Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 56/2022-89

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 5 200 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 5 200 Kč, úrok ve výši 708,59 Kč a dále ve výši 18,90 % ročně z částky 5 050 Kč za dobu od 2. 8. 2019 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 5 200 Kč za dobu od 2. 8. 2019 do zaplacení, zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 5 200 Kč, úrok ve výši 708,59 Kč a dále ve výši 18,90 % ročně z částky 5 050 Kč za dobu od 2. 8. 2019 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 5 200 Kč za dobu od 2. 8. 2019 do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 5 200 Kč spolu s úrokem ve výši 708,59 Kč a dále ve výši 18,90 % ročně z částky 5 050 Kč za dobu od 2. 8. 2019 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 5 200 Kč za dobu od 2. 8. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 21. 4. 2017 uzavřena Smlouva o povoleném přečerpání č. GNN084386265 (dále také jako Smlouva), na základě které žalobce umožnil žalovanému čerpat spotřebitelský úvěr ve formě povoleného přečerpání do výše úvěrového limitu 5 000 Kč Smluvní strany se zavázaly dodržovat podmínky pro povolené přečerpání (kontokorent) pro fyzické osoby mBank, S.A. účinné od 1. 12. 2016 (dále jen OP) a sazebník bankovních poplatků mBank, S.A. účinný od 25. 2. 2019, které byly nedílnou součástí smlouvy. Žalovaný se zavázal splácet čerpané peněžní prostředky povoleného přečerpání spolu s dohodnutým úrokem ve výši 18,90 % ročně a poplatky v pravidelných splátkách ke konci zúčtovacího období. Žalovaný však v rozporu se Smlouvou a OP nehradil splátky povoleného přečerpání řádně a včas, a proto žalobce odstoupil od Smlouvy dopisem (poslední výzvou k uhrazení dlužné částky, odstoupením od smlouvy) ze dne 29. 4. 2019, s účinností ke dni 1. 8. 2019 a vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Po ukončení smlouvy žalovaný neuhradil ničeho. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru a poplatcích částku 5 200 Kč a na úroku částku 708,59 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů ( ).

3. Vzhledem k tomu, že žalobce je zahraniční právnickou osobou, zabýval se soud nejprve otázkou, zda český soud má právo rozhodnout v této věci a dále pak podle kterého právního řádu bude věc posouzena a rozhodnuta. Pravomoc českých soudů je dána na základě čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Vzhledem k tomu, že žalovaný má místo trvalého bydliště v České republice, a to v obvodu Okresního soudu v Karviné, byla věc posouzena a rozhodnuta Okresním soudem v Karviné, a to podle českého právního řádu s ohledem na skutečnost, že smlouva o úvěru byla uzavřena podle českého právního řádu a realizována na území České republiky.

4. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o povoleném přečerpání č. GNN bankovní účet ze dne 21. 4. 2017, transakční historie úvěrového účtu, interního výpisu – proces uzavírání smlouvy o povoleném přečerpání, podmínek pro povolené přečerpání (kontokorent) pro fyzické osoby účinných od 1. 12. 2016, sazebníku bankovních poplatků mBank účinného od 25. 2. 2019, poslední výzvy k uhrazení dlužné částky, odstoupení od smlouvy ze dne 29. 4. 2019 včetně kopie nedoručené zásilky ze dne 9. 5. 2019, předžalobní výzvy k plnění ze dne 20. 8. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 24. 8. 2020, interního výpisu ze systému banky – CBCB a z žádosti o poskytnutí povoleného přečerpání, soud zjistil následující skutkový stav věci:

Žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovaným jako dlužníkem (úvěrovaným) dne 21. 4. 2017 Smlouvu o povoleném přečerpání č. GNN bankovní účet, jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve formě povoleného přečerpání ve výši úvěrového limitu 5 000 Kč a umožnit žalovanému i opakovaně přečerpat disponibilní zůstatek na jeho běžném účtu č. ú. bankovní účet vedeném u žalobce. Žalovaný se zavázal splácet čerpané peněžní prostředky povoleného přečerpání v pravidelných splátkách ke konci zúčtovacího období. Součástí smlouvy učinili podmínky pro povolené přečerpání (kontokorent) pro fyzické osoby mBank, S.A. a sazebník bankovních poplatků mBank, S.A. Byla sjednána úroková sazba ve výši 18,90 % ročně, výše roční procentní sazby nákladů 20,63 % ročně. V čl. 3 číslo OP bylo sjednáno, že je žalovaný povinen celý dluh z poskytnutého povoleného přečerpání splatit na požádání žalobce (tzv. zesplatnění) v případě, jestliže se dostane do prodlení se splacením jakékoliv peněžité částky vůči bance nebo dojde z jakéhokoliv důvodu k překročení sjednaného úvěrového limitu v rámci povoleného přečerpání. Žalovaný nesplácel částky povoleného přečerpání a překročil sjednaný úvěrový limit, a proto žalobce úvěr zesplatnil a odstoupil od smlouvy o povoleném přečerpání s účinností ke dni 1. 8. 2019. Žalovaný čerpal peněžní prostředky z povoleného přečerpání průběžně a vyčerpal ze spotřebitelského úvěru částku 186 014,10 Kč a uhradil na platbách v rámci povoleného přečerpání částku 192 720,68 Kč, přičemž poslední platbu povoleného přečerpání zaplatil dne 6. 3. 2018 ve výši 288,66 Kč. Žalobce dopisem (předžalobní výzvou k plnění) ze dne 20. 8. 2020 vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím.

5. Podle , (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle ust. a 2 věty první , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

12. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

13. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva (ve formě povoleného přečerpání) uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.

14. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 10. 5. 2022, že žalobce prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací a v registru CBCB, získal informace výpisem z běžného účtu žalovaného č. ú. bankovní účet, který pro žalovaného vedl a získal informace přímo od žalovaného ze žádosti o úvěrový produkt, z něhož vyplynulo, že žalovaný byl zaměstnán v pracovním poměru na dobu neurčitou u zaměstnavatele obch. spol. právnická osoba, pracovní poměr hlavní jako odborník v dopravě a logistice, s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 20 000 Kč měsíčně, uvedl, že je ženatý, má dvě vyživovací povinnosti a bydlí v družstevním bytě; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, doložil pouze výpis z bankovního účtu žalovaného, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádnéy dokládající výdaje žalovaného. Žalobce i přes poučení podle ust. , 3 , neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020 OPR- právnická osoba, ve věci C číslo).

15. V důsledku neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru formou povoleného přečerpání jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy.

16. Plnil-li žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o povoleném přečerpání částku 186 014,10 Kč, přičemž, jak sám žalobce v řízení doložil, žalovaný na dluh ke dni 6. 3. 2018 zaplatil částku v celkové výši 192 720,68 Kč, splnil žalovaný svou povinnost vrátit plnění z titulu bezdůvodného obohacení na základě neplatné smlouvy vůči žalobci v plné výši. Žalovaný se nedostal ani do prodlení se splněním této povinnosti, neboť nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný na základě výzvy věřitele. Žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k plnění až dopisem (předžalobní upomínkou) ze dne 20. 8. 2020, tj. v době, kdy již měl celý dluh z bezdůvodného obohacení uhrazen. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul.

17. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust.

by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).