Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 42/2022-54
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M., ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 475 Kč s příslušenstvím (pojistné)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 6 475 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 175 Kč od 25. 11. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 7 086 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 6 475 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 175 Kč od 25. 11. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 7 086 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce.</b>
1. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.
2. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 6 475 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon"). Touto žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobce z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobce žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobce doručil žalovanému výzvu k úhradě a její splatnost nastala dne 24. 11. 2019. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne 25. 4. 2019 do 28. 7. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 95 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Žalobce v souladu zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala 16. 3. 2020. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný na požadovanou částku dosud ničeho neuhradil, žalobci tak nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou.
3. Okresní soud ve věci vydal platební rozkaz. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný včasný odpor a uvedl, že předmětný automobil nikdy nevlastnil, což dokládá výpisem z registru vozidel. Žádnou písemnou výzvu ze strany žalobkyně neobdržel, ačkoli se v místě trvalého pobytu zdržuje a poštu přebírá. Uvedl, že žaloba není důvodná a navrhnul její zamítnutí.
4. Soud v projednávané věci nařídil jednání, kam byl žalovaný řádně předvoláván. Žalovaný se nedostavil.
5. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státní občanem Slovenské republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soud je soudem místa bydliště (sídla) žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“)„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU příjmení jméno (příjmení) číslo ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, žalovaný měl v době uzavření smlouvy bydliště v České republice, kde se nachází i místo plnění a sídlo žalobce; cizí prvek vnesený do vztahu státním občanstvím žalovaného nemůže toto svou intenzitou převážit.
6. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v Registru silničních vozidel oficiálně uveden jako vlastník vozidla registrační značka. Nicméně netřením žalobce (číslo) bylo zjištěno, že vlastníkem/provozovatel vozidla byl od datum do datum jméno příjmení Kupní smlouvou o prodeji motorového vozidla mezi panem jméno příjmení a žalovaným, uzavřené dne datum má soud za prokázané, že žalovaný odkoupil na základě kupní smlouvy výše uvedený automobil (kdy v kupní smlouvě je uvedeno správné označení automobilu, včetně SPZ, modelu, čísla příjmení i technického průkazu i správné osobní údaje žalovaného). V rámci kupní smlouvy bylo ujednáno, že bylo povinností kupujícího, aby zajistil na svůj náklad přepis informací v Registru motorových vozidel. Žalovaný tak ale neučinil, proto byla v oficiálních záznamech registru stále vedena jiná osoba, ačkoli vlastníkem/provozovatelem výše uvedeného vozidla byl právě žalovaný. Za předmětné období žalovaný neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, jež vyžaduje zákon č. 168/1999 Sb. Žalobce proto vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu. Žalobce žalovaného vyzýval podle jemu poslední známé doručovací adresy, a pokud došlo ke změně adresy, je povinností žalovaného žalobce o uvedeném informovat. Žalovaný neuhradil dlužnou částku za neuhrazené pojistné ani po opakovaných upomínkách. Žalovaný tak dluží žalobci částku v žalované výši 6 475 Kč (6 175 Kč dlužné pojistné a 300 Kč jako náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky). Žalovaný tuto částku neuhradil ani po předžalobní výzvě žalobce.
7. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2018 nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
8. Podle § 15 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., ministerstvo dopravy porovnává údaje podle odstavce 2 s údaji jím vedenými a sdělí Kanceláři výsledek porovnání a údaje o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích, které nebyly sděleny Kanceláří, a to v rozsahu údajů podle odstavce 12 vedených v registru silničních vozidel. Kancelář má právo požadovat sdělení i jednotlivých údajů vedených v registru silničních vozidel, jsou-li pro to důvody vyplývající z její působnosti podle tohoto zákona.
9. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
10. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.
11. Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
12. Podle § 1970 z. č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
14. Žaloba je důvodná. Žalobce v řízení kupní smlouvou prokázal, že žalovaný se stal vlastníkem vozidla a jako vlastník/provozovatel vozidla neměl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný se v řízení se hájil pouze tím, že nebyl uveden v registru řidičů. Zákon však upravuje domněnku, že registr obsahuje správné údaje o vlastnících motorových vozidel, nicméně tato domněnka je vyvratitelná, tzn., že účastníci mohou prokázat, že skutečným provozovatel/vlastníkem je jiná osoba. Tak je tomu i v projednávané věci, kdy vlastnictví žalovaného bylo prokázáno kupní smlouvou, k níž se již žalovaný nevyjádřil a ani ji nesporoval. Ostatně, k soudnímu jednání se žalovaný nedostavil a vyhnul se případnému poučení podle § 118a o. s. ř. ze strany soudu, neboť je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 832/2006, ze dne 27. 9. 2006). Žalovanému tak coby vlastníkovi vznikla povinnost uhradit žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo toto vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Žalovaný však tento příspěvek ani po výzvách neuhradil, neuhradil ani náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Protože svoji povinnost nesplnil žalovaný řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobci vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, jehož výši a počátek prodlení soud shledává zákonu neodporující, odpovídající skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 086 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Dále má žalobce nárok úhradu 1 úkonu představující účast u jednání dne 20. 6. 2022 ve výši 1 500 Kč, jeden režijní paušál ve výši 300 Kč v souvislosti se soudním jednáním a náhradu za ztrátu času v počtu 8 půl hodin na cestu z obec do obec a zpět (tj. celkem 800 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 500 Kč ve výši 375 Kč.
16. Žalobce má dále nárok na úhradu cestovních výdajů cestovné v roce 2022 dne datum k jednání u Okresního soudu v Náchodě osobním automobilem Hyundai Kia, registrační značka, o průměrné spotřebě 3,9 l číslo km a ceně nafty a opotřebení dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.; (tj. cesta obec – obec a zpět, při celkovém počtu 310 km), tj. 2 026 Kč bez DPH, a celkem 2 451 Kč včetně DPH.
17. Celkem tedy náklady činí 7 086 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku dle § 202 odst. 2 o. s. ř. odvolání není přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuce.