Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 17/2022-29

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 31 771,54 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 000,01 Kč od 21.4.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku

II. Co do zaplacení částky a) 5 978,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 978,52 Kč od 20. 7. 2021 do 20.4.2022, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 978,51 Kč od 21.4.2022 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 761,44 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 23 000,10 Kč náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč,

b) 7 793,02 Kč

se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 000,01 Kč od 21.4.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku II. Co do zaplacení částky a) 5 978,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 978,52 Kč od 20. 7. 2021 do 20.4.2022, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 978,51 Kč od 21.4.2022 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 761,44 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 23 000,10 Kč náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, b) 7 793,02 Kč se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu doplněnou podáním ze dne 3.3.2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 31 771,54 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba, IČO, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), s ním uzavřela dne 20. 5. 2019 smlouvu o úvěru číslo, (dále jen,, Smlouva“), na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru předchůdkyně žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného na základě údajů v Žádosti o úvěr, které žalovaný vlastnoručně podepsal a dle údajů uvedených žalovaným mu měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 21 992 Kč. Ve Smlouvě se žalovaný zavázal spolu s jistinou zaplatit částku ve výši 25 776 Kč odpovídající součtu úroku v pevné výši a úhrad za služby, a to poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč, poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do 20.7.2020. Žalovaný uhradil částku ve výši 11 999,99 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve smlouvě, tj. k 20.7.2020, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 23 978,52 Kč od 21. 7. 2020 úrokem ve výši 15 % ročně a rovněž zákonným úrokem z prodlení. Žalovanému dále vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu za prodlení se splacením závazku ve výši 7 793,02 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.7.2021, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 5.8.2021. Dluh nebyl žalovaným zaplacen ani přes zaslání výzvy k plnění.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Dle ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

Ze Smlouvy bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřely předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne 20.5.2019, předchůdkyně žalobkyně se zavázala, že žalovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal, že peněžní prostředky výši 30 000 Kč spolu s poplatky za služby ve výši 25 776 Kč uhradí ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý započatý den prodlení, ohledně níž bude v prodlení, a to za každý den prodlení. V části Splatnost, úrok a RPSN úvěru smluvní strany sjednaly zápůjční úrokovou sazbu 15 % ročně.

Ze Žádosti o úvěr ze dne 20.5.2019 soud zjistil, žalovaný byl zaměstnán s výdělkem částka měsíčně čistého (ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami). Měsíční výdaje žalovaného ve výši částka (náklady na bydlení částka, výdaje na dopravu jídlo, osobní náklady částka, jiné částka) byly ověřeny nájemní smlouvou. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 3.1.2019 do 31.3.2019 soud zjistil, že k 31.1.2019 činil konečný zůstatek částku částka, ke dni 28.2.2019 částku částka, ke dni 31.3.2019 částku částka.

Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ze dne 19. 7. 2021 soud zjistil, že pohledávka předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 5. 8. 2021 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 68 788,42 Kč včetně příslušenství.

Z předžalobní výzvy ze dne 18. 10. 2021 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužných závazků v celkové výši 68 551 Kč.

5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Žalobkyně ve své žalobě sice tvrdila, že předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, z předložených výpisů z účtu žalovaného za období od 3.1.2019 do 31.3.2019 přitom vyplývá, že ke konci každého měsíce žalovaný neměl na účtu dostatek finančních prostředků pro úhradu měsíční splátky ve výši 3 984 Kč. Dne 20. 5. 2019 předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal, že k jistině úvěru zaplatí poplatky ve výši 25 776 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč, poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do 20.7.2020. Ve Smlouvě se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž bude v prodlení, a to za každý den prodlení. V části Splatnost, úrok a RPSN úvěru smluvní strany sjednaly zápůjční úrokovou sazbu 15 % ročně. Žalovaný uhradil částku ve výši 11 999,99 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.7.2021, oznámením ze dne 5.8.2021 bylo postoupení pohledávky oznámeno žalovanému. Dluh nebyl žalovaným zaplacen ani přes zaslání výzvy k plnění ze dne 18.10.2021.

6. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23.4.2020, (dále jen„ ZSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Dle , , ve znění účinném do 30.6.2020, (dále jen„ o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že z předložených výpisů z účtu žalovaného za období od 3.1.2019 do 31.3.2019 vyplývá, že ke konci každého měsíce žalovaný neměl na účtu dostatek finančních prostředků pro úhradu měsíční splátky ve výši 3 984 Kč, dospěl soud k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.

13. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

14. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. nebo ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 30 000 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva byla absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které je povinen podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 18 000,01 Kč (30 000 Kč žalovaného ve výši 11 999,99 Kč = 18 000,01 Kč).

15. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 pak byla pohledávka za žalovaným postoupena dle § 1879 o.z. na žalobkyni, z čehož vyplývá aktivní legitimace žalobkyně.

16. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v  určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu o.z. povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalovanému jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila sama nebo předchůdkyně žalobkyně. Soud tak za okamžik, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni ve smyslu o.z. považuje den 21. 4. 2022, když žaloba byla žalovanému doručena fikcí dne 19. 4. 2022. Následující den tak mohl žalovaný svůj závazek splnit. Když tak neučinil, dostal se následující den, tj. 21. 4. 2022, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu o.z. právo požadovat po žalovaném úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle

17. S odkazem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě co do zaplacení částky 18 000,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. rozsudku vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a ve zbývající části žalobu s ohledem na právní posouzení listinami doloženého skutkového stavu jako nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

18. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalovaný by měl s ohledem na svůj převažující úspěch ohledně předmětu řízení právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu Náhrada nákladů řízení však nebyla žalovanému přiznána, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že bymuí nějaké náklady vznikly.

19. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.