Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
14 C 56/2022-29
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení, IČO,
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
sídlem adresa žalovaného
o zaplacení 10 406 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 706 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 406 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 706 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 406 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně učinila v žalobě, kterou řízení zahájila dne datum, předmětem řízení peněžitý nárok vůči žalovanému na zaplacení částky 10 406 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a dále na zaplacení částky 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení. Žalobkyní nárokovaná částka 10 406 Kč představovala dle žalobních tvrzení žalovaným žalobkyni neuhrazený příspěvek ve smyslu § 4 odst. 1 z.č. 168/1999 Sb. vztahující se k provozu nákladního automobilu jiného než podle písm. r) (§ 2 odst. 1 vyhl. č. 205/1999 Sb. – pozn. soudu) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka, VIN kód (dále toto motorové vozidlo též jen jako„ vozidlo“) a za dobu (za dobu porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 z.č. 168/1999 Sb.) od datum do datum, a tedy za dobu, kdy bylo toto vozidlo podle žalobkyně (a dle údajů, získaných žalobkyní postupem podle § 15 odst. 1 až 3 z.č. 168/1999 Sb.) žalovaným jako provozovatelem a vlastníkem (dle stavu zápisu o těchto údajích v registru silničních vozidel) provozováno (opět dle stavu zápisu o provozu vozidla v registru silničních vozidel) bez toho, aby k němu bylo uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobou nárokovaný příspěvek neuhradil ani na opakované výzvy žalobkyně k jeho úhradě, podala žalobkyně žalobu v této věci a žalobou se vedle na předmětném příspěvku nárokované částky ve výši 10 406 Kč domáhala i zaplacení částky 300 Kč jako nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva žalobkyně na zaplacení požadovaného příspěvku (ve smyslu § 4 odst. 4 z.č. 168/1999 Sb.) a ve výši dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Ze zprávy Magistrátu města Přerova z datum - výdeje dat z registru vozidel -k předmětnému vozidlu soud zjistil, že toto vozidlo má v evidenci daného registru zapsán statut provozované, a jeho provozovatelem a vlastníkem je dle téže evidence žalovaný a to od datum.
4. Z výpisu z informačního systému žalobkyně soud zjistil, že předmětné vozidlo je tovární značky Ford, model Transit 300l, kdy se jedná o nákladní automobil do 3,5 t (soud má pak za skutečnost obecně známou, že příjmení jméno není tahačem návěsů). příjmení a provozovatelem pak byl dle tohoto výpisu celé jméno žalovaného, coby podnikající fyzická osoba, IČO, sídlem adresa žalovaného.
5. V řízení nebylo prokázáno (a ani tvrzeno) že k tomuto vozidlo bylo v období od datum do datum uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem.
6. Z výzvy žalobkyně žalovanému k úhradě příspěvku ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně v této specifikovala jak dané vozidlo, tak dobu, kdy nemělo být k tomuto sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, tak i výši příspěvku, které se po žalovaném v tomto řízení na tomto příspěvku domáhá. Žalovaného pak žalobkyně v této výzvě také vyzvala ve lhůtě do 60 dní od doručení této výzvy mj. k úhradě dlužné částky 10 406 Kč a její výzva obsahovala (když jde o formulář, který byl sice doložen bez své druhé strany, ale jeho obsah je znám soudu z úřední činnosti – obdobných věcí žalobkyně) i poučení žalovaného o jeho právech a povinnostech souvisejících s úhradou příspěvku (včetně práva žalobkyně žádat 300 Kč na nákladech uplatnění pohledávky), včetně možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a včetně poučení o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů žalobkyně u soudu. Z téže listiny soud zjistil, že její číslo zásilky je RR 67 57 číslo 5 F a adresátem byl žalovaný.
7. Z odpovědi České pošty s. p. k dotazu soudu tento zjistil, že zásilka č. RR 67 57 číslo 5 F byla vložena do schránky adresáta dne datum.
8. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že tato je datovaná datum a žalovaný v ní byl vyzván k úhradě částky v celkové výši 11 746 Kč, a to nejpozději do 15 dnů od odeslání této výzvy. Předmětná upomínka se pak výslovně vztahovala k období datum až datum a skutečnosti, že t. č. nebylo uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla. Ze snímku obrazovky webového rozhraní české pošty„ Sledování zásilek“ soud zjistil, že zásilka s předžalobní upomínkou RR2567118238F byla dodána adresátu dne datum.
9. Na základě provedeného dokazování soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Předně bylo prokázáno, že žalovaný byl dle příslušného stavu zápisu v registru vozidel provozovatelem a vlastníkem provozovaného předmětného nákladního vozidla do 3 500 kg, a které nebylo tahačem návěsů a ke kterému nebylo také v období od datum až datum uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem (to nebylo tvrzeno a ani zjištěno). Dále byl žalovaný výzvou žalobkyně došlo do dispozice žalovaného dne datum vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za výše uvedené období (ve vztahu k témuž vozidlu) a poučen o svých právech a povinnostech, období a výši požadovaného příspěvku, jakož i lhůtě, ve které má tento zaplatit. Vposled soud uzavřel, že žalovaný byl vyzván opětovně k zaplacení ještě předžalobní upomínkou došlou mu dne datum. Soud naopak nevzal za prokázané, že by bylo čehokoliv na nárokovanou částku ze strany žalovaného vůči žalobkyni hrazeno.
10. Podle § 1 odst. 2 z.č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak,
a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené,
b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
11. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
12. Podle § 4 odst. 2 téhož zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že
a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a
b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
13. Podle § 4 odst. 3 téhož zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.
14. Podle § 4 odst. 4 téhož zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
15. Podle § 4 odst. 5 téhož zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
16. Podle § 4 odst. 6 téhož zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.
17. Podle § 4 odst. 7 téhož zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.
18. Podle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. výše nákladů obec kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.
