Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (7)No categories available
14 C 7/2022-22
Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Gerlovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 4 977 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 977 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 4 977 Kč od 27. 8. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 977 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 4 977 Kč od 27. 8. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá podanou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) zaplacení částky 4 977 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 31. 10. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalovanému energie a související služby na odběrném místě část obce a číslo, obec. Za období od 9. 3. 2019 do 31. 7. 2019 byla žalovanému za dodávky elektřiny fakturou číslo vyúčtována částka 12 207 Kč, po odečtení přijatých plateb ve výši 7 230 Kč činí dlužná částka 4 977, která se stala splatná dne 26. 8. 2019. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 ke dni 22. 11. 2021, kdy byla připsána kupní cena na účet postupitele a žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 3. 12. 2021. Před podáním žaloby byl žalovaný bezvýsledně vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou.
2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou (náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen.
3. Žalobkyně již v podané žalobě vyznačila, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud tak vyzval žalovaného usnesením, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neučinil soudu žádné podání, zejména se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými.
4. Vzhledem k tomu, že v této věci jde o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ), obsahuje další text odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. pouze závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění. Mezi původním věřitelkou právnická osoba a žalovaným byla dne 31. 10. 2018 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky a ceník, které blíže upravovaly práva a povinnosti smluvních stran. Původní věřitelka vyúčtovala žalovanému fakturou číslo splatnou dne 26. 8. 2019 za fakturační období od 9. 3. 2019 do 31. 7. 2019 částku 4 977 Kč, která představuje rozdíl mezi spotřebou elektřiny za uvedené fakturační období v částce 12 206,99 Kč a přijatými platbami 7 230 Kč. Žalovaný byl ze strany původní věřitelky upomínán k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 11. 9. 2021. Žalovaný v řízení neprokázal, že by na vyúčtovanou pohledávku cokoli uhradil. Původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 a jejích dodatků z dat 29. 3. 2019 a 27. 3. 2020 žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 12. 2021. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 2. 12. 2021, která byla odeslána 3. 12. 2021, tato však zůstala bezvýsledná.
6. Podle ustanovení § 50 odst. 2 věta prvá zákona č. 458/2000 Sb. , energetického zákona:„ Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.“
7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “):„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“
8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. :„ Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.“
9. V posuzovaném případě žalobkyně prokázala vznik a existenci závazkového vztahu, který mezi právní předchůdkyní žalobkyně na straně jedné a žalovaným na straně druhé vznikl na základě uzavřené písemné smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 31. 10. 2018 Smluvní strany jsou ve smlouvě nezaměnitelně identifikovány a je rovněž jasně a určitě vymezen předmět závazku, tedy zejména povinnost právní předchůdkyně žalobkyně coby obchodníka dodávat žalovanému sjednaným způsobem elektřinu, a povinnost žalovaného coby zákazníka platit peněžní plnění za dodávky po vyúčtování smluvních cen. Smlouva odkazovala na všeobecné obchodní podmínky a měla charakter spotřebitelského závazku. Soud zároveň konstatuje, že obsahem smlouvy nebylo žádné takové ujednání, jež by odporovalo úpravě spotřebitelských smluv a zvláštní ochraně spotřebitelů v těchto typech vztahů. Žalobkyně rovněž prokázala vyúčtování dodávek elektřiny, které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v souvislosti s odběrem elektřiny zaslala. Předložené listin y konotují se žalobními tvrzeními. Při absenci dobrovolného plnění se žalovaný dostal do prodlení s úhradami a právní předchůdkyni žalobkyně vznikl tudíž rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení coby příslušenství pohledávky v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně prokázala též postoupení předmětné pohledávky na svou osobu coby postupníka. Žalobkyně se tedy domáhá v tomto řízení peněžního plnění důvodně a soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní částky z titulu shora specifikovaného smluvního závazku.
10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze:
a) zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/ 1991 Sb.;
b) odměny advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jako „advokátní tarif “), sepis výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, ve výši 3 x 200 Kč = 600 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 advokátního tarifu,
c) paušální náhrady hotových výdajů za úkony uvedené ad b) výše ve výši 3 x 100 Kč = 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu;
d) náhrady DPH ve výši 21 % z částek ad b) a c), tj. ve výši 189 Kč;
tj. celkem 1 489 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
11. Pro rozhodování o náhradě nákladů řízení bylo použito ust. § 14b odst. 1 o.s.ř. , jelikož žaloba podaná žalobkyní je nepochybně návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně obdobné žaloby uplatňuje opakovaně, struktura podaných žalob i jejich formulace je vždy obdobná, liší se jen jednotlivé údaje. Skutečnost, že se jednotlivá žalobní tvrzení odlišují potud, aby odpovídala konkrétním skutkovým okolnostem té či oné věci tak, aby mohla být projednána, není způsobilá vyloučit závěr, že se jedná o ustálený vzor, na nějž dopadá ve vztahu k nákladům řízení § 14b odst. 1 o.s.ř. . Soud proto podle uvedeného ustanovení postupoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.