Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
29 C 110/2022-38
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Šebelovou ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 1 000 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 01.06.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobce domáhal po žalované zaplacení zákonného ročního úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 1 000 Kč od 21.06.2017 do 30.05.2022.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 1 000 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 01.06.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobce domáhal po žalované zaplacení zákonného ročního úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 1 000 Kč od 21.06.2017 do 30.05.2022. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce právnická osoba a. s. smlouvu o poskytnutí zápůjčky číslo za použití prostředků komunikace na dálku. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované dne datum zápůjčku ve výši 1 000 Kč. Částka byla zaslána na účet žalované, který sdělila právnímu předchůdci žalobce. Žalobce si je vědom skutečnosti, že jeho povinností je nejen v řízení tvrdit, ale i dokazovat tvrzené skutečnosti, bohužel listiny prokazující uzavření smlouvy o zápůjčce k dispozici nemá, vzhledem k tomu požaduje po žalované toliko nárok na vrácení zaslané částky z titulu bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobce. Z doloženého důkazu – výpis z účtu je patrné, že finanční prostředky právní předchůdce žalobce poukázal žalované do její dispozice a nyní je požaduje vrátit z titulu bezdůvodného obohacení, požaduje i úroky z prodlení ode dne následujícího po uplynutí sedmidenní lhůty stanovené žalované žalobcem v rámci odeslané předžalobní upomínky.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila písemně podáním ze dne 1. 6. 2022 (čl. 20) a uvedla, že nárok není oprávněný, že nikdy se právnická osoba anonymizováno žádnou ústní ani písemnou smlouvu o půjčce neuzavřela a nikdy nebyla touto společností o této skutečnosti informována. Částku 1 000 Kč od právnická osoba anonymizováno nečekala, stav svého účtu nekontrolovala, a tak o připsání částky se dozvěděla až po doručení žaloby s výzvou k vyjádření. Navrhuje tedy, aby soud rozhodl, že je povinna vrátit částku 1 000 Kč zpět na účet žalobce, navrhuje však zamítnutí žaloby co do nároku na úrok z prodlení a rovněž co do nároku na náhradu nákladů řízení.
3. Žalobce k vyjádření žalované uvedl, že tvrzení žalované jsou nepravdivá, že za hranicí trestněprávního jednání žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce prostřednictvím elektronické komunikace na dálku a do smluvního vztahu vstoupila pod údaji jiné osoby – jméno příjmení, v žádosti však uvedla číslo svého účtu, žalobce se o této skutečnosti dozvěděl až poté, co svůj nárok uplatnil vůči jméno příjmení a Městský soud v Brně zjistil, že majitelem účtuje je celé jméno žalované, k tomu dokládá listiny z Městského soudu v Brně.
4. První jednání ve věci bylo nařízeno na 28. 6. 2022, žalobce se z jednání prostřednictvím svého právního zástupce omluvil. Žalovaná se k jednání dostavila a doplnila svá tvrzení u jednání následujícím způsobem: na svém účtu mívá pravidelně dostatek finančních prostředků a nemá důvod si brát půjčku ve výši 1 000 Kč, k tomu doložila k důkazu výpisy ze svého účtu za období roku 2017 i některé následující. Doplnila, že v minulosti, právě v období předmětného převodu, umožnila své neteři jméno příjmení, aby si na její účet nechávala posílat peníze, neboť tato její neteř se v té době rozešla s přítelem, neměla vlastní účet a nechtěla, aby jí peníze j chodily na účet bývalého přítele. K prokázání této skutečnosti navrhla výpis z bankovního účtu anonymizováno banky, ze kterého je zřejmé, že se jedná o účet žalované, nicméně na něj docházely v předmětném období i platby určené pro její neteř jméno příjmení, dále dopis její neteře vysvětlující situaci.
5. Dokazování ve věci bylo provedeno listinnými důkazy dle návrhu účastníků, dále soud vyšel ze shodných tvrzení účastníků.
6. Žalovaná rozporovala uzavření smlouvy o zápůjčce s právním předchůdcem žalobce ze dne datum, žalobce své tvrzení o uzavření uvedené smlouvy neprokázal, uvedl, že důkazy, které by toto tvrzení prokazovaly, nedisponuje. Žalobce tak v řízení neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že předmětná smlouva byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena. S ohledem na nedostavení se žalobce k jednání, žalobce nemohl být poučen ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. soud poskytuje jen účastníkům (nebo jejich zástupcům) přítomným u soudního jednání. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků (jeho zástupce či zmocněnce), účastník, který se jednání soudu nezúčastnil (byť se z něho řádně omluvil), podstupuje riziko, že se mu nedostane příslušného poučení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.03.2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Poučovací povinnost podle § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popř. při přípravném roku (nařízeném podle § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.03.2003, sp. zn. 29 Odo 715/2002).
