Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 366/2021-69
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 76 711,11 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 95 622,08 Kč
s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 805,20 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 12 805,20 Kč od datum do zaplacení,
s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 512,13 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 11 512,13 Kč od datum do zaplacení,
s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 013,03 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9 013,03 Kč od datum do zaplacení,
s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 465,54 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 12 465,54 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 19 331,40Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 95 622,08 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 805,20 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 12 805,20 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 512,13 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 11 512,13 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 013,03 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9 013,03 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 465,54 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 12 465,54 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 19 331,40Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 76 711,11 Kč s příslušenstvím. V podrobnostech uvedla, že žalovaná uzavřela s její právní předchůdkyní (společností právnická osoba) ve dnech datum, datum, datum a datum čtyři smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně dále uvedla, že její předchůdkyně před uzavřením každé smlouvy řádně posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované za účelem ověření její úvěruschopnosti. Informace zjištěné především od žalované, ověřené oproti příslušným předloženým dokumentům, byly pečlivě zaznamenány do zákaznických karet. Na základě takto zjištěných informací předchůdkyně žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalované řádně splácet každou poskytnutou zápůjčku.
2. Pro nároky žalobkyně ze všech smluv se vztahují obdobná skutková tvrzení. Na základě smluv byly žalované (postupně) poskytovány následující peněžní prostředky – 20 000 Kč, 20 000 Kč, 18 000 Kč a 15 000 Kč Tyto prostředky se žalovaná zavázala vrátit vždy společně s poplatkem v celkové výši 19 366 Kč, 16 259 Kč, 15 650 Kč a 13 125 Kč v pravidelných splátkách. Žalobkyně konkretizovala, že pro první smlouvu bylo stanoveno 24 měsíčních splátek s poslední splátkou splatnou dne datum, pro druhou smlouvu 18 měsíčních splátek s poslední splátkou datum a pro třetí a čtvrtou smlouvu 60 týdenních splátek, přičemž na smlouvu ze dne datum byla sjednána poslední splátka na den datum a na smlouvu ze dne datum pak na den datum. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná ani v jednom případě nehradila sjednané splátky řádně. Na první smlouvu uhradila poslední splátku dne datum, přičemž zaplatila celkem 16 941 Kč. Na druhou smlouvu uhradila poslední splátku datum a na tuto zápůjčku vrátila pouze 20 185 Kč. Na třetí smlouvu žalovaná dle žalobkyně plnila celkovou částkou 13 184 Kč s poslední splátkou dne datum a na čtvrtou smlouvu uhradila pouze 4 469 Kč a poslední splátku rovněž dne datum. Zbývající neuhrazené části dluhu předchůdkyně žalobkyně vždy postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a žalovanou o tom písemně informovala. Žalobkyně doplnila, že po postoupení pohledávek žalovaná již ničeho neuhradila. Postupované pohledávky byly tvořeny neuhrazenými jistinami zápůjček, neuhrazenými poplatky a navýšením účtovaným předchůdkyní žalobkyně, které žalobkyně touto žalobou neuplatňuje. Nárok žalobkyně tedy představuje příslušná neuhrazená jistina a poplatek – v případě smlouvy ze dne datum to je jistina ve výši 12 465,54 Kč a poplatek ve výši 8 292,21 Kč, u druhé smlouvy ze dne datum se jedná o dlužnou jistinu ve výši 9 013,03 Kč a poplatek ve výši 6 195,13 Kč, na třetí smlouvě ze dne datum zůstává dluh na jistině ve výši 11 512,13 Kč a na poplatku ve výši 7 593,07 Kč a konečně v případě čtvrté smlouvy ze dne datum činí dlužná jistina částku 12 805,20 Kč a dlužný poplatek 8 834,80 Kč.
3. Žalobkyně výše uvedené nároky uplatnila žalobou u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě. Vzhledem k nedostatku místní příslušnosti tamního soudu z důvodu trvalého pobytu žalované v obvodu zdejšího soudu byla posuzovaná věc usnesením Okresního soudu v Havlíčkově brodě ze dne 2. 11. 2021, č. j. 5 C 90/2021-55, postoupena Okresnímu soudu v Jihlavě jako soudu místně příslušnému.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.
5. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Soudu byla jako důkaz předložena čtyři písemná vyhotovení smluv o zápůjčce, a to smlouva ze dne datum číslo smlouva ze dne datum číslo smlouva ze dne datum číslo smlouva ze dne datum číslo. Všechny smlouvy jsou vlastnoručně podepsány předchůdkyní žalobkyně i žalovanou; tento podpis je současně potvrzením toho, že žalované byly pokaždé při uzavření smlouvy v hotovosti poskytnuty dohodnuté peněžní prostředky. Z těchto smluv dále vyplývá, že dne datum byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, dne datum rovněž 20 000 Kč, dne datum peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč a dne datum peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Ze smlouvy ze dne datum soud dále zjistil, že žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 19 366 Kč sestávajícím z úroku ve výši 6 592 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 940 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7 834 Kč, celkem tedy 39 366 Kč v 24 měsíčních splátkách po 1 641 Kč (s poslední splátkou ve výši 1 632 Kč) s tím, že první splátka je splatná do konce měsíce od data uzavření smlouvy. Ze smlouvy ze dne datum soud zjistil, že poskytnuté prostředky měla žalovaná povinnost vrátit společně s poplatkem ve výši 16 259 Kč sestávajícím z úroku ve výši 4 501 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 940 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 6 418 Kč, celkem tedy 36 259 Kč v 18 měsíčních splátkách po 2 015 Kč (s poslední splátkou ve výši 2 004 Kč) s tím, že první splátka je splatná rovněž do konce měsíce od data uzavření smlouvy. Ze smlouvy ze dne datum bylo dále zjištěno, že poskytnuté prostředky měla žalovaná vrátit společně s poplatkem ve výši 15 650 Kč sestávajícím z úroku ve výši 3 220 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 856 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7 574 Kč, celkem tedy 33 650 Kč v 60 týdenních splátkách po 561 Kč (s poslední splátkou ve výši 551 Kč) s tím, že první splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Konečně ze smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla povinna poskytnuté prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 13 125 Kč sestávajícím z úroku ve výši 2 683 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 130 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 6 312 Kč, celkem tedy 28 125 Kč v 60 týdenních splátkách po 469 Kč (s poslední splátkou ve výši 454 Kč) s tím, že první splátka je i v tomto případě splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Součástí všech smluv je ujednání o zápůjční úrokové sazbě ve výši 29,00 % p.a. jako pevné po celou dobu trvání smluv.
6. Žalobkyně dále soudu předložila přehledy plateb, které osvědčují, že v den uzavření každé smlouvy byly žalované poskytnuty sjednané peněžní prostředky. Tyto listinné důkazy současně potvrzují, že ani v jednom případě žalovaná nehradila sjednané splátky řádně; osvědčují dluh žalované na poskytnutých peněžních prostředcích, a to ke dni datum, kdy byly přehledy vyhotoveny. Z přehledu plateb ke smlouvě ze dne datum vyplývá, že žalovaná uhradila právě 16 941 Kč, přičemž na jistině zůstává dluh ve výši 12 465,54 Kč. Z přehledu plateb ke smlouvě ze dne datum vyplývá, že žalovaná uhradila 20 185 Kč, na jistině i po částečné úhradě zbývá dluh ve výši 9 013,03 Kč. Z přehledu plateb ke smlouvě ze dne datum soud dále zjistil, že na peněžní prostředky poskytnuté na základě této smlouvy žalovaná vrátila pouze 13 184 Kč, přičemž na jistině zůstává dluh ve výši 11 512,13 Kč. Konečně z přehledu plateb ke smlouvě ze dne datum soud zjistil, že žalovaná na poskytnuté peněžní prostředky vrátila jen 4 469 Kč, na jistině i po částečné úhradě zůstává dluh ve výši 12 805,20 Kč. Ve spojení s předžalobní upomínkou ze dne datum je pak zřejmé, že částečná úhrada byla započtena jak na jistinu, tak i na příslušný poplatek. Podle předžalobní upomínky zůstává žalované na poplatcích dluh ve výši 8 292,21 Kč, resp. 6 195,13 Kč, resp. 7 593,07 Kč, resp. 8 834,80 Kč. K úhradě dlužných částek byla žalovaná vyzvána právě zmíněnou předžalobní upomínkou, předtím ještě oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum. Obě výzvy byly žalované podle podacích lístků prokazatelně odeslány. Z posledního zmíněného listinného důkazu, totiž oznámení o postoupení pohledávky, soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávek ze všech smluv uzavřených s předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Samotné postoupení pohledávek má soud za prokázané ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a její předchůdkyní dne datum a seznamu postupovaných pohledávek.