19. Podle § 2 odst. 1 písm. o) téže vyhlášky denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč.
20. Podle § 1958 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
21. Podle § 1968 z. č. 89/2012 Sb. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
22. Podle § 1970 téhož zákona po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
23. Podle § 513 téhož zákona příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
24. Na základě shora popsaného závěru o skutkovém stavu věci, vyhodnotil soud za aplikace výše cit. ustanovení nároky uplatňované žalobkyní proti žalovanému jako důvodné v rozsahu vymezeném ve výroku č. I tohoto rozsudku. Žalovaný byl totiž dle shora prezentovaných skutkových zjištění soudu v žalobou vymezené době 121 dní evidován v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel provozovaného (a v registru silničních vozidel tedy evidovaného jako provozovaného) vozidla, spadajícího do kategorie nákladních vozidel do 3 500 kg. Že by ve vztahu k vozidlu byla po dobu od datum – datum splněna zákonná povinnost mít uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, to tvrzeno a prokázáno nebylo. Tím došlo k naplnění zákonných předpokladů plynoucích z § 4 odst. 1 a § 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb., o pojištění provozu vozidla, pro vznik povinnosti žalovaného jako v registru silničních vozidel evidovaného vlastníka a provozovatele tohoto vozidla uhradit žalobkyni za tuto dobu příspěvek nepojištěných do garančního fondu žalobkyně. Jeho výše pak činí dle § 4 odst. 3 a 4 z. č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. o) vyhl. č. 205/1999 Sb. 121 x 86 Kč, tj. 10 406 Kč. Závěr o důvodnosti žaloby v této části je pak opřen i o zjištění, že žalobkyně prokázala včasné doručení (dojití do faktické dispozice žalovaného) kvalifikované výzvy k zaplacení předmětného příspěvku žalovanému (a i nákladů spojených s jeho uplatněním) ve smyslu § 4 odst. 6 a 7 z. č. 168/1999 Sb. I proto je tak žaloba po právu co do v ní na jistině nárokované částky 10 406 Kč. S oporou v § 4 odst. 4 ve spojení s § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. je pak žaloba důvodná i co do částky 300 Kč jako práva žalobkyně na náhradu nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním předmětného příspěvku vůči žalovanému, a to v souvislosti s jejími náklady na upomínání žalovaného o jeho zaplacení.
25. Příspěvek ve výši 10 406 Kč se pak stal s oporou v § 1958 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. (a s ohledem na absenci ujednání stran o jeho splatnosti a absenci zákonné úpravy jeho splatnosti) na výzvu žalobkyně k jeho zaplacení, a po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní žalovanému k jeho úhradě, a tedy po 60 dnech od dojití výzvy k jeho úhradě do faktické dispozice žalovaného. K této výzvě došlo již výzvou žalobkyně z datum a lhůta k jeho zaplacení na jejím podkladě plynula do datum (60 dní od dojití výzvy žalobkyně z datum do faktické dispozice žalovaného dne datum). Proto soud žalobě vyhověl i jde-li o nárokovaný zákonný úrok z prodlení z částky 10 406 Kč od datum do zaplacení, a to když i v této době je žalovaný s úhradou částky 10 406 Kč v prodlení (§ 1968 a 1970 o. z.).
26. Nárokovala-li žalobkyně dále i zákonný úrok z prodlení s úhradou částky 300 Kč od datum do zaplacení, a to jako zákonný úrok z prodlení z náhrady nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním předmětného příspěvku (kdy tyto náklady ale nejsou jeho součástí, ale dle dikce § 4 odst. 4 nebo 7 z. č. 168/1999 Sb. naopak samostatným příslušenstvím pohledávky v podobě právě práva na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním příspěvku), pak soud v této části žalobu jako částečně nedůvodnou zamítl. Dle z. č. 168/1999 Sb. a ani dle z. č. 89/2012 Sb. nelze při právním posouzení tohoto nároku na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním předmětného příspěvku jako příslušenství ve smyslu § 513 z. č. 89/2012 Sb. (a který zastává soud) z tohoto nárokovat další příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. Úrok z prodlení (jako jeden z druhů příslušenství dluhu) lze totiž nárokovat při prodlení dlužníka s úhradou dluhu/pohledávky, a tedy nikoliv již za prodlení s jejich příslušenstvím (srovnej dikci § 1968 o.z. a 1970 o.z a i § 513 o.z. a potažmo i argumentaci Nejvyššího soudu ČR, aplikovatelnou do určité míry i v poměrech o.z. – viz. rozsudek Velkého senátu Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002). Proto soud žalobu zamítl co do v ní nárokovaného zákonného úroku z prodlení s úhradou částky 300 Kč (svojí povahou příslušenství) od datum do zaplacení.
27. Ve výroku č. III tohoto rozsudku rozhodl soud o náhradě nákladů řízení a tuto přiznal podle § 142 odst. 3 o.s.ř. ve věci prakticky zcela úspěšné žalobkyni. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 252 Kč soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále na odměnu zástupkyně žalobkyně ve výši celkem 300 Kč za 3 úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši á 300 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů zástupkyně žalobkyně v souvislosti s uvedenými 3 úkony právních služeb ve výši celkem 300 Kč (á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyně ve výši celkem 252 Kč.
28. Lhůtu ke splnění povinností stanovených žalovanému tímto rozsudkem stanovil soud do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to dvojmo a prostřednictvím Okresního soudu v Přerově ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo soudního exekutora.