7. V řízení však bylo mezi účastníky nesporné, že právní předchůdce žalobce poukázal na účet žalované tvrzeného dne částku 1 000 Kč, tuto skutečnost dokládá i výpis z bankovního účtu žalované vedeného u FIO banky pod číslo který sama předložila soudu. To koresponduje i údajům, které předložil žalobce v listině vyhotovené FIO bankou, označující jako majitele předmětného účtu právě žalovanou.
8. Žalovaná podle názoru soudu předloženými listinami prokázala svou skutkovou verzi, že předmětnou smlouvu o zápůjčce neuzavřela žalovaná, nýbrž její neteř jméno příjmení, které umožnila v předmětném období jara 2017 používat právě výše uvedený účet žalované, což nepochybně vyplývá z výpisu z tohoto účtu za období roku 2017, ze kterého vyplývají opakované platby určené právě pro jméno příjmení, konkrétně platba ze dne 29. 5. 2017 právě od právního předchůdce žalobce, ze dne 10. 7. 2017 od právnická osoba anonymizována tři slova ve výši 9 349 Kč, od stejné společnosti následující měsíc dne 10. 8. 2017 ve výši 7 862 Kč, od stejné společnosti následující měsíc dne 11. 9. 2017 ve výši 7 336 Kč. Uvedenou verzi potvrzuje i předložený dopis jméno příjmení adresovaný žalované, ve kterém jméno příjmení děkuje žalované, že jí umožnila používat účet a omlouvá se jí za nepříjemnosti s tím způsobené. Skutečnost, že žalovaná měla v předmětném období i v následujících letech na účtech, jednak předmětném u anonymizováno banky a dále na svém druhém účtu u jméno příjmení příjmení, pravidelný dostatečný kladný zůstatek na účtu potvrzuje její verzi v tom smyslu, že nebyla cílovou skupinou pro uzavírání půjček ve výši 1 000 Kč.
9. Výše uvedené skutečnosti nejsou v rozporu ani s listinami, které předložil žalobce pocházející z řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 61 C 220/2020 svědčící o tom, že předmětný nárok byl ze strany žalobce uplatněn vůči jméno příjmení, soud v řízení zjistil, že bankovní účet nepatřil jméno příjmení, nýbrž žalované, na základě toho vzal žalobce žalobu zpět a řízení bylo zastaveno.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k následujícím závěrům. Mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalovaná obdržela na svůj účet od právního předchůdce žalobce částku 1 000 Kč dne datum, a to bez právního důvodu, kdy mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o zápůjčce ani žádná jiná dohoda. Žalovaná se tak o uvedenou částku bezdůvodně obohatila a je povinna žalobci tuto částku vrátit zpět, což ani nezpochybňovala. Ačkoliv žalobce v žalobě odkazuje na předžalobní výzvu, tuto soudu nepředložil. Neúčastí u jednání nemohl být poučen ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti doložit tuto listinu (viz odst. 6). Za výzvu k plnění je tak třeba považovat až doručení předmětné žaloby žalované, které se stalo dle obsahu spisu dne 30. 5. 2022. Až den následující, tedy dnem 1. 6. 2022 se žalovaná dostala s vrácením bezdůvodného obohacení do prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě co do částky 1 000 Kč a uložil žalované tuto částku zaplatit žalobci, a to se zákonným úrokem z prodlení od 1. 6. 2022 v požadované výši dle návrhu žalobce, a to ve smyslu § 1970 o. z., kdy výše požadovaných úroků nepřesahuje sazbu dle § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Ve zbytku, tedy co do příslušenství od 21. 6. 2017 do 30. 5. 2022 z žalované částky byla žaloba zamítnuta, jak vyplývá z výroku II rozsudku.
12. Žalobce nesplnil svou povinnost uloženou mu § 142a o. s. ř., když žalovanou ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby nevyzval předžalobní výzvou k zaplacení žalované částky, proto i když měl v předmětné věci úspěch (neúspěch byl pouze v nepatrné v části - části příslušenství), nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud tak rozhodl ve výroku III rozsudku, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč (§202 o. s. ř.). Rozsudek proto obsahuje zkrácené odůvodnění (§157 odstavec 4 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná dobrovolně a včas, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se žalobce domáhat uspokojení svého práva návrhem na výkon rozhodnutí.