7. K prokázání tvrzení, že před uzavřením každé smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalované, žalobkyně předložila zákaznické karty (fakticky žádosti o zápůjčky) sepsané dne datum, datum, datum a datum. Všechny karty obsahují základní informace o poměrech žalované, které žalovaná při každé žádosti uvedla a jejichž správnost a pravdivost potvrdila podpisem žádosti. Ze všech karet se podává, že žalovaná byla v době žádostí o zápůjčky svobodná, její nejvyšší dosažené vzdělání bylo učňovské, žila s rodiči a měla vyživovací povinnost k jedné další osobě, s výjimkou žádosti ze dne datum, v níž žalovaná uvedla, že má vyživovací povinnost ke dvěma osobám. Ve všech případech byly důvodem žádosti o zápůjčku neočekávané výdaje. Žalovaná měla ve všech obdobích příjem z plného pracovního úvazku na dobu neurčitou. Zaměstnání žalované bylo v každém případě předchůdkyní žalobkyně ověřeno oproti předložené pracovní smlouvě. Žalovaná uváděla následující příjem ze zaměstnání (posloupně podle podaných žádostí) – 12 000 Kč, 15 534 Kč, 24 385 Kč a 21 110 Kč. Ve všech případech byly uvažovány i další měsíční čisté příjmy domácnosti žalované, a to ve výši 10 000 Kč, resp. 25 000 Kč, resp. 24 000 Kč, resp. 24 275 Kč. V žádosti ze dne datum, v níž žalovaná uvedla, že má vyživovací povinnost ke dvěma osobám, byl k měsíčním příjmům žalované uvažován i ostatní příjem ve výši 1 500 Kč měsíčně. Výše příjmu žalované byla vždy osvědčena předloženými výplatními pásky nebo výpisy z bankovního účtu za tři měsíce bezprostředně předcházející žádosti o zápůjčku. Pokud jde o měsíční výdaje žalované, vždy byly uvažovány odhadované měsíční výdaje v celkové výši 4 000 Kč, a k tomu splátky jiných úvěrů či zápůjček poskytnutých předchůdkyní žalobkyně. V prvním případě se brala v potaz splátka 4 000 Kč měsíčně, v druhém případě 3 500 Kč měsíčně, v třetím případě 3 656 Kč měsíčně a při žádosti ze dne datum nebyly uvažovány žádné splátky jiných zápůjček. Současně ve všech případech bylo ověřeno, že žalovaná neměla jiné úvěrové závazky u společností odlišných od předchůdkyně žalobkyně. Předchůdkyně žalobkyně vycházela z toho, že ve všech případech žalované měsíčně zůstával finanční obnos dostatečný pro splácení požadovaných zápůjček.
