho bezdůvodné obohacení vzniklé na základě absolutně neplatného právního jednání žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, již zaplatil. Zbývající části uplatněného nároku žalobkyně (s výjimkou zákonného úroku z prodlení z částky 14 400 Kč) byly zamítnuty, neboť mají původ v absolutně neplatné smlouvě. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaný byl ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a to od 31. 1. 2021, tj. po uplynutí lhůty k plnění dle oznámení o postoupení pohledávky žalobkyni. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku.
4. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, která byla v řízení procesně úspěšná co do 97 %, náklady řízení v rozsahu 94 %. Žalobkyně vynaložila náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tří předžalobní úkony právní služby po 300 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 252 Kč, celkem 2 252 Kč. Z této částky má právo na 94 %, tj. 2 117 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.