8. Na základě výše zjištěných skutečností soud může uzavřít, že poměry žalované tak, jak byly předchůdkyní žalobkyně zjištěny, skutečně nezavdávaly důvodné pochybnosti, že by žalovaná nebyla schopna řádně hradit sjednané splátky zápůjček. Předchůdkyně žalobkyně správně hodnotila osobní a rodinné poměry žalované ve spojení s jejími příjmovými možnostmi. Pokud předchůdkyně žalobkyně vyžadovala po žalované doložení příslušných dokumentů, jimiž by ověřila pravdivost údajů uvedených žalovanou, jednala s dostatečnou mírou pečlivosti, kterou po ní bylo možné požadovat. I přes to soud shledal v postupu předchůdkyně žalobkyně nedostatky, které svědčí spíše o formálním zjištění poměrů žalované. Takovým nedostatkem je nezahrnutí splátek jiné zápůjčky poskytnuté předchůdkyní žalobkyně v žádosti ze dne datum, ačkoliv předchozí zápůjčka zjevně nebyla žalovanou dosud plně uhrazena. Dále soud poukazuje na odhadované měsíční výdaje žalované, do nichž byly zahrnuty zřejmě osobní výdaje žalované, příp. výdaje na bydlení, na stravování. Soud nezpochybňuje, že měsíční výdaje jedince lze určit tímto způsobem (příjmení statistický úřad právě takové údaje běžně poskytuje). Za povšimnutí však stojí, že ve všech případech byla uvažována stejná částka měsíčních výdajů, a to i v době, kdy žalovaná měla mít oproti ostatním obdobím vyživovací povinnost k více osobám. Tyto nedostatky však v celkovém souhrnu informací neznamenají takové pochybení, které by mohlo žalovanou, příp. osoby závislé na její výživě, přivést k existenční nouzi, neboť byl zjištěn a prokázán spíše nadstandardní příjem žalované.
9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
13. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
14. S ohledem na zjištěné skutečnosti soud posoudil závazkové vztahy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako platně a účinně uzavřené smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z. Na tyto závazkové vztahy soud aplikoval kromě obecných ustanovení také shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčky v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná vystupovala v postavení spotřebitele (nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Věřitel je povinen řídit se zákonem o spotřebitelském úvěru obsahujícím pravidla pro ochranu spotřebitele, zejména pokud jde o povinnost před uzavřením smlouvy řádně a s odbornou péčí ověřit jeho úvěruschopnost. Pokud jde o posuzovanou věc, lze tuto povinnost předchůdkyně žalobkyně považovat za splněnou (úvěruschopnost byla v souladu se zákonem i ustálenou judikaturou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na webová adresa) ověřena dostatečným způsobem). V řízení bylo také prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně splnila svůj závazek a žalované vždy poskytla odpovídající peněžní plnění. Provedeným dokazováním také bylo potvrzeno oprávnění žalobkyně uplatňovat předmětné pohledávky po žalované. Pokud jde o závazek žalované, soud má za to, že jí v jeho splnění nebránily žádné objektivní překážky (ani v jednom případě). Pokud tedy žalovaná nevrátila předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaných souvisejících poplatků, porušila tím své smluvní povinnosti a dosud neuhrazené plnění žalobkyni náleží v plném rozsahu. Žalovaná nadto nárok žalobkyně nezpochybnila, ani neprokázala, že by svůj dluh byť částečně uhradila. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 95 622,08 Kč sestávající z požadované dlužné částky 76 711,11 Kč, smluvních úroků žalobkyní kapitalizovaných vždy za období od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední sjednané splátky do postoupení pohledávky a úroků z prodlení žalobkyní kapitalizovaných za období od marného uplynutí lhůty sjednané pro splatnost každé zápůjčky po úhradě poslední sjednané žalovanou do postoupení pohledávky. Soud dále přiznal žalobkyni úrok ve smluvené výši 29 % ročně vždy z příslušné dlužné jistiny zápůjčky od datum (tj. ode dne následujícího po postoupení pohledávky) do zaplacení a za stejné období také z důvodu prodlení žalované se splněním svého závazku dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně rovněž z příslušné dlužné jistiny. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění neshledal důvody.
15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání předžalobní výzvy a žaloby) ve výši 3x 4 180 Kč podle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 2 822,40 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 3 069 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 19 331,40